Seznam čísel      Předchozí číslo      Další číslo      Obsah tohoto čísla      Předchozí článek       Další článek     

Thorin č.1/96


Bularien

aneb Umíte pojmenovat Bulharsko v řeči elfů?

Petr Strossa

(Shrnutí jedné diskuse na Internetu)

Zdá se, že diskuse na téma Tolkienových jazyků jsou nevyčerpatelným zdrojem nejen zábavy, ale i inspirace k poznávání skutečných jazyků. Vždyť, koneckonců, když JRRT vytvářel své jazykové světy (a dal by se obhajovat názor, že veškerou ostatní "realitu" Ardy vymyslel vlastně jen proto, aby měl sám pro sebe dokonalý rámec ke své oblíbené hře na modelování jazykového vývoje!), dělal to vždycky inspirován nějakými novými vlastními poznatky o skutečných jazycích. Proto taky quenya, sindarin a další elfí dialekty nejsou žádná kulisa k příběhu, ale přímo "zhmotnění lingvistických fenoménů" - a chcete-li tyto fenomény uchopit, uděláte dobře, když se přitom rozhlédnete po jazykových světech kolem sebe...

V elektronické diskusní skupině TolkLang, věnované právě Tolkienovým jazykům, se nedávno objevil quenijský pozdrav z Bulharska. Velký znalec lingvistiky Ardy Ivan A. Derzhanski v něm použil pro Bulharsko quenijské jméno Bulgardor. To se mu povedlo: skoro tři týdny se pak střídaly diskusní příspěvky o tom, zda "Bulgardor" ano či ne a proč a jak jinak...

Už nevím, kdo první z dalších znalců přišel na to, že "Bulgardor" je nesmysl, protože quenijské slovo vůbec nemůže začínat na b- ani nemůže mít uprostřed -lg-. Vždyť se podívejte (třeba do Thorina č. 4/95), jak se v quenyi používaly tengwar: samostatné b, d nebo g se vůbec nedá napsat! "Nejbližší", co by se napsat dalo, by bylo Mbulngardor - ale to se zase nedá vyslovit. Nu což - když tohle nejde vyslovit, elfové by asi použili něco podobného, co vyslovit umí, soudili někteří. Třeba Mulcardor nebo Pulcardor, ne? Anebo Vulcardor? A proč a zač? A lidé začali snášet příklady z jazyků, které znají. Tak jsme se např. dověděli, že finsky se Bulharsko nazývá Bulgaria - ale většina Finů to čte "Pulkaria", protože ani b, ani g (písmena, která se ve finštině vyskytují jen v cizích slovech) jinak vyslovit neumí. Naproti tomu v novořečtině, kde se písmeno béta už dávno čte "vita", říkají Bulharsku "Vulgharía". To je ovšem proto, že to slovo mají odedávna, a původně se dost možná četlo trochu jinak. Asi vás překvapí, jak Novořekové naložili s moderním mezinárodním slovem "bomba". V tomto případě přijali způsob psaní, který by - kdyby to bylo původní řecké slovo - vedl ke stejné dnešní výslovnosti: píšou tedy mpompa (!) a čtou (světe, div se) "bomba"... Taky Barma se novořecky píše Mparma (čti "Barma"). Nepřipomíná vám to něco? Ale Belgie je pro změnu zase Belgio (v archaičtějším pravopise Belgion, jako analogie k novolatinskému Belgium), což se čte "Veljio"!

Novořečtina - jako spisovný jazyk s vlastním písmem a s tradicí sahající do starověku, a skrz tuto tradici se zvláštním vztahem k jiným starověkým jazykům, např. k latině - je v našem problému krásným zdrojem poučení. Vidíme, že pokud by Noldor potřebovali nějak pojmenovat Bulharsko, záleželo by asi na tom, KDY se s tímto pojmem poprvé setkali. David Salo, další velký znalec jazyků Eldar, by si například dovedl představit Noldor píšící v tengwar Mbulngardor a čtoucí toto slovo "Bulgardor" - pokud na Bulhary poprvé narazili až někdy v pozdějších věcích. Noldor ve Středozemi, zpravidla ovládající i sindarin, to jistě uměli vyslovit a šlo by pak jen o to, jak v písmu naznačit, že se to tak vyslovovat má. Jiná věc ovšem je (jak dále upozorňuje David Salo), že Noldor si velmi považovali vznešené řeči a také toho, že umějí zacházet s jejími pravidly jako skuteční umělci. Proto je dost možné, že by slovo přetvořili tak, aby připomínalo nějaký praeldarský zdroj, i kdyby ve skutečnosti žádný takový neexistoval.

A lidé začali uvažovat v duchu Mistrových Etymologií: co kdyby už v pradávném jazyce Eldar (v jazyce, kterým mluvili po svém probuzení, dávno předtím, než si ho upravili na jednu stranu na jazyk quenya, na druhou stranu na sindarin) bylo slovo BULGARO (= Bulhar)? David i jiní snesli řadu analogií a nakonec dovodili, že nejpravděpodobněji by z toho vzniklo v quenyi VULYAR a v sindarinu BULAR. Howgh! A zbývá už jen otázka, proč vůbec na konci -dor. Např. Jerome Colburn a Anton Sherwood navrhovali raději zakončení -nor (podle vzoru Númenor). To bylo v quenijských jménech zemí opravdu běžnější, i když existovala i taková (spíše archaická) jako Valandor. Ale představte si, doporučuje opět David Salo, že elfové slyšeli od lidí "Bulgaria". (Tak nějak to přece opravdu zní od Bulharů samotných i od jejich severních a západních sousedů - pozn. P.S.) Jaké zakončení pro jméno země by nejspíš použili? David předpokládá, že by celé jméno mohlo znít v quenijské podobě Vulyarien, v sindarinské pak Bularien, Bulariend nebo Bulariand. Poslední se mu zvláště zamlouvá, protože připomíná Beleriand. Jeho argumentaci nakonec přijal i Ivan Derzhanski, "vynálezce Bulgardoru", s poznámkou, že připomínka Beleriandu je (cituji doslova) "obzvlášť příhodná ve světle faktu, že Beleriand byl zničen ve velké válce a leží nyní hluboko pod vodou :-)"... (Poznámka P.S.: Preference mohou být různé. Mně osobně se např. v této chvíli nejvíc líbí varianta BULARIEN, a to proto, že má 8 písmen, takže tak mohu nazvat datový soubor s tímto článkem.)

Celá diskuse o Bulharsku vedla samozřejmě k mnoha odbočkám. Některé z nich, jak to tak bývá, byly už úplně o něčem jiném. Pokud jde o jména zemí, snad by vás také mohlo zajímat, jak diskutující "mezi řečí" vyřešili elfské pojmenování Anglie a Británie. Shemuel A. T. Haldane soudí, že Británie (od keltského prid- = křída) by se měla quenijsky nazývat Ninquondion (od ninque + ondo = bílá skála). Anders Stenström zase navrhuje sindarinské Tol Nimfalas (Ostrov Bílého pobřeží). Ovšem nejhodnotnější je asi příspěvek Alberta Monteira (z Brazílie), který nás s odvoláním na Knihu ztracených pověstí I upozornil, že jméno Anglie (England) netřeba překládat - pochází ve skutečnosti z quenijského Ingolondë = Ingweho přístav (!!!).

Zřejmě právě popsané diskusní téma mělo velký vliv na paralelní rozvoj jedné obecnější diskusní linie v TolkLangu - o quenijské fonotaktice neboli jaké hlásky a jejich spojení se vůbec mohou vyskytnout v quenijských slabikách (velmi potřebné pro každého, kdo by chtěl podobně jako Ivan Derzhanski psát v tomto jazyce o místech či osobách našeho světa). Jakýmsi završením tohoto směru diskuse je pojednání D. Sala Re: Quenya writing, sounds and tengwar, úplný přehled všech quenijských kombinací hlásek se správným způsobem jejich zapsání v tengwar. Ale o tom snad někdy jindy.


Pokud jste napojeni na Internet a zajímala by vás diskusní skupina TolkLang, pošlete elektronickou poštou na adresu

tolklang-server@dcs.ed.ac.uk

zprávu s obsahem (nebo nadpisem, funguje oboje):

subscribe Vaše jméno

(Uvádět jméno vlastně ani není povinné, ale jistě mi dáte zapravdu, že to patří ke slušnosti.)