Tak je tu zase konec ročníku a opět o něco později než vloni. Nový kalendář Společnosti měl totiž i tu výhodu, že jsme si mohli dopřát celé přecohdné období mezi Draconem a začátkem nového elfího roku k sestavení posledního čísla. Celkem snadno uhodnete, že i tak jsme dělali všechno až na poslední chvíli. Na naši omluvu je třeba poznamenat, že s přelomem ročníku jsou vždy problémy a mnohé články, které bychom jinak otiskli v několika pokračováních, se nám sem musely vejít naráz. Proto také
...najdete příspěvky jen čtyř autorů. První z nich je ona dlouho slibovaná a značně kontroverzní povídka Michala Špačka o osudech skřetího hrdiny Urlúka, která námětem předchází příběh otištěný již v minulém ročníku.
Poslední lekce Základů Quenya se natáhla natolik, že by to mohlo způsobit bouře v antilingvistické lize našeho čtenářstva. Mohou za to ale především tabulky spojené se závěrečným tématem - psaní tegwar - které, doufejme, najde dostatečně širokou odezvu v čtenářské obci. Ještě že jsme problematickou otázku českých tengwar zařadili už minule. Kromě překladu se Barbora Krylová tentokráte ujala i vykreslení potřebných písmenek - je to taková pěkná tečka za více než tříletou prací, za kterou bude zřejmě při nejbližší vhodné příležitosti kanonizována.
Jako třetí přichází spis Heleny Soukupové, která opět přispěla něčím ze svého literárně jazykového šuplíku. Svoje odborné znalosti anglistiky a bohemistiky skloubila v pojednání na téma, které vám určitě nebude cizí - rytířská epika. A že je to výklad nadmíru erudovaný, poznáte i z množství staročeských a staroanglických ukázek.
Na závěr se nám už nevešla slibovaná recenze na jednu knihu, která je u nás vzácností, zato jsme přidali ukázky z knihy, jejíž dlouho očekávaný překlad vyšel už na podzim. Upřímně řečeno, mnoho členů redakce Knihu ztracených pověstí ještě nečetlo a několik poutavým mytologických příběhů ze života Valar je k tomu docela příjemně naladilo. Kromě toho můžete srovnat překladatelské schopnosti Michala Nováka s profesionály od Winston Smithe.
Zmiňme se ještě o ilustracích, na které je toto číslo velice bohaté. Veselý titulní obrázek naší zasloužilé členky (hádejte které) doplňují krásné kresby s rytířskou tématikou od Vladimíra Wagnera a dvě celostránkové momentky ke skřetím příběhům. Doufejme, že je kopírka moc nezkazí.
Ne, přátelé, tentokráte opravdu nebudeme nic slibovat. I když máme své představy o dalším ročníku, prozradíme jen, že dozná menších změn grafických a o něco více obsahových, a snad se zvýší i rozsah. To ovšem závisí především na vás a vašich příspěvcích. Můžete se ozvat i na přihláškách.
Obsah: