Ať si to zní jakkoli neuvěřitelně, krrollové píšou. Možná, že to bude znít uvěřitelněji na konci čtvrtého odstavce - víc si jich toto téma nezaslouží.
První krrollí písmeno vypadá takto: I. Ke druhému se přidá jedna postranní čárečka, ke druhému dvě, a tak. Nezáleží přitom na jejich sklonu, délce, ani na tom, z které strany jsou k základní čárečce nalípnuty. Důležitý je jen jejich počet.
...jen jejich počet... Snad bych měl podrobněji rozebrat krrollí systém číslovek. Vypadá takto: zuguth "hodně", zukwell "málo". Krom toho není dozajista čtenáři dosud známo, jak jsou písmena krrollí abecedy seřazena.
Na tuto otázku většina krrollů odpovídá "hu zuguth zuguth zuguth zuguth almarra," což se dá zhruba přeložit "kašlu vám na vaše normativní tendence, já si budu písmenka řadit tak, jak chci." Několik osvícených krrollů se ovšem kdysi pokusilo tento nedostatek překonat.
"Hurrgwagwa! Hurrgwagwa! Hurrgwagwa!" "Vše, co se stalo, má uplatnění a vlastně i smysl jen potud, pokud to překypuje kvalitou kemněvztažnosti, to jest, pokud vyprávěním událého mohu zjevit (= učinit zjevnou) svou slávu a velikost. Sudidlem hloubky a opravdovosti každé události je pak míra, do jaké přispívá k naplnění tohoto poslání (causa finalis aristotelovské filosofie). Jedině takto chápaná historiografie má bytostné opodstatnění a patřičné místo ve vznešeném řádu věcí (kosmos)." Ra, přední krrollí filosof dějin, autor stěžejního díla Ngam bwuz "Apokalypsa teď hned, tady a bez zbytečných řečí"
Historie velikého a vznešeného města Krrolllup jest dlouhá a bohatá. Nejprve pohovořím já, vznešený, udatný a neobyčejně nadaný krroll Yrrwel, o jeho počátcích až do konce.
Velice, velice mnoho let Před m. n. (mým narozením - každý krroll počítá léta podle toho, kdy se narodil) přišla do kraje tohoto, tehdy ještě panenského, skupina krrollů, vedená udatným Orrwem. V té době rozmohlo se totiž velice království odporných lidí, sousedící s původní pravlastí naší. I počali lidé úklady kouti, pasti rozličné na krrolly nebohé strojiti, krrollí sídla pleniti, krrolly, krrollata a krrollice vražditi a v zem naší své vlastní plémě uváděti. Postavil tedy Orrw (náčelník, pak král - původně velký krroll, pak krroll a pak král, aby se to nepletlo) veliké vojsko, v němž všechny muže, ženy a děti (rozuměj krrolly, krrollice a krrollata) shromáždil a zčásti je i vycvičil. Lidé však zalekli se, i snažili se postavit vojsko větší Orrwova. To se jim také podařilo. Vyslali pak zrádné vyslance, aby s krrolly čas a místo
(Následující text je v originále přeškrtnut.)
střetu smluvili. Smluvili se nakonec na kterémsi dnu ráno a za místo střetu určili velkou a úrodnou planinu, která od té doby slove Velká šedivá poušť stínů. den před bitvou přišel však za Orrwem jeho rádce Sorr s podivnou zvěstí: den bitvy, dle lidského čítání dnů určený, nesouhlasil s dnem, kdy bitva dle mínění Orrwa svedena býti měla. I počal Orrw hloubat a počítat, až zjistil, že
(Odsaď už zas ne.)
Chyba v domluvě však způsobila, že v den, kdy lidé na velikou bitevní planinu přitáhli, krrollové ještě v táboře svém klidně spali, domnívajíce se, že boj až den následující probíhati bude. Počali lidé spící krrolly vražditi, nikoho nešetřili, a zázrakem jakýmsi (Orrw, známý to šetřil, si pozval svoje vyvolené k veliké pitce. Když lidé zjišťovali, jestli někdo nepřežil, opilci spali tak tvrdě, až si lidi mysleli, že je taky zabili) přežila pouze družina Orrwova. Když Orrw a lidé jeho procitli z dlouhého spánku, nevěřili vlastním očím a slechům - veškeré vojsko krrollské leželo porubáno, a v dáli se ještě zdvíhal prach nad vracejícím se vojskem lidským.
I zalkal Orrw hořce, řka: "Zem tato není nám již souzena, jinou budeme muset sobě pleniti." A po slovech těchto obrátili se zbylí krrollové v tu stranu, kde Velká řeka poli protéká, a vstoupili na půdu neznámou. A byli překvapeni velice - byl to úrodný kraj, vyprahlá slámatá step, již mnohé cesty kupecké křižovaly. I zaradoval se Orrw a jeho lid, a rozhodl Orrw vybutovat tvrz a město rozsáhlé, jehož moc by vtiskla cestám potměšilých kupčíků pevnější řád. Tak počali krrollové stavěti, mnoho kamene svozili, jediný řídký lesík vykáceli a práce rozličné dovedně prováděli. I postavili prvotní opevnění, jež sice smetl první deštík, ale které však přesto hranice budoucího města určilo. Množili se krrollové a tak i jejich sláva, až všechny cesty kupecké na jejich území zanikly.
Krrollové však svým důmyslem překonali i tuto překážku - mohutná tažení do zemí sousedních jim mnohokrát nahradila ztracenou kořist kupeckou. Nejvýznamnejší pak byla výprava Doggera, posledního z pěti prvních králů (Orrw, Perreng, Gurrg, Arrn, Doggerr). Shromáždil vojsko veliké, překročil Velkou řeku a poplenil dnešní Odolenou Vodu, kde tehdá hlavní hradiště lidí bylo. Veliká kořist zajistila pak všem krrollům mnoho let bez starosti, lidem však sto let hladomoru. Město bylo na počest skutku tohoto hrdinského přejmenováno z Města na Krrolllupy.
I proběhlo pár klidných a pokojných let, během nichž jen pár hrádků krrollové pro svou potěchu vyplenili když náhle vyvstalo nové nebezpečí - ze strany západu slunce přitáhlo veliké vojsko cizáků skřeťáckých, vedených Grrollišem náčelníkem. I probili se až ke Krrolllupům a obléhati je počali. Když však po hodinovém obléhání shledali, že Krrolllupy nezmůžou, uzavřel Grrolliš s kmetem již Doggerrem smlouvu. Dle ní směli skřeti dle vlastního uvážení státi se obyvateli Krrolllup a krrollové zase obyvateli pouští, z nichž skřeti přitáhli. Ach nešťastná toť dohoda! Po mnoho generací zdálo se býti všechno v pořádku, avšak jednoho dne král města zjistil, že kromě jeho družiny jsou obyvatelé města jen samí skřeti! Množivost jejich úžasná způsobila úbytek krollů, jež se později ukázal býti smrtelným. Skřeti byli stále drzejší a drzejší, až nakonec svrhli a zavraždili krále, vyloupili palác a krutě zmučili královu družinu! Pouze mně a dvěma dalším podařilo se uniknout za strašlivého řevu skřetího: "Ne Krrolllupy! Krállupy!" z města, jehož historii jsem zde zaznamenal. Učinil jsem tak proto, že velká krrollí knihovna, čítající 20 svazků (jenom deset), musela být ponechána na pospas skřetům, stejně tak i kronika světa. Ach! Víme, že je s námi konec, přesto se však pomstíme! (Nepomstili. Pohádali se, jak se pomstít, až se zabili.)
A toto zjistil jsem já, bojovník statečnější, krásnější a udatnější než Yrrw (tam, kde závorka, tam i vysvětlující poznámka)
Allmarra