Lekce 17: Frekventativum, sloveso "být"
Předchozí lekce Další lekce (lekce 18/19 zatím chybí)
Frekventativum je sloveso vyjadřující souvisle trvající nebo opakovaný děj (obvykle se toto označení užívá pouze pro slovesa vyjadřující opakovaný děj - pozn. překl.). Angličtina pro frekventativa nemá zvláštní tvary, jejich význam vyjadřuje pomocí "was doing", "did", "does", "used to do" (v češtině se frekventativa tvoří příponou -va-: chodívat, dělávat): "Dlouho jsem padal.", "Odplouvají, odplouvají, odplouvají přes moře." V Quenya existuje pro frekventativa zvláštní tvar, tvořený od pravidelného tvaru slovesa. Všimněte si, že frekventativum je tvar, ne čas: pravděpodobně od něj lze vytvářet časy stejně jako od ostatních sloves (doložena jsou pouze participia přítomná).
Tvar frekventativa se tvoří tím, že se ke slovesu připojí jako předpona jeho počáteční souhláska a samohláska, tj. zdvojením první části slovesa. Samohláska předpony je vždy krátká. Přízvuk by měl být na "základní" části slovesa (část za předponou), je-li to pro správnou polohu přízvuku nutné, prodlouží se samohláska "základního slovesa". Jak by se tvořila frekventativa od sloves dvouslabičných, složených a začínajících samohláskou, není známo (nemáme žádné doklady).
sloveso frekventativum
fir- "umřít, uvadnout" fifíru- "pomalu uvadat" (M 223)
síl- "svítit (bíle)" sisíla- "svítit" (M 223)
Man tiruva fána kirya...rámar sisílala, kále fifírula?
"Kdo si všimne bílé lodi ... svítících křídel, pomalu mizejícího světla?"
(M 214-5, 222)
Sloveso "být": Situace je značně nejasná. Uvádíme přehled všech známých tvarů.
ANA- (srovnej NÁ) "být, existovat"
(přidáno) anwa "skutečný, pravdivý, opravdový." (LR 348) ("Etymologie")
NÁ (srovnej ANA) "být" - kmen slovesa "být" v Q. - srovnej nat věc"
(LR 374) ("Etymologie")
ná "je" (R 59) nar "jsou" (Nářek Galadriel)
nai "snad, asi, možná" (R 59), "kéž" (UT 317, č.340)
(Nářek, Cirionova přísaha)
falastanéro "zvučel příbojem (dosl. byl zvučný příbojem)"
(M 220-1) ("Poslední loď", první verze)
UMU- "záporný kmen...umin "nejsem", min.č. úme.
Q předpona ú (ugu nebo gu) ne, ne-..." (LR 396)
aen (Sindarin). "?být" ("Epilog" Pána Prstenů, Sauron Defeated 129)
Eä "Je", "Budiž" (278) eä "je" (UT 317, č.340) (Přísaha)
Man-ie "Co to je?" (LR 59) ("The Lost Road")
ye "je" úye "není" (LR 72) ("The Lost Road")
yéva "bude (3. os. j.č.) úva "nebude (3. os. j.č.) (LR 72)
("The Lost Road")
Zdá se, že jsou dvě skupiny slov znamenajících "být" - tvary začínající n a tvary začínající y nebo samohláskou. Sloveso "být" je tedy buď velmi nepravidelné nebo...mohla by snad Quenya mít dvě slova pro "být", jako jsou ve španělštině ser a estar? O Tolkienovi se vědělo, že španělštinu obdivuje. Z kontextu se zdá, že ea je absolutní, ná relativnější, i když pro tvary na y to tak docela neplatí. Ná i ea se vyskytují jak v Pánovi Prstenů, tak v pozdějších spisech, "Etymologie" pocházejí převážně z doby před Pánem Prstenů, -néro (pokud opravdu znamená "byl") je z rané nedatované básně. UMU-, jedná-li se o sloveso příbuzné s "být" a ne pouze o negaci v podobě slovesa, by mohlo patřit do skupiny tvarů na n. Všechny tvary na -ie a y pocházejí z textu příběhu "The Lost Road", napsaného ve téže době jako "Etymologie nebo jen o málo dříve. Tvary na n mohou souviset a ANA-, NÁ-, ale co jsou zač tvary na y nebo samohlásku? Očekávali bychom, že mají nějaký společný základ. E, i a y mohou etymologicky souviset (esta a yesta znamenají "první", yondo a -ion "syn"). Ať už je však jejich původ jakýkoli, Tolkien o něm nic neříká. Představují snad tvary na ye Tolkienovu koncepci jazyka z jedné doby a tvary na na koncepci z doby jiné? Nevíme. Ve vypuštěném "Epilogu" k Pánovi Prstenů (nakonec otištěném v Sauron Defeated) je i sindarské spojení sennui Panthael estathar aen, přeložené "ten, který bude nazýván Panthael". Znamená-li aen "být", přibývá nám další tvar, který by mohl náležet do obou skupin. Jedná se o chybějící spojovací článek? V každém případě to ale situaci neobjasňuje.
Nepomůže to také příliš těm, kdo se snaží jazyk používat. Ze zoufalství byly dotvořeny tvary *né, mn.č. *ner pro "byl, byli" a *núva, mn.č. *nuvar pro "bude, budou", které však nejsou nijak doloženy. Nevíme také, jak by vypadal minulý čas od ye.
Tím končí výklad gramatiky Quenya, v následujících lekcích se budeme zabývat jmény, složenými slovy, etymologií a tengwar.
Přeložte do Quenya: Earendil plující (frekv.), plující (f) po moři. Jednou (dosl. nyní) k severním zemím, podruhé (dosl. nyní) k jihu. (Na jihu Námořník bojoval s Ungoliant (akuzativem) v její černé pavučině.) Ostrovy, země půvabné a temné. Pod zářícími hvězdami (f), Earendil plující (f), věčně plující (f).
Přeložte do češtiny: I auri nar quelli, i súri ringë laustar. Lassi avánier aldallon. Lossë caita ninque kemenna. Helkë tupa i síri. Eldar, Atani, ar Naukor marar mardentassen. Mi telumnar ar rondor rúnya cala, nórë lindar. Nai kenuvalyë vanima vinya-coronar.
Cicírala, cicírala, Eärendil eärenna. Sí formen-marinnar, sí hyarmenna. (Hyarmenessë i Kiryamo mankë Ungoliantë morn'ungweryassen.) Toli, nórier vanimë ar lómië. Nu eleni sisílala, Eärendil cicírala, vorcicírala.
Dny se krátí, studený vítr hučí. Listy opadaly ze stromů. Na zemi leží bílý sníh. Led pokrývá řeky. Elfové, lidé a trpaslíci přebývají (zůstávají) ve svých síních. v klenutých místnostech a jeskyních (síních) svítí rudý plamen, lidé zpívají. Kéž spatříš krásný nový rok.