Lekce 11: Slovesné tvary
Slovesný kmen: V této učebnici píšeme slovesa s pomlčkou, abychom vyznačili, že je k nim třeba přidat koncovku. Odborník v otázkách, týkajících se Středozemě, by však užil slovesného kmene. Slovesný kmen představuje sloveso jakožto úplné slovo. Často je zakončen na -a, občas na -u, případně na -e nebo souhláskami -l, -n, -r, -s, -t (jakákoli jiná souhláska potřebuje koncovou samohlásku). Tato samohláska se před časovou koncovkou vypouští. Protože většina sloves, která nám byla známa předtím, než začala vycházet Historie Středozemě, byla doložena pouze s časovými koncovkami, znali jsme jen velmi málo slovesných kmenů. Některé slovesné kmeny jsou uvedeny níže.
hosta "sbírat, shromažďovat" (M 222) ita "jiskřit, blyštit se, mihotat se" (S363, č. př. S 311) kelu "téct" (UT 426) kúna "ohýbat" (M 222) lanta "padat" (III 480, č. př. III 359) tinta "rozjiskřit, způsobit třpyt, jiskření (S 365, č. př. S 313)
Užití slovesného kmene: Slovesný kmen může zastupovat infinitiv. Není známo, zda se takto užíval v "každodenním běžném hovoru", protože všechny naše doklady pocházejí z poezie. Pro básníka je užívání slovesného kmene výhodné, neboť je to vyjádření zhuštěné a nabízí další možnosti pro rým. Překládá se infinitivem ("dělat") nebo přidavným, popř. podstatným jménem slovesným ("padající", "padání"), podle toho, co čeština na daném místě vyžaduje. (Do angličtiny se překládá buď infinitivem ("to do") nebo tvarem na -ing ("doing")).
lanta-ránar "padat měsíc-na", "padat na měsíc", "padající na měsíc","padání na měsíc"
Pozn.: tento příklad pochází ze druhé verze básně "Poslední loď", napsané v ranější podobě Quenya, a proto je pádová koncovka odlišná.
Slovesný kmen po slovesech vidění a slyšení: Slovesný kmen, je-li užit ve funkci infinitivu po slovese vidění nebo slyšení a je-li jeho podmět zároveň předmětem tohoto slovesa, přibírá předponu a-. Jinými slovy, někdo vidí/slyší něco dělat něco: toto "dělat" přibírá předponu. ("Poslední loď", konečná verze (M 222-3). Podle Christophera Tolkiena tato báseň existuje ve dvou téměř shodných podobách: v první, kterou doprovází komentář, se užívalo předpony na-, ve druhé (otištěná verze) se na- změnilo na a-. Rozhodla jsem se pro a-.)
Slovesa vidění a slyšení jsou ken- "vidět", hlar- "slyšet" a pravděpodobně i tir- "sledovat, dívat se, střežit". Bylo navrženo, že by se ostatní slovesa smyslového vnímání (cítit, vnímat, ochutnat atd.) mohla pojit se stejným tvarem.
Man kenuva lumbor ahosta? podmět sloveso vidění předmět, podmět slovesného kmene "Kdo uvidí mraky se sbírat?", "Kdo uvidí, jak se sbirají mraky?"
Perfektum: Perfektum (předpřítomný čas, dokonavý minulý čas) popisuje děj, který začal a skončil v minulosti, je dokončený, uzavřený, hotový: "udělal", "má uděláno", "je uděláno" (anglicky "has done", básnicky "is done"). Imperfektum (nedokonavý minulý čas) popisuje děj, který v minulosti začal, ale pokračuje nebo není dokončen, může být současný s jiným dějem: "dělal" (angl. "was doing", "did"). Minulý čas popisuje děj, který se odehrál v minulosti, jeho trvání ani dokončenost však blíže nespecifikuje. Angličtina (a do jisté míry i čeština: nemá totiž nic, co by odpovídalo minulému času - pozn. překl.) nepřikládá těmto rozdílům vždy velkou váhu, ale některé jazyky (např. francouzština) ano. Quenya je v tomto ohledu také přesná - další věc, které by měl angličtinář (i Čech) věnovat pozornost.
Perfektum se tvoří tak, že se ke slovesu připojí jako předpona jeho kmenová samohláska, že se kmenová samohláska (na svém původním místě v kmeni - pozn. překl.) prodlouží, není-li už dlouhá, a konečně přidáním přípony -ië, v mn.č. -iër. (S přidáváním kmenové samohlásky jako předpony se setkáme i jinde.)
van- "uplynout" a *avánie "uplynul" avánier "uplynuly" tir- "dívat se" i *itírie "podíval se" *itírier "podívali se"
Je-li náš jediný doklad slovesa v perfektu, nejsme schopni určit, zda jeho kmenová samohláska je či není dlouhá i v ostatních časech. Van- by mohlo obsahovat jak krátkou, tak dlouhou samohlásku.
Et Eärello Endorenna utúlien. (-n = já)"Z Velkého moře jsem přišel do Středozemě." (III 303, č. př. III 216-7) Yéni ve linte yuldar avánier."(Dlouhé) roky pominuly jako rychlé doušky" (R 58, č. př. I 353-4)
Imperfektum: Na obalu desky Caedmon Records, kde J.R.R.Tolkien čte a zpívá svého Hobita a Společenstvo Prstenu (TC 1477) (o níž referuje Laurence J. Krieg v Úvodu do elfštiny (An Introduction to Elvish), str. 152, 154) byla uveřejněna ranější verze Nářku Galadriel. Zní inyar ve linte yulmar vánier, což pravděpodobně znamená "roky plynuly jako rychlé doušky." Materiál z Historie Středozemě naznačuje, že se může jednat o ranější verzi minulého času. Ale přesto je lákavé považovat tento tvar za imperfektum - hodí se pro to skvěle.
Předbudoucí čas: Byla vyslovena domněnka, že předbudoucí čas by se mohl tvořit podle vzoru perfekta: užitím kmenové samohlásky jako předpony + koncovkou budoucího času ( "bude uděláno", angl. "will have been done"). Žádný doklad tohoto času neexistuje. Utúvuvaryë i anna. "(Ona) bude mít dárek nalezen."
Přislovečná předpona: en- znamená "znovu, opět, zase"
entul- přijít znovu, "vrátit se" Entulesse "Návrat" (Veänturova loď) (UT 434) enyal- "znovu shromáždit, opět zavolat, vzpomenout si" enyalie "vzpomínání, vzpomínka, památka, paměť" (UT 305? 317) enquant- znovu naplnit, "dolít" (R 59)