Základním stavebním prvkem slova je v elfštině kořen neboli základ. Často bývá zapisován velkými písmeny, někdy pod značkou odmocniny:KAL. Základ běžného typu se skládá ze tří "písmen": souhlásky (nebo skupiny souhlásek), samohlásky (nebo dvojhlásky) a souhlásky. (Některé elfské souhlásky, např. th, se do latinky přepisují více písmeny) Základy, sestávající se ze dvou písmen jsou méně časté. Existují také delší základy, obsahující čtyři nebo i pět a více písmen. Některé z nich jsou pouze rozšířením základů kratších, jiné vznikly samostatně. Je-li základ dvojslabičný, obsahují často obě slabiky tutéž samohlásku. Seznam slovních základů viz tabulka k lekci 20.
Slovo (rozumí se slovo ve své nejjednodušší podobě, bez skloňování či časování) je "budováno na svém základu". Existují tři základní způsoby takového budování slov: užití samostatného slovního základu a přidání předpony nebo přípony. Rozšiřováním zíkladu vznikají slova s odlišným (i když přece jen příbuzným) významem a různé slovní druhy.
Samostatný slovní základ: jako slovo může fungovat i samostatný slovní základ. Nejčastěji se tak užívají základy dvoj- nebo trojpísmenné. Protože v Quenya mohou slova končit pouze samohláskou nebo l, n, r, s, t, lze samostatně užít jen základy končící nškterou z těchto hlásek. Odhlédneme-li od příslušných fonetických změn, jsou slova tvořená samostatným základem často stejná v Quenya i v Sindarin.
MBAR (PE) "domov" mar (Q) "domov" bar (S) "domov" (podst. jm.) TIR (PE) tir- (Q) tir- (S) (sloveso) "sledovat, dívat se" "sledovat, dívat se" "sledovat, dívat se"
Předpony: Předpony slouží v elfštině k intenzifikaci, k vytvoření slova, které vyjadřuje "postatu" významu základu. Jako předpona se užívá (stejně jako u perfekta) základní samohlásky kořene. I takto tvořená slova bývají často v Quenya i Sindarin shodná.
SIL/THIL isil (Q) ithil (S) (podst. jm.) "svítit bílým světlem" "Třpyt" (měsíc) "měsíc" TALÁT talta- (Q) atalta (Q) (sloveso) "sklánět se, klesat" "sklánět se, klesat" "zřítit se, zhroutit se"
Přípony: zde je situace méně přehledná, protože podle změněné podoby slov, jakou nacházíme v Quenya a Sindarin, nelze vždy určit, co je slovní základ a co bylo k prvotně elfskému slovu přidáno. Zdá se však, že v prvotní elfštině končila slova samohláskou, obvykle dlouhou, která se v Quenya zachovala, ale zkrácená, a v Sindarin zcela zmizela.
Předpony tvořené jednou samohláskou: z mnoha základů, obvykle to bývají základy dvoj- a trojpísmenné, se slova tvoří tak, že se za jejich konec přidá samohláska. V prvotní elfštině byla tato samohláska dlouhá, V Quenya je krátká a v Sindarin chybí.
SIR "plynout" ?SIRE (PE) "řeka" síre (Q) "řeka" sir (S) "řeka" (podst. jm.)
Dvoj- a vícepísmenné přípony: Zdá se, že dvojpísmennou příponou končí velká skupina slov. Vyvinula se pravděpodobně z dlouhého, čtyř- nebo pětipísmenného slovního základu, k němuž byla přidána dlouhá koncová samohláska. Prvotně elfská slova bývají často ttojslabičná. Quenya zachovala koncovou samohlásku, ale krátkou, a vypuštěním samohlásky prostřední zkrátila slova na dvojslabičná (Takovému stahování uprostřed slova se říká "synkopa". Najdeme ji i v anglické výslovnosti - "em'rald" místo "emerald".). Sindarin zkrátila slova na dvě slabiky vypuštěním koncové samohlásky, samohlásku prostřední však zachovala. (Někdy se v Sindarin vypouští i prostřední samohláska, čímž je slovo dále kráceno, nebo ve složeninách staženo, na tři písmena. Různé verze téhož slova existují v Sindarin vedle sebe.) Výsledkem všech těchto procesů byla dvojslabičná slova, která budila dojem, že se skládají z trojpísmenného základu a dvojpísmenné přípony, přičemž v Quenya a v Sindarin je pořadí písmen přípony opačné.
KARAK KARAKA (PE) carca (Q) carag, carch (S) (podst. jm.) "(jedovatý) zub, tesák" -*- -*- -*- Zdá se, že tato slova se skládají z KAR + KA/AK
Některá slova v Quenya si uchovávají tvar odpovídající prvotně elfské nebo sindarské podobě, je jich však menšina. Příklady: soron "orel", aráto "významný muž", telep- "stříbro" (Teleporno, Celeborn), voron- "pevný, věrný, vytrvalý".
K vytváření slov v Quenya lze užívat koncových samohlásek a dvojpísmenných přípon. Dělali to tak ostatně i sami elfové, jako příklad uvedme slovo Narya, nár "oheň" + -ya "osoba, věc"; ohnivý, Prsten Ohně. Mnohé z těchto přípon bývají spojovány s určitým významem; ten nikdy není naprosto závazný - setkáme se i s doklady užití ve významu jiném, významové pole přípon je však dostatečně konzistentní na to, aby jich bylo možno užívat ke tvoření slov.
Koncové -a nacházíme u vlastních jmen žen, názvů konkrétních i abstraktních věcí; u příd. jm. vyjadřujících stav či okolnosti a u slovesných kmenů. Koncové -e se užívá u jmen obojího rodu, u obecných podst. jm., označujících zobecnění, abstarkci, stavy, nehmotné věci a okolnosti a dále u mnoha příd. jm.. S koncovým -i (v j.č. - je velmi řídké) se setkáme pouze u slov ženského rodu. Koncové -o se objevuje u mužských jmen, u označení činných věcí, konatelů nebo výsledků děje. Koncové -u se užívá u slov mužského rodu, označujících osoby a u slovesných kmenů.
Přípona -ma "věc" je užívána v označeních konkrétních nebo abstraktních věcí. Přípona -ya znamená "osoba, věc" a objevuje se i u slovesných kmenů. Přípony -n(d)a, -n(d)e a -n(d)o často souvisejí s dějem a odpovídají příponě -tel; -n(d)a někdy označuje konkrétního konatele, -n(d)e obecnějšího a -n(d)o má nejaktivnější význam. Přípona -ta je běžná u sloves. Přípony -va a -wa mají adjektivní nádech - "související s", "jako, podobný", "náležející, příslušný". -we často znamená "osoba, věc".
-ma "věc" yulma "pohár" *YUL ?pít + -ma "věc" -ya "osoba, věc" fanya "mrak, oblak" FANA "zastřít" + -ya "osoba, věc" sloveso hilya "následovat" KHIL "následovat" + -ya slovesná přípona -(n/l/r)da "-tel" Linda "Zpěvák" (elf z Teleri) LIN "zpívat" + -nda "-tel" "osoba" Varda "Vznešená" BÁRADA "vznešený" (BAR "pozvednout" + -DA "-tel" (LR 351)) -(n/l/r)de "-tel" linde "zpěvák" LIN "zpívat" + -nde "-tel" -(n/l/r)do "-tel, osoba" Noldo "Moudrý, hloubavý" NGOLOD "pocházející z moudrého, hloubavého lidu" ( GOL "moudrý" + -OD "jeden z" (LR 377)) -ta sloveso nuta- "zapadat (o slunci)" NDU "sestupovat, zapadat" + -ta slovesná přípona -wa příd. jm. vanwa "ztracený" WAN/VAN "odejít" + -wa adjektivní přípona -we "osoba, věc" tinwë "jiskra (hvězda)" TIN "jiskřit" + -we "věc"
Tím končí stručný nástin tvoření slov. Vždy je však nejlepší držet se tradiční slovní zásoby, kde je to jen možné, což je jednak bližší tolkienovskému duchu a kromě toho máte větší naději, že vám bude rozumět. S trochou vynalézavosti lze myšlenku často vyjádřit nějakým jiným způsobem, tak, abychom se vyhnuli nejistému slovu. Někdy se však přesto můžete dostat do situace, kdy potřebujete určitý výraz a žádné jiné slovo vám nepomůže a kdy je navíc potřebný výraz doložen v Sindarin, ale ne v Quena nebo jako podst. jm., ale ne jako sloveso, takže máme k dispozici podobný slovní základ. A právě tehdy lze užít zásad tvoření slov.
Přeložte do Quenya: Pod Mlžnými horani leží (dosl. je) město trpaslíků. V těch místech (dosl. zde) nacházejí zlato, stříbro, železo a mithril. Na východ od hor leží (je) Lórien, země elfů. Tady elfové zpívají pod mallorny. Jižně leží rozlehlé země; rychlí koně běhají po zeleném palouku. Západním směrem (na západ) leží (je) Eregion. Tady Celebrimbor vyrobil Prsteny Moci a a uvrhl (tak - nepřekládat) elfy (elfí lid) do záhuby.
Nápověda:
Mlžné hory = Hithaeglir (S), hith "mlha" + aeglir "vrcholky (mn.č.)
mithril (S) = mith "šedý" + ril "jas, lesk, třpyt"
"palouk"= parth (S)
Eregion = Země cesmín, ereg "cesmína" + -ion "země"
"moc": vala (Q) = "moc, síla"; quenijský slovní základ VAL. melka (Q) = "mocný"
Nu i *Hisaikali ná i Naukoron mar. Sinome túvanta malta, telpe, anga, ar *mistarilde. Aikalion rómenna ná Lóriende, Eldaron nórie. Sinome Eldar lindar nu i malinorni. Hyarmenna caita landa nórie; linte rokkor kelar laiqua *parthanna. Númenna ná *Erkassionde. Sinome Telperinquar tanne *Vala-cormar ar martane i Eldalie.
hísie "mlha" + aikale "vrcholek" možné kombinace: hísaikale, hístaikale, hísi'aikale, Aikelehísie atd.
mista "šedý" + rille nebo rilde "jas třpyt, lesk"
parth (S) pravděp. = *partha nebo *parta (Q)
erkasse "cesmína" + -iande, -iende, -ionde "země"
Prsteny Moci = možné kombinace: Vala-cormar, Valacormar, Valo Cormar; Melke Cormar atd. Vyhněte se spojením, která by se podobala slovu Melkor.
Z učebnice
Basic Quenya
překládá Barbora Krylová