Lekce 12: Poslední tři pády podstatných jmen
V dopise Dicku Plotzovi uvádí J.R.R. Tolkien deset pádů podst. jm.. V této lekci probereme zbývající tři. (V Historii Středozemě lze najít jiné pádové tvary.)
Instrumentál: Užívá se ve významu "prostřednictvím, působením koho, čeho, kvůli komu, čemu". Do češtiny se nejčastěji překládá těmito výrazy nebo bezpředložkovým 7. pádem, do angličtiny pomocí předložek "on", "with", "by", "in". Předložku "v" používáme někdy i při překladu do češtiny - "Listy padají ve větru" (anglické "The leaves fall in the wind"): vítr způsobuje, že listy padají. Ale anglické "in" i české "v" se užívá také ve významu místním (ten se v Quenya vyjadřuje jiným pádem). Tyto dva významy se mohou překrývat a působit tak nejasnosti. "Třpytí se vlny v měsíčním svitu" proto, že jsou v místě, kam dopadá měsíční světlo, nebo proto, že světlo měsíce vyvolává jejich třpyt? Nejspíš z obou důvodů, v Quenya se však musíme rozhodnout, který z nich je podstatný, a užít příslušný pád.
Pádové přípony instrumentálu jsou: pro j.č. -nen, pro mn.č. -inen, pro hrom. mn.č. -línen, pro duál -nten.
skl. kmen podst. jm. j.č. 1 falma "vlna" falmanen "vlnou" Valië "ž.r. k Vala" ?Valinen nebo ?Valiénen "vlivem Valie" 2 lassë "list" lassenen "listem" lótë "květ" lótinen "květem" elen "hvězda" *elenenen nebo *eleninen "hvězdou" mn.č. hrom. mn.č. duál falmainen falmalínen falmanten ?Valiénen *Valielínen *Valiénten nebo ?Valínen lassínen lasselínen lassenten *lótínen *lótelínen lótenten *elenínen *elenelínen *elenenten
Přízvuk: V mn.č. prvního skloňování vzniká přidáním -inen dvojhláska, což vyvolá posun přízvuku na slabiku, která ji obsahuje (falMAInen). U druhého skloňování je stejného posunutí dosaženo zdloužením -i- v příponě -ínen (lassInen) (dlouhé -í- nahrazuje kmenové -ë). Posun přízvuku způsobují i koncovky hrom. mn.č. a duálu (falmaLInen, falMANten). Jak se přípona instrumentálu připojuje k podst. jm. zakončenýn na -ië, nevíme; jedna z hypotéz je uvedena výše.
V dopise Dicku Plotzovi je pro j.č. druhého skloňování uvedena přípona -enen, naše dva doklady, pocházející z Nářku Galadriel, ale končí na -inen. Oba mají v první slabice dlouhou samohlásku, příklad z dopisu však ne. Možná, že se -ë po dlouhé samohlásce úžilo v -i- (tak by znělo v rychlém toku řeči). Díky zdloužení (a přízvučnosti) -í- v mn.č. zůstane jednotné číslo odlišeno od čísla množného. Opět nevíme, jak se tato přípona připojovala k podst.jm. zakončeným souhláskou, možná podle vzoru podst. jm. druhého skloňování končících souhláskou.
Pořádek slov: stejný jako v angličtině (a češtině).
laurië lantar lassi súrinen. "jako zlato padají listy ve větru" (R 58-9) Man tiruva fána kirya...rámainen elvië "Kdo si všimne bílé lodi... na křídlech [plachty] jako hvězdy" (tj. kvůli plachtám jako hvězdy) (M 214, 222) A Túrin Turambar turún’ ambartanen "pán sudby sudbou přemožený" (dosl. Ó Túrine, Pane Sudby, přemožený sudbou) (UT 138)
"Asociativ": Tento pád bývá nazýván "kompozitiv", "partitiv", "asociativ" (tj. pád označující složení, část, souvislost - pozn. překl.). V dopise Dicku Plotzovi pojmenován není. Existují čtyři doklady: yuldar...lisse-miruvóreva, "doušky... sladké medoviny " (Nářek Galadriel), kde se doušky tvořeny medovinou, skládají se z ní; jméno Mindon Eldalieva, "Vznosná věž Eldalië", kde se jedná o věž postavenou elfy nebo jim patřící (S 341, č.př. 291); Nurtale Valinóreva, "Ukrytí Valinoru" (S 345, č.př. 294) a Mar Vanwa Tyalieva, "Příbytek ztracené hry" (BLT I 14), kde mají "Valinóreva" a "Tyalieva" funkci genitivu. Společným rysem všech těchto dokladů je souvislost (=asociace) nebo ztotožnění. Proto se jako nejvhodnější jméno jeví "asociativ".
Asociativu užívejte k vyjádření "složený z", "vyrobený z" a "velmi úzce související s", "shodný, totožný s". Do češtiny se obvykle překládá 2. pádem, a to buď prostým nebo s předložkou "z" (pozn. překl.), do angličtiny pomocí "of". Na rozdíl od předcházejících pádů má asociativ pouze dva tvary, j.č. končící na -va a hrom. mn.č. na -líva.
j.č. mn.č. falmava "z vlny" falmalíva "z mnoha vln" Valiéva "související s Valie" *Valielíva "související s mnoha Valie" lóteva "z květu" lótelíva "z mnoha květů" *eleneva "z hvězdy" elenlíva "z mnoha hvězd"
Přízvuk se jako vždy připojením přípony posouvá: elENeva, eleneLIva, falmaLIva. Všimněte si, že u podst. jm. končících na -ië se přízvuk v j.č. posune na -ë- (protože krátké -i- přízvučné být nemůže), což způsobí jeho zdloužení na -é-.
Pořádek slov je stejný jako v angličtině (a češtině).
Antanyel yulma telpeva. "Dávám ti pohár ze stříbra." (vyrobený ze stříbra) Linduvan líre hantaleva. "Zazpívám píseň díkuvzdání." (související s díkuvzdáním)
Záhadný pád: V Tolkienově dopise Dicku Plotzovi jsou dva pády dány do závorek, jeden z nich je uveden za allativem, druhý za lokativem. Z Cirionovy přísahy (UT 307, 317) víme, že pád za allativem je dativ (vyjadřující nepřímý předmět, 3. pád). Co je zač ten druhý? Bohužel nemáme žádný nesporný doklad užití tohoto pádu v textu. V básni "Nieninque" (M 215-6) je věta, která by ho snad mohla obsahovat: yar i vilya anta miqilis, "kterému vzduch dává polibky", nemůžeme si tím však být jisti, neboť jde o ranější podobu Quenya, která se v záležitostech týkajících se podmětu a ve tvarech podst. jm. liší od verze z doby, kdy byl napsán dopis Dicku Plotzovi.
Christopher Gilson navrhuje: "To, co ’hledáme’ je nějaká funkce významově blízká lokativu, ale méně objektivní, méně zaměřená na předmět, která by byla schopna vyjádřit podmět představy nebo podmětný participant (něco, co je do děje zapojeno, co se ho účastní, ať už věc či osobu - pozn. překl.) stejným způsobem jako může dativ vyjádřit buď příjemce daru nebo podmět nepřechodného slovesa (tj. slovesa, které se nepojí s přímým předmětem, vyjádřeným 4. pádem - pozn. překl.), zkrátka vztah k participantu události, k němuž je děj zaměřen, v protikladu k neúčastnému cíli děje. U lokativu by byl obdobou dativu participant umístěný do děje, v protikladu k neúčastnému určení místa."
Tom Loback se domnívá, že "se snad...užívá k vyjádření příslovečných určení typu: na čemž (na němž), pomocí čehož (pomocí něhož), o čemž (o němž), v čemž (v němž), např. Círyas círyalve...’Loď, na níž plujeme’...Mohl by se jmenovat ’circumstativ’ (pád vyjadřující okolnost - pozn. překl.)."
Nancy Martsch uvažuje o tom, že "jestliže dativ vyjadřuje pohyb jak děje, tak přímého předmětu k předmětu nepřímému (vyjádřenému dativem), pak záhadný pád možná vyjadřuje soustředění děje i přímého předmětu v nějakém místě (na nějaké místo), např. ’Fingolfin zasazuje Morgothovi úder’ (Morgoth dostává zásah i úder, je zasahován úderem, je zasahován a dostává úder)."
Vztah záhadného pádu k dativu je pravděpodobně stejný jako vztah dativu k allativu.
Záhadný pád má tři tvary, v j.č. má příponu -s, v mn.č. -is a v hrom. mn.č. -lis. Duál se netvoří.
j.č. mn.č. hrom. mn.č. falmas falmais falmalis lótes lótis lótelis *elenes *elenis *elenelis
Všimněte si, že v mn.č. druhého skloňování je koncové -e nahrazeno hláskou -i- z -is.
Přeložte do Quenya: Přicházím v noci k řece. Vody se stříbrnobíle třpytí v měsíčním svitu. Stromy jsou temné oblaky tma, cesta je stříbrná (dosl. ze stříbra), vody tvoří mnoho stříbrnobílých hvězd (dosl. jsou tvořeny z...). Slavík zpívá na stromech, listy se třepotají ve vánku. Celý svět je černý a zářivě bílý. Nádheru této noci si budu pamatovat navždy.
Přeložte do češtiny: I urulókë caita harmanna; yulmar telpeva ar maltava, makili angava ar axoli Fírmalíva; ilya cala carni urulókë-súlëo nárinen. Míreli únótimë tintilar nu laurië rámar. I Lókë úhlara i nér. Ohtar tula. Calima makil kira, rúnya píka, fira. Sí urulókëo karkar nar ohtaro míri.
Tulan sírenna lómessë. I néni tintilar (itar) silme isilmenen (nebo isilmessë). I aldar nar lómië lumbor morniéva, i tië ná telpeva, i néni silmë tinwelíwa (elenelíva). Lómelindë linda aldassen, lassi (rámar) wilwar hwestanen. Ilya i Ambar ná morna ar silma. Sina lómë alcar enyaluvan tennoio.
Drak leží na pokladu; poháry ze stříbra a ze zlata, meče ze železa a mnoho kostí mnoha Smrtelných lidí; všechno rudě září v ohni dračího dechu. Nesčíslné klenoty (mnoho-klenotů nespočetných) se třpytí pod zlatými křídly. Drak neslyší člověka. Přichází bojovník. Zářivý meč tne, rudý oheň se ztrácí, umírá. Nyní jsou dračí zuby (zuby draka) bojovníkovými klenoty (klenoty bojovníka).