Seznam čísel      Předchozí číslo       Další číslo      Obsah tohoto čísla      Předchozí článek      Další článek      

Thorin č.1/93


Na obranu elfštiny

aneb za čistý tengwar

Předně se domnívám, že tvoření Tengwaru pro češtinu je věc dost umělá a násilná. Je mi jasné, že původní Tengwar neobsahuje znaky pro písmena v češtině nezbytná (ř, ť, ď, ň, apod.), ale dosazovat tato písmena do Tengwaru (i když při snaze aspoň částečně zachovat logičnost systému) mi připadá stejné, jako vytvářet např. v azbuce znaky pro h nebo ř jen proto, abychom mohli azbukou psát česká slova. Chápu, že se jedná o snahu vyvolanou potřebou psát písmem, které nás nadchlo a přiblížit se světu Středozemě, jež nám učaroval. Je otázkou, zda je to ta pravá cesta.

Každý jazyk se vyvíjí a s mím i jeho písmo. Mohou ho však rozvíjet a upravovat pouze ti, kdo ho perfektně znají a používají, tedy v případě Tengwaru obyvatelé Středozemě, pan Tolkien a snad několik současníků, kteří mají dílo i pozůstalost Tolkienovu prostudovanou tak, že by se ve Středozemi domluvili. Odvážím se tvrdit, že nikdo takový v ăechách není.

Samozřejmě, že písmo se může rozvíjet pouze v souvislosti s jazykem a ne odtrženě. Je tedy dost absurdní, vytvářet znak pro např. ř (nebo spíše v našem případě do systému přiřadit), když tato hláska v jazyce neexistuje. Což ovšem nutně vede k závěru, že buď si vše nejprve přeložíme z češtiny do Quenya či Sindarinu a potom napíšeme, nebo že s Tengwarem nebudeme psát vůbec. V našem případě nám zbývá pouze druhá varianta.

Nabízí se otázka, proč to tedy vše píšu, když debatu o Tengwaru předem odmítám.

Neodmítám. Dopouštím se vědomě protimluvu vzhledem k tomu, co jsem napsal. Přiznávám, že i já jsem se nechal strhnout k hříchu a pokouším se psát Tengwarem. Síla světa Středozemě je mocná. A uznávám, že slovo řeřicha se v Tengwaru napsat nedá. Podotýkám však, že se mi doposud dařilo slova v Tengwaru nenapsatelná obejít.

A tak se pomalu dostávám ke stati v Thorinovi i k diskusi na Draconu.

A navrhuji.

Upravovat Tengwar skutečně jen minimálně a jen v nejnutnějších případech. A tím více využívat opisů i když je to pracné. Hrůzné mi třeba připadá, že kvůli častému výskytu dlouhých samohlásek navrhujete místo dlouhého nosiče používat jakéhosi podivného zdvojování. To mi připadá Tengwaru zcela nedůstojné a de facto je to přenášení našeho uspěchaného způsobu života do světa Středozemě, jehož hodnoty jsou zcela jiné. Přitom o zdvojování Tehtar Tolkien jasně v PP 3 na str. 374 píše: "... to bylo časté jen u kudrlinek a někdy u akutu ...". Avšak i toto případné zdvojení vypadá jinak než ve vašem návrhu a nikde není znakpro i nebo znakpro á. Proto zdvojování Tehtar tak, jak bylo v Thorinovi předloženo, důrazně odmítám. Navrhuji Tehtar vůbec neměnit a používat je v původní formě. Použití samohlásky y pak navrhuji se vyhnout tak, že prostě budem používat všude pouze jedno i. Čeština nás sice za to bude fackovat, ale je třeba si uvědomit, o co nám jde. Jestli o to být v češtině bezchybní (což stejně nebude splnitelné) a nebo psát srozumitelně a přitom pokud možno co nejméně upraveným Tengwarem.

Stejně tak navrhuji nezasahovat do prvních šestnácti znaků, protože zde jde o systém tak provázaný, že navrhované změny ho příliš naruší a znehodnotí. Proto odmítám změnu ve znacích 9 a 14 a nahrazení hlásek th a dh hláskami ť a ď. Jde o samohlásky s přídechem a pro ty je th a dh typické, naopak v hláskách ť a ď žádný přídech neslyším. Protože ale není kam tyto hlásky zařadit, nevidím jinou možnost, než je nahradit opisem s j. Tedy místo ť psát tj a místo ď psát dj. Vím, že to způsobí mnoho obtíží, neboť neexistuje samohláska ě (tedy potom např. djeti místo děti), ale je to podle mého názoru cesta nejschůdnější.

Zbytečné je měnit znak 16 z gh na h, když pro h je použitelný znak 33.

Naopak, velmi vhodné se mi zdá umístění hlásky ň do znaku 19. Skutečně splňuje to, že jde o calmatému a zároveň nosovku.

U znaku 20 bych navrhoval místo mj spíše mň. Alespoň tady bychom se vyhli pro nás ošklivému opisu ě (spíše slyšíme mňesto než mjesto).

Návrh šestého stupně myslím odpovídá skutečnému Tengwaru, snad až na to, že znak 21 je lépe označovat v souhlase s panem Tolkienem jako slabé nehrčivé r, než jako slabikotvorné r, neboť to by byla pro elfy spíše Tehta. Přitom nám ovšem nic nebrání ho i jako slabikotvorné r používat.

Souhlasím i se znakem 26 jako ř a nejsem ani proti 36 jako q (i když já bych spíše použil opisu kv, případně kw).

Jsem rád, že nebylo přijato řešení nových znaků pro dvojhlásky, jsem pro to i nadále je psát opisem s nosičem.

Tím končím svůj příspěvek k diskusi o českém Tengwaru. Pokud jste dočetli až sem, děkuji za trpělivost a jsem s pozdravem

Cuio i Endorenna