Khuzdul byl tajným trpasličím jazykem; a trpaslíci jej neučili ochotně příslušníky jiných ras, ani své přátele. Po zničení svých prastarých sídel užívali trpaslíci stále více jazyků těch lidí, mezi nimiž žili, a Khuzdul přestal být jazykem každodenního užívání, ale byl spíše řečí vědění a nauk, řečí, které se trpaslíci učili až v dospělosti.
Publikovaných příkladů z Khuzdul je málo na to, aby se dal sestavit soupis hlásek, který by mohl být považován za úplný.
Ale sestavili jsme s užitím Tolkienova pravopisu následující neúplný přehled: a, ai, b, d, e, g, i, k, kh, l, m, n, r, sh (ve vydáních Pána Prstenů z Mladé fronty š - Bundušathur), th, v, z
V Khuzdul th i kh jsou aspiráty, totiž t a k následované h (III: 369), tedy nikoliv anglické neznělé th a české ch. Sh představuje normální české š. "...někteří trpaslíci užívali zadního, hrdelního r..." (III:368), tj. ráčkovaného r jako např. v němčině. Přesná výslovnost samohlásek není dána - asi se příliš nelišily od svých protějšků v jazycich Eldar.
Khuzdul, jako semitské jazyky naší doby, je založen na systému trojpísmenných kořenů. To znamená, že kořeny samy o sobě nejsou vyslovitelná slova, ale skládají se ze tří souhlásek bez samohlásek (zajímavá teorie, ale pokud se opírá jen o dále uvedená fakta, je nutné ji považovat za nepodloženou - pozn. překl.). V angličtině - a dalších indoevropských jazycích - se slova vytvářejí většinou přidáváním přípon a předpon ke kořenu. V semitských jazycích se přípon a předpon také užívá, ale jen společně s vřazováním samohlásek do kořene a jejich měněním. Například z hebrejského MLK "královský" se odvozují tvary melek "král", malk "král + genitiv", malak "on vládl", malkâh "královna", molek "vládce", timlôk "ona bude vládnout", melukah "království", malkut "královská výsost", mamlakah "království" a množství dalších tvarů. V Khuzdul můžeme osamostatnit kořen KhZD, odtud Khazâd "trpaslíci", Khazad- "trpasličí" a Khuzdul, jméno trpasličího jazyka. Tři souhlásky kořene lze osamostatnit v mnoha dalších tvarech: BRZ v Baraz, KhLD v kheled, snad ZRB v mazarbul.
Jedinými příklady vět v Khuzdul jsou: Baruk Khazad! Khazad ai-menu! "Sekyry trpaslíků! Trpaslíci na vás!" (III:386). Odtud lze vyvodit, že genitiv může být vyjádřen umístěním substantiva v genitivu za řídící substantivum, že určitý člen se nevyskytuje a že budoucí čas slovesa "být" se vypouští. Zbytek dostupného materiálu jsou většinou vlastní jména a dokonce i když máme odpovídající jméno v Obecné řeči či v Sindarinu, nemůžeme si být jisti, že si odpovídají i jejich významy - kromě případů, kdy Tolkien uvádí, že tomu tak je.
Následuje kompletní přehled publikovanývh tvarů z Khuzdul:
aimenu (v překladu S. Pošustové ai-menu), předl.+ zájm. 2. os. pl. na vás (III:386)
Azanulbizar, místní jm. "Údolí temných (ukrytých pod stínem) potůčků", "Rmutný dol", v Obecné řeči (S Nanduhirion) (I:267). Viz -ul.
Baraz, jm. hory. Viz Barazinbar (I:267).
Barazinbar, jm. hory, "Rudoroh" v Obecné řeči (S Caradhras). Užívá se též zkráceného tvaru Baraz (I:267).
baruk, subst. pl. sekyry (III:386).
Bundushathur, jm. hory "Mračivec" (S Fanuidhol). Užívá se též zkráceného tvaru Shathur (III:267).
dum, subst. (gen. dumu) sídlo (Q *marde, S -rond) (I 267,301 (runový nápis), III:391).
Khazad-, adj. trpaslíků, trpasličí (III:391).
Khazad, subst. pl. trpaslíci (III:386).
Khazad-dum, místní jm. (gen. Khazad-dumu) "Trpasličí sídlo", Phurunargian "Trpasluj" v archaické západštině. Zváno Moria "Černá jáma" v Sindarinu (I:267, 301 (runový nápis), III:391).
kheled, subst. sklo.
Kheled-zâram, jm. jezera "Skelné jezero", "Zrcadlové jezero" v Obecné řeči (I:267).
Khuzdul, subst. "trpasličtina", jazyk trapaslíků (III:..).
Kibil-nâla, jm. řeky. Jméno v obecné řeči zní "Stříberka", což je překlad ze S Celebrant (I:267).
mazarbul, subst. pl záznamy (I:302n).
Shathur, jm. hory. Viz Bundushathur (I:267).
Tharkun, osobni jm. Tímto jménem nazývali trpaslíci Gandalfa. Možná příbuzné s Q *tarcil (II:250).
-u, koncovka genitivu (Q -o). Viz Khazad-dum.
-ul, přípona adj. ??? Viz Azanulbizar, Khuzdul, "Fundinul".
zâram, subst. jezero.
Zirak, jm. hory. Viz Zirak-zigil (I:267).
Zirak-zigil, jm. hory. Jméno v obecné řeči je "Stříbrný špičák", což je překlad ze S Celebdil. Užívá se též zkráceného tvaru Zirak (I:267).