Ne, není to muž se třemi hýžděmi, ani muž s gramofonem v nose, ba ani skeč o architektech, který se jmenuje architektonický skeč, ale článek o britské "komediální skupině" Monty Python. Na vaši otázku, co dělá takový článek v Thorinovi, bych vám odpověděl dvěma způsoby. Nejprve svým normálním hlasem, a pak takovým divným vysokým pištěním a kvičením. Proč ne. Huííííííí úúuííh... píííuuuháááíííííííík... quííkkk...
Pravděpodobně 11. května 1969, po natáčení pořadu BBC Do not adjust your set byli Terrymu Gilliamovi, Ericu Idlemu, Terrymu Jonesovi a Michaelu Palinovi představeni John Cleese a Graham Chapman. Dne 23. května jim BBC dala prostor k natočení vlastního pořadu, a revoluce v televizi, humoru, filosofii a výrobě ovčí pomazánky začala.
Následující (tedy tento) odstavec nemá naprosto žádný smysl a je tedy jen jako výplň, a obsahuje naprosté bláboly, protože ho stejně každý přeskočí. Už čtu Thorina čtyři roky a musím říct, že jsem se v něm ztratil. A měli by být zdaněni všichni, kdo nejsou za vodou. Tak a ještě tomu dát tvar odstavce, snad si toho nikdo nevšimne... A ještě jedna věta. Nebo možná dvě. A je to. Jakto, že to nemělo pointu? Mělo, ale už ji bohužel nestihneme, protože už takhle je to příliš dlouhé. Ale je to dobrá pointa, použijeme ji v nějakém příštím článku.
Monty Python má na svědomí pět celovečerních filmů. První z nich, A teď něco úplně jiného (1971) obsahoval nejlepší skeče z prvních dvou sérií Létajícího cirkusu. Druhý film, Monty Python a Svatý grál (1974) na první pohled vypadá jako úplně normální film o Artušově hledání Sv. grálu. Diváci se v něm mohou poučit, jak to bylo se sirem Galahadem Statečným, sirem Robinem Ne-už-tak-statečným a, divně pojmenovaným, sirem V-těchto-příbězích-se-nevyskytujícím. Rovněž se seznámíte s mocným čarodějem, který je znám pod jménem Tim (ale není si tím moc jistý), s rytíři, kteří říkají "Ni!", a dozvíte se, jak to bylo se Svatým Handgranátem a legendární příšerou z Aaaaaaaargh, nemluvě o Králíku Zabijákovi a spoustě užitečných informací o vlaštovkách (evropských i afrických). Říká se, že tento film možná uvede ČT. Mezi prominentními členy Společnosti koluje tento film na videu s výborným rychlodabingem Františka Fuky, a je často promítán na různých akcích.
Dalším pythonickým filmem byl Život Brianův (1979). Od počátku zápasil s neustálým přepisováním scénáře a měl problémy s financováním, protože EMI, původní investor, stáhla svoji podporu, takže byl film nakonec financován sdružením Handmade films George Harrisona a Denise O'Briena. Většina těchto problémů byla způsobena tím, že film pojednává o Kristově současníku Brianovi Cohenovi, který byl omylem považován za Mesiáše. V době svého uvedení vyvolal Život Brianův v církevních kruzích pozdvižení, protože byl považován za blasfemický vůči Kristu. U nás byl dvakrát uveden na TV Nova, a naštěstí, narozdíl od Scorseseho Posledního pokušení Krista, zcela ušel pozornosti Biskupské konference (zřejmě díky nevinnému názvu), takže se pozdvižení nekonalo. Kvalita titulků na Nově byla příšerná, existuje verze s překladem Františka Fuky.
Během obtížného natáčení pátého a posledního filmu se Pythoni rozhodli si odpočinout a zároveň na něj získat finanční prostředky. Spojením obou těchto záměrů bylo živé předvedení skečů v Holywood Bowlu. Toto představení bylo natočeno a později uvedeno jako Monty Python v Holywood Bowlu (1982). U nás jej vysílala Nova, o překladu se dá říci totéž, co o překladu Života Brianova.
Tím pátým a posledním Pythonovským filmem byl Monty Pythonův smysl života (1983). Je to rozhodně nejkontroverznější ze všech jejich děl. Někteří fanoušci říkají, že se Pythoni konečně zbláznili (já), jiní jej považují za vrchol jejich tvorby (Pavel Houser) a jiní se jen záhadně usmívají (David a Jeřábek). I když v něm uvidíte přístroj, který dělá "piiiinng", rozhodně není vhodný pro začátečníky (těm doporučujeme začít Sv. grálem a pokračovat Cirkusy nebo Brianem). Skečovitou formou zkoumá různá období života a snaží se odpovědět na otázku jeho smyslu. Scénář byl několikrát přepisován a měněn. Smysl života se uvádí současně se středometrážním předfilmem Terryho Gilliama Crymson, pojištění nadosmrti. Přesto, že dostal zvláštní cenu poroty v Cannes, nelze vzhledem k jeho kontroverznosti a brutalitě počítat s jeho uvedením u nás. Existuje však na videu, opět s překladem Františka Fuky.
Ne, nemám zde na mysli (mimochodem skvělou) hudební tvorbu skupiny - i když, všimli jste si, že znělka České sody (ve skutečnosti Pochod zvonu svobody od J.P.Sousy) se ozve v jednom dílu Létajícího Cirkusu, těsně před tím, než Karel Marx málem vyhraje luxusní sedací soupravu?
Vliv Montyho Pythona na vývoj evropského (a zvlášť) britského humoru je nesporný, i když se málokdy ví, že inspirace pochází právě od Pythonů, jejich styl a postupy jsou už dnes velmi hluboko zakořeněné. Některými skeči se dokonce inspirovali i Bohdalová a Dvořák v Televarieté, například Ministerstvo švihlé chůze. Vzájemný vliv Monty Pythona a J.R.R.Tolkiena je rovněž značný. Když pomineme, že Tolkien mohl dokonce osobně vidět první dvě série Létajícího cirkusu, je tu každopádně Nemocnice u sv. Gandafa pro velmi bohaté pacienty, kteří dávají lékařům mnoho dárků. Pokud někdy Pythoni natočí další film, určitě to bude Monty Python a Pán Prstenů, kde bude John Cleese hrát Bilbova advokáta, najatého Sarumanem.
Dalším fenoménem, který je nutné v souvislosti s Monty Pythonem zmínit, je jejich neuvěřitelná popularita, nebo spíše kult, zvláště mezi Tolkienovci, počítačovými hackery a inteligencí vůbec. Stále se prodávají pythonovské filmy na videu, desky (mimochodem, Monty Python je autorem světové rarity, první a podle mých informací jediné gramofonové desky, která opravdu měla tři strany), různé kultovní předměty a podobně. Nedávno dokonce vznikla první karetní sběratelské hra (jak se vlastně česky říká CCG?) Monty Python a Svatý Grál a multimediální CD s náměty převážně z Létajícího cirkusu.
Kanonická odpověď na otázku, dá-li se kdy Monty Python opět dohromady, je "ne". Kanonická odpověd na otázku, co by je k tomu mohlo přimět, je "no, vzhledem k tomu. že Graham Chapman už umřel, tak by to pár kulek mohlo vyřešit". Přesto živí členové skupiny stále zůstávají aktivní. Asi nejznámější je režisér Terry Gilliam (alias Mao-Tse-Tung), zejména svým posledním filmem 12 opic, ale možná jste viděli i některý z jeho předchozích filmů - Zloději Času, Brazil, Dobrodružství barona Prášila a Král rybář. Pokud Gilliamovu tvorbu znáte, víte, o co jde a pokud ne, tak se s ní urychleně seznamte.
John Cleese, jediný Python, kterého bezpečně poznám podle obličeje (protáhlý a s knírkem, i když ne vždy), pracoval na mnoha komediálních pořadech, jako Hotýlek (u nás kdysi vysílaný na Nově) a Černá zmije (kterou mimochodem právě vysílá Nova v pondělí a úterý pozdě večer) s Rowanem Atkinsonem (alias Mr. Bean alias Dr. Sládek), kde hrají i někteří ostatní Pythoni. Rovněž můžeme doporučit jeho pořad Jak naštvávat lidi, kde si také zahráli i někteří ostatní členové skupiny Monty Python.
John Cleese hrál i v několika "normálních" filmech, jako byly komedie Ryba jménem Wanda a Fierce Creatures (pokračování Wandy, které ale s předchozím filmem nemá nic společného ani dějově, nejsou stejné postavy ani herci). Velmi zajímavé bylo jeho nekomediální vystoupení v Brannaghově Frankensteinovi a možná i jinde.
Posledním projektem ex-Pythonů, kterým naší malou exkurzi uzavřeme - víte, já obvykle projektuji jatka - je film Vítr ve vrbách (nebo možná Žabákova dobrodružství), režírovaný Terry Jonesem. Vítr ve vrbách je svérázným zpracováním stejnojmenné pohádkové klasiky, ve kterém si zahráli téměř všichni Pythoni, možná i s mrtvým Grahamem Chapmanem, i když jak už jsem poznamenal výše, s určitostí poznám jen Johna Cleese. Hlavní roli Žabáka obsadil Terry Jones, Eric Idle je Krysa (to není hodnocení jeho morálních kvalit, ale jméno postavy), Michael Palin hraje Slunce, a John Cleese Žabákova obhájce. A Steve Coogan hraje Krtka, ale to s tím už vůbec nesouvisí, protože Coogan není Python. Tento film byl začátkem října uveden v Británii, a brzy jej budeme mít možnost vidět i v našich kinech. (Mimochodem, já osobně považuji Žabákova dobrodružství za jeden z nejhezčích filmů, které jsem kdy viděl.) A teď něco úplně jiného.