Seznam čísel      Předchozí číslo       Další číslo      Obsah tohoto čísla      Předchozí článek       Další článek     

Thorin č.4/93


Základy Quenya

Lekce 9: Místní pády: allativ, lokativ, ablativ

Předchozí lekce       Další lekce

Místní pády vyjadřují pohyb směrem k podst.jm., umístění v (na, atd.) podst.jm. a pohyb od (pryč z) podst.jm.: kam, kde a odkud. V angličtině (a Sindarin) se tyto vztahy vyjadřují předložkami. Quenya užívá pádových koncovek. (V Historii Středozemě jsou užívány odlišné koncovky). (Pozn. překl.: Čeština vyjadřuje tyto vztahy předložkovými pády.)

Allativ: pohyb směrem k podst.jm.; kam. Překládá se "k", "směrem k", "na + 4.pád"," směrem na", "do". Přípona j.č. je -nna, mn.č. -nnar, hrom. mn.č. -linna(r) (koncové -r lze vynechat), duálu -nta (dopis Dicku Plotzovi). Začíná-li následující slovo samohláskou, může být koncové -a vynecháno (což se vyznačuje apostrofem).

 
	kmen podst.jm.  	j.č.                		mn.č.
	falma "vlna"        	falmanna "směrem k vlně"    	falmannar	
	lóte  "květ"          	lótenna  "směrem ke květu"  	lótennar

	hrom. mn.č.           	duál
	falmalinna(r) 		falmanta
	lótelinna(r)   		lótenta

Lokativ: umístění (v prostoru nebo v čase); kde. Překládá se "v", "o" (s časovým významem), případně "na + 6.pád". Přípona j.č. je -ssë, mn.č. -ssen, hrom. mn.č. -lisse(n) (koncové -n lze vynechat), duálu -tse (Plotz).

 
	falmassë "ve (na) vlně"    falmassen   falmalisse(n)   falmatsë 
	lótessë  "v (na( květu"    lótessen    lótelisse(n)    lótetsë

Ablativ: pohyb od (z) podst.jm.; odkud. Překládá se "z", "od", "ven z", "pryč z"," pryč od". Přípona j.č. je -llo, mn.č. -llon, hrom. mn.č. -lillo(n) (koncové -n lze vynechat), duálu -lto (Plotz).

	falmallo "od (z) vlna"     falmallon   falmalillo(n)   falmalto
	lótello  "od (z) květu"    lótellon    lótelillo(n)    lótelto

Podst. jm. končící souhláskou (druhé skloňování): V Qyenya mohou být slova zakončena souhláskami -l, -n, -r, -s, -t. Není ve všech případech jasné, jak by se k takto zakončeným podst. jm. přidávala přípona začínající souhláskou. V básni "Poslední loď" (M 221-2) máme dva příklady, oba v mn.č., ve kterých se před pádovou příponu vkládá -i-. (Ale: viz níže.) Podle toho lze předpokládat, že existuje "plný" tvar, který v mn.č. před pádovou příponu vkládá -i-. Zda vkládá -i- také v j.č., v hrom. mn.č. a v duálu, není známo. (V j.č. by se případně mohlo vkládat -e-.)

 
mindon "[vznosná] věž" (M 222): 

*mindoninna    		mindoninnar  	*mindonilinnar  *mindoninta	
nebo *mindonenna     			nebo *mindonenta 

Je jisté, že se také užívalo stahování, neboť v j.č. a v mn.č. na něj máme příklady. (Hrom. mn.č. asi vyžadovalo spojovací samohlásku.) Před příponou allativu, ablativu a snad i lokativu vypouštějí podst.jm. končící na -en souhlásku -n. Podst.jm. zakončená jinou samohláskou + -n vypouštějí -n před příponou allativu, možná i před příponami lokativu a ablativu (u těchto dvou pádů nemáme žádné příklady). S největší pravděpodobností by koncovou samohlásku vypouštěla i podst.jm. zakončená na -l před příponou ablativu a podst.jm. končící na -s by před příponou lokativu (nemáme žádné příklady). Podst. jm. zakončená na -r a -t by potřebovala spojovací samohlásku (opět nemáme příklady).

Elenna      "K Hvězdě" (S 327, č. př. S 224)   elen + -nna
Rómello     "z Východu" (R 59)                 rómen + -llo
mindonnar   "na věže"                          mindon + -nnar
*Formenossë "ve Formenosu"                     Formenos + -ssë

Přízvuk: Všechny tyto pádové koncovky obsahují dvě souhlásky, což posouvá přízvuk na slabiku, která jim předchází. Příklady: FALma, falMANnar, falmaLINnar, falMANta atd.

Příklady:

Ellen síla lúmenn' omentielvo "hvězda svítí na hodinu našeho setkání" (all.) (I 119, č. př. I 83)
(pozn.: V pozdějších vydáních Ballantine Books je omentielvo  psáno chybně jako omentielmo.)

Et Eärello Endorenna  utúlien
"Z Velkého moře (abl.) přicházím do Středozemě (all.)"(III 303, č. př. III 216-7)
(pozn. překl.: dosl. Z Velkého moře do Sředozemě jsem přišel [a jsem tu] 
- utúlien je tvar předpřítomného času)

...i hárar  mahalmassen
"...ti, kdož sedí na trůnech" (lok.) (UT 305, 317); hár- "sedět na něčem"
                                            
Altariello nainië Lóriendessë
"nářek Galadriel v Lórienu" (lok.) (R 58)

Man tiruva rákina kirya ondolissë morne...
"Kdo si všimne poškozené lodi na [mnoha] černých skalách..."
(pozn. překl.: lok.)      (M 222)

Odlišný tvar, uvedený v básni "Poslední loď" (M 222): abl. mn.č. elenillor "z hvězd". Nejedná se o chybu, -r potvrdil Christopher Tolkien v dopise, který poslal časopisu "Beyond Bree" v březnu 1986.

Užití pádových koncovek při tvoření podst.jm.: Koncovky allativu a lokativu j.č. lze použít k tvoření nových podst.jm.. Znamenají pak "směrem k" a "místo", "čas". Takto utvořená podst.jm. mohou přibírat další pádové koncovky! (Ablativní koncovka se nejspíš takto neužívá; zdá se, že Quenya dávala v tomto případě přednost vazbě s předponou et - viz níže.)

 
Elenna "K Hvězdě", země ležící směrem k Hvězdě (jméno Númenoru)(S 327, č. př. S 224)

falassë "pobřeží, čára příboje" (S 358, č. př. S 307)
(dosl. příboj-místo, tj. místo příboje)

kelussë "příval, voda prudce tryskající ze skalního pramene"(UT 426)
(dosl. prýštit-místo, tj. místo, kde tryská voda)

Lótessë    Čas květu (III 483, č. př. III 361), měsíc květen

Doplňující slovník:

Al(a)táriel "Dívka korunovaná zářícím věncem" (Galadriel) (S 360, č. př. S 309)
maiwë "(mořský)racek"
nis(së), mn.č. nissi "žena"
Lóriende "Lórien" (R 59)
Aman "Požehnaný, prostý zla" (Blažená říše) (S 314, č. př. S 227)
tinwë "jiskra (hvězda)"
quellë "uvadání"(pozdní podzim)
colindo "nositel"
Yavanna "Dárkyně plodů"
eäre(n)- "moře" (ve složeninách)
Eärendil "Milovník Moře"
talt- "sesmeknout se, sklouznout,spadnout, prudce klesnout"
*Elwingë předpokládaný tvar jména Elwing ( Hvězdná tříšť) v Quenya
indis "manželka"
untúp- "krýt, přikrývat"(dosl. zastřešovat)
*kiryamo (*ciryamo) "námořník"

Pozn.: Slovo kiryamo je doloženo v genitivu (Indis i Kiryamo, "Námořníkova manželka" UT 8). Nominativ by mohl končit na -a, -o nebo -u; rozhodla jsem se pro -o, protože -o je také koncovkou mužského rodu.

Etymologie: Z et "z, ven z" pocházejí et + kele "odtékat" > ehtele (Quenya), eithel (Sindarin) "pramen, studánka" (S 360, č. př. S 309); et + sîr "odtékání" > ethir (Sindarin) "odtok,ústí, delta" (S 364, č. ppř. S 312); pravděpodobně Ekkaia (archaické slovo) "Vnější moře" (S 326, č. př. S 279).

Cvičení:

  1. Přeložte do Quenya: Labuť pluje po vodě, ptáčci zpívají na stromech. Za Uvadání padají listy ze stromů. Mnoho zlatých listů leží pod stromy. Yavanna dává plody z obou rukou.* Šedé mraky se stahují (dosl. shromažďují se). Vítr vane (dosl. přichází) z Východu. Nyní bude padat sníh.
  2. Přeložte do češtiny: Lóme untúpa i falmalinnar. Eärendil círa ninque círyasse earenna. I kiryamor kenar calima tinwe i tula i círyanna. I elen talta manello! I elen caita círyanna: Eärendil túva maiwe, elen-colindo. Sí nárye nisse, Elwinge, i Eärendilo indis, ar i elen ná i Silmaril. Earendil ar Elwinge círuva Amaninna.

* Výraz "z obou rukou" je v klíči přeložen ablativem, vyjadřuje tedy směr dávání, tj. to, že plody přicházejí od Yavanny. V češtině bychom řekli spíše "oběma rukama". Pak bychom ale mluvili o tom, čím Yavanna plody dává, což by se v Quenya vyjádřilo instrumentálem, kterému v češtině odpovídá bezpředložkový 7.pád. (pozn. překl.)