Keltové

(dokončení)

Mytologie

Cykly irské mytologie:

1. tzv. mytologický,
2. ulsterský,
3. cyklus pověstí o Finnovi (či Ossianovi),
4. královské pověsti,
5. pověsti o námořských plavbách,
6. dobrodružné pověsti,
7. cyklus pověstí o zjeveních.

Irové často mytologizovali svoji historii a zeměpis; nejnázornějším dokladem toho jsou sbírky: Dinnschenchas (Tradice měst), Cóir Amman (Používání jmen) a Lebor Gabala (Kniha výbojů).

Mytické prameny velšské literatury jsou známy jen částečně. To, co je známo, má mnoho společných rysů s irskými mýty, např. Lug se jmenuje ve Walesu Lleu Llanu Gifesa a je hrdinou velšské sbírky povídek Mabinogion, která je doslova pokladem světové literatury. Mabinogion je také hlavním pramenem pověstí o Artušovi, který se však v mnohém odlišuje od laskavého panovníka, jak jej známe z jiných pramenů. Keltská mytologie má mnoho společných rysů s mytologií germánskou a dokonce (patrně pod středověkým vlivem) s českými pohádkami (Zlatovláska).

Padělky

Období 18. a 19. století, kdy byl svět zachvácen vlnou romantismu a kdy vznikaly literární padělky mající podpořit identitu národa, se nedotklo pouze slovanského světa (viz Rukopisy), ale také světa galského. Nejznámějšími plody této činnosti jsou epické básně skotského básníka I. MacPhersona z let 1760-1763, o nichž autor předstíral, že je přeložil z keltských originálů Ossiana, bohatýra ze 3. století. Podobná díla se objevovala ještě na konci minulého století, jako protiklad k válečnému germánství či anglickému imperialismu, či díla líčící odpor druidů proti křesťanství anebo boje s Franky. Ve skutečnosti se jednalo o dílo Hersarta de la Villemarque, vydané r. 1839.

Doporučená literatura:

z tučně psaných titulů bylo čerpáno v otištěném pojednání

I. Filip: Keltové ve střední Evropě (Praha 1956)
I. Filip: Pravěké Československo (Praha 1948)
I. Filip: Keltská společnost v době Laténské (Archeolog. rozhledy V - 1953)
I. Filip: Keltská civilizace a její dědictví (ČAV, Praha 1960)
Caesar : Válečné paměti - O válce galské (Praha 1972)
Tacitus: Letopisy
Plinius starší: Kapitoly o přírodě
J. Dobiáš: Dějepisectví starověké (Praha 1948)
J. Dobiáš: Dějiny čs. území před vystoupením Slovanů (Praha 1964)
J.S. Fraser: Zlatá ratolest (Praha 1977)
G. Herm: Kelti (Bratislava 1985)
V. Hulpach: Ossianův návrat, keltské mýty a báje (Praha 1985)
Lutterer, Majtán, Srámek: Mabinogi, keltské pověsti (Praha 1956)
Malinová: Vzpomínky na minulost (Ostrava 1982)
Mauduit: Keltové (Praha 1979)
Palivec: Pověsti Zlatého koně (Praha 1964)
Palivec: Křivoklátské pověsti (Praha 1971)
Palivec: Bójské pověsti (Praha 1976)
Böhm: Kronika objevného věku (Praha 1941)
Böhm: Naše nejstarší města (Praha 1946)
Sklenář: Učenci a pohané (Praha 1974)
Sklenář: Objevitelé Zlatého věku
Sklenář: Slepé uličky archeologie (Praha 1977)
Šimek: Velké Germania a Klaudia Ptolemalia
Šimek: Keltové a Germáni v našich zemích
kolektiv: Mytológie světa (Bratislava 1973) - část Kelti: Zoltán Mády

Keltská hudba:

Stivel Alan (koncert minulý podzim)
Celtic Ray

další, které je možno považovat za keltské
Sid Barret
Enya
Jefferson Airplane (Crown of Creamons, 1968)