Lekce 3: Jednoduchá podstatná jména a slovesa
Podstatná jména: Podstatná jména v Quenya se dají rozdělit do dvou skupin podle metody tvoření množného čísla, buďto s -r nebo s -i. Budeme je pojmenovávat první a druhé skloňování (Tolkien rozlišil tyto dvě skupiny v dopise Dicku Plotzovi [Dodatek A této učebnice], ale nepojmenoval je.) Není žádný důkaz, že se shodují s mužským a ženským rodem v románských jazycích; zdá se, že Quenya rod tímto způsobem nepoužívala. (Množná čísla v Historii Středozemě se liší.)
První skloňování: množné číslo s -r. Podst. jm. končící na -a, -ie, -o, -u tvoří množné číslo přidáním -r.
círya mn.č. círyar "loď" axo mn.č. axor "kost" (M 222-3)
Vala mn.č. Valar "Bůh" Noldo mn.č. Noldor "Moudrý" (elf)
enquië mn.č. enquier "týden" heru mn.č. *herur "pán"
Valië mn.č. Valier "Bohyně" Ainu mn.č. Ainur "Svatý"
(Hvězdička je používána k indikaci tvaru, který může být logicky vyvozen z existujících pravidel, ale který se nevyskytuje nikde v literatuře.)Druhé skloňování: množné číslo s -i. V podstatných jménech končících na -ë se -ë mění na -i; podstatná jména končící na souhlásku přidávají -i.
lassë mn.č. lassi "list" elen mn.č. eleni "hvězda"
Quendë mn.č. Quendi "Ten, kdo mluví" Atan mn.č. Atani "Člověk"
isil mn.č. *isili "měsíc" anar mn.č. anari "slunce"
Elendil mn.č. Elendili "Elfů-přítel" Teler mn.č. Teleri "Opozdilci"
(Ve slově Silmaril se -l- před -i zdvojuje: Silmarilli. Důvod je patrně etymologický: -ril je zkrácený tvar -rillë (LR 383). Možná existují i další slova se zdvojenou souhláskou z etymologických příčin.)
"Nepravidelná" podstatná jména: Některá podst. jm. se neřídí těmito pravidly. Možná pro ně platí pravidla, která neznáme. Možná v nich přetrvávají starší tvary. Mohou také představovat dvě různá slova, jedno pro jednotné číslo, druhé promnožné. Možná to jsou jen chyby. Nevíme.
*tyellë mn.č. tyeller "stupeň"
(Jediný příklad, který znám - v kořenovém slovníku - končící na -ë s mn.č. na -r.
Zacházet podle prvního skloňování.)
tári j.č. mn.č. neznámé. "královna"
Valarauko mn.č. Valaraukar "Démon Moci" (balrog) (S 313)
urulókë j.č. urulóki j.č. i mn.č. "'ohnivý had', drak" (S 313, LR 370)
Člen: Určitý člen (anglické "the"; německé "der, die, das"; francouzské "le,la"; pozn. překl.) je i. Je shodný pro jednotné i množné číslo. Neexistuje nic podobného členu neurčitému ("a", "an"; "ein"; "un, une"; pozn. překl.) -používejte buďto i nebo vynechejte.
i Elda 'ten Elf' i Eldar 'ti Elfové'(Používá se častěji než ukazovací zájmeno v češtině, vždy, když se jedná o určitou věc nebo osobu, pozn. překl.)
Spojka: Spojka "a" je ar.
Eldalië ar Atanatári "lid Eldar a Otcové Lidí" (S 165)
Slovesa: Podobně jako mnoho Evropských jazyků, Quenya používá časovací systém. Jednotlivé časy se tvoří přidáním koncovky na konec slovesa. (Slovesa jsou psána s pomlčkou pro vyjádření nutnosti přidání koncovky.) Na rozdíl od mnoha evropských jazyků slovesa v Quenya nevyžadují osobu (1.osoba, 2.osoba, atd.), pokud je osoba vyjádřena už v podmětu. Jsou dvě formy zakončení sloves, jednotné a množné číslo. Podstatná jména v jednotném čísle používají vždy jednotné číslo u sloves a naopak. Množné číslo končí na -r.
Přítomný čas: končí na -a, mn.č. na -ar.
lant- "padat (dolů)"
i lassë lanta "list padá" i lassi lantar "listy padají"
Pořádek slov: Většinou podmět leží před přísudkem, jako v angličtině. A rovněž jako v angličtině Quenya může tento pořádek změnit pro dosažení dramatického efektu.
Auta i lómë! "Noc míjí" (S 165) (lit. míjí noc)
aiwë "ptáček"
alda "[rozložitý] strom"
aurë "den"
cal- (kal-) "svítit"
cír- (kír-) "plout" (lit. "projít rychle skrz" vodu)
círya "loď s ostrou přídí"
kel- (cel-) "téci pryč, dolů" (voda)
fir- "umřít, uvadnout"
host- "shromáždit se, sejít se"
Istar "Čaroděj"
lótë "květ" (zvl. bílý květ)
lómelindë "slavík"
lind- "zpívat, dělat hudbu" (lit. "soumraku-zpěvák)
lumbo "oblak"
Maia asi "Dobrý" (duch)
nén (nen) "voda"
síl- "svítit (bílým či stříbrným světlem)"
tir- "sledovat, dívat se někam, strážit"
tintil- "mihotat se, jiskřit, třpytit se"
tul- "přijít"
soron "orel"
Vanya "Plavý" (elf)