Základy Quenya

Lekce 7: Další podstatná jména a zájmena

Předchozí lekce       Další lekce

Množná čísla podstatných jmen: V Quenya je o dvě množná čísla více, jsou to hromadné množné číslo a duál. Podstatná jména mají v Quenya celkem čtyři čísla: jednotné číslo (singular) pro jednu věc; množné číslo (plural) pro více než jednu věc, počet není určen; hromadné množné číslo (multiple plural) pro mnoho; duál pro dvě. (V Historii Sředozemě jsou množná čísla podst.jm. odlišná.) Angličtina (i čeština) je schopna tyto rozdíly vyjádřit,ale pokud to není důležité pro smysl, obvykle to nedělá.Proto se často při překládání nevyjadřují, např. falmalinnar, přeložené "na pěnící vlny" (R 59) (v českém překladu I 357 "na pěnící vody"), znamená doslova "na mnoho pěnících vln". Quenya tyto rozdíly vyjádřit musí, ať jsou pro smysl důležité nebo ne. To je další věc, kterou je třeba si zapamatovat.

Hromadné množné číslo obsahuje prvek -li-, "mnoho". Znamená "mnoho, velký počet, množství, atd.".Nominativní a akuzativní přípona je -li, dativní -lin. (V dopise Dicku Plotzovi jsou v -lí, v mn. č. na -í a na dalších místech dlouhé samohlásky, o nichž Tolkien říká, že se používaly ve formálním psaném stylu (knižní Quenya), ne však v každodenní hovorové řeči.)

kořen podst.jm. nom. a ak.
falma  "vlna (s hřebenem)"  	falmali  "mnoho vln"
lóte  "květ"    		lóteli  "mnoho květů"
elen  "hvězda"   		*eleneli nebo *eleli  "mnoho hvězd"
 
dat.
falmalin   "(k) mnoha vlnám"
lótelin   "(k) mnoha květům"
*elenelin nebo *elelin  "(k) mnoha hvězdám"

(Opět nevíme, jak podst.jm. končící souhláskou připojují koncovku souhláskou začínající. Kdyby se vkládalo -e-, způsobovalo by to posun přízvuku: elENeli, elENelin. Je pravděpodobné, že v případech, kdy nedocházelo k záměně s jinými slovy, se užívalo tvarů stažených.)

Duál obsahuje prvek -t-, pocházející pravděpodobně z atta "dvě". Původně duál znamenal "dva" všeobecně, ale ve Třetím věku byl užíván pouze pro přirozeně se vyskytující páry, jako např. ruce (L 427). Překládá se "dva, oba, pár". (L 427 uvádí, že se pro dva užívalo jak prvku -t-, tak prvku -u-, přičemž kvůli libozvučnosti se po kořenu končícím na -t-,-d- dávala přednost -u-. V dopise Dicku Plotzovi se duál skloňuje s -t-.) Nominativní a akuzativní přípona je -t-, dativní -nt-.

 
       nom. a ak.   dat.
falmat  "dvě vlny"     falmant  "(ke) dvěma vlnám"
lótet  "dva květy"     lótent  "(ke) dvěma květům"
*elenet  "dvě hvězdy"  *elenent  "(ke) dvěma hvězdám"

   Má ninque tana collo. (j.č.)         "Bílá ruka vyrábí plášť."
   Már ninqui tanar collo. (mn.č.)      "Bílé ruce vyrábějí plášť."
   Máli ninqui tanar collo. (hr. mn.č.) "Mnoho bílých rukou vyrábí plášť."
   Mát ninqui tanar collo. (duál)       "Dvě bílé ruce vyrábějí plášť."

Osobní zájmena: Každá osoba a číslo jsou spojeny s charakteristickou souhláskou. Ta slouží k rozeznání osoby ve všech jejích pádových tvarech.

    1.os.j.č.  n  		1.os.mn.č.   ?m (inkluzivní)
                                     	     ?v (exkluzivní)
    2.os.j.č.  l ?

    3.os.j.č. m.rod. ?  	3.os.mn.č.  t
              ž.rod. r
              s.rod. s

(Pozn. překl.: inkluzivní tvar: "My" zahrnuje mluvčího i posluchače. exkluzivní tvar: Posluchač není v "my" zahrnut. viz: Thorin 2/93,str.14)

Akuzativ osobních zájmen: Přímý předmět slovesa se zájmenným podmětem: Je-li podmětem zájmeno, připojuje se (nominativ zájmena) ke slovesu jako přípona. Přímý předmět (akuzativ zájmena) se stává druhou příponou, připojenou za příponu tvořenou nominativem zájmena. Přípona představující akuzativ zájmena je tvořena pouze charakteristickou souhláskou. (Nevíme, jak se tvoří přípona 1.os.mn.č., protože v Quenya slova nemohou končit na m nebo v.)

  
    *-n "mne,mě" ?-me "nás"(inkl.) ?-ve "nás" (exkl.)
    *-l "tebe,tě" ?
    *-r "ji" -t "je,ony,ona"
     -s "to,ono"
 
Andave laituvalmet! "Dlouho je budeme chválit!"
      		(III 285, český překlad III 204, L 308)
lait- "chválit" + -uva bud.č. + -lme "my,exkl." + -t "je"
  Ye! Utúvienyes! "[Hle!] našel jsem to!"
      		(III 308, český překlad III 220)
    u- předpona perfekta + túv- "najít + -ie přípona perfekta +
                                            + -nye "já" + -s "to"

(POZNÁMKA: Připojujeme-li akuzativní příponu, musíme pro 1.os.j.č. použít tvar -nyë.)

Přímý předmět slovesa v rozkazovacím způsobu: Jediným příkladem, který máme, je A laita te "Ó, chvalte je" (III 285, č. III 204). Podle něj můžeme předpokládat, že existuje samostatný tvar akuzativu zájmen, skládající se z charakteristické souhlásky + -e. Je dost možné, že právě tohoto tvaru se užívá v případě, kdy je podmětem slovesa podst.jm., a kromě toho i pro některé předložkové předměty.

Předložkový předmět: Jediný příklad, který máme, se nachází v Nářku Galadriel: imbe met "mezi námi dvěma". Skládá se pravděpodobně z *-me, akuzativu 1.os.mn.č.exkl. + -t, přípony duálu. (Při přesnosti Quenya ve vyjadřování čísla bychom očekávali duál také ve třetí osobě, a sice ve chvále Těch, kteří nesli Prsten (laita te). Akuzativní tvary -t, te se shodují s duálovou příponou -t. Avšak v Cirionově přísaze (UT 305, 317) nacházíme nominativ 3.os.mn.č. (vztahující se na Valar, tj. více než dva) tiruvantes "oni to <=přísahu - pozn. překl.> budou střežit": dalo by se očekávat, že -nte ukazuje na akuzativ také obsahující t, te. Navíc v překladu chvály Těch, kteří nesli Prsten, čteme prostě "je", a to jak v textu, tak v dopise č.230 (L 308). Z toho plyne, že není možné s jistotou rozhodnout, zda je ve chvále Těch, kteří nesli Prsten, použito duálu nebo ne. V této učebnici užívám tvaru te pro třetí osobu bez rolišení čísla.)

 *ne "mne,mě" met "nás oba" ?me "nás" (exkl.) ?ve "nás" (inkl.)
 *le "tebe,tě" ?
 *re "ji" te "je, ony, ona"
 ?se "to,ono" 
 
I aiwë tira i Eldar nu i aldar		"Ptáček pozoruje Elfy pod stromy."
Tiraryë i Eldar nu i aldar.		"Ona pozoruje Elfy pod stromy."
I aiwë tira te nu i aldar.		"Ptáček je pozoruje pod stromy."
Tiraryet nu te.				"Ona je pozoruje pod nimi."

Doplňující slovník:

hwesta "vánek, větřík"
yesta "první"
má "ruka" a "ó" (slavnostní oslovení, óma "hlas" vzývání)
rimbë "velký počet, zástup"
an "pro"
taurë "hvozd, les"
palan "široko daleko"
Undómiel "Večernice" (Arwen)
sí "nyní"
maitë "s rukama, mající ruce" (pozn. překl.: vyskytuje se ve složeninách typu: morimaitë "černoruký", Angamaitë ?"se železnýma rukama" viz Quenya-English Dictionary v Introduction to Elvish)
hlar- "slyšet"
ken- "vidět, hledět, spatřit"
lait- "chválit, velebit"
tan- "dělat, tvořit, dávat tvar"
*entir- "znovu se podívat, znovu pohlédnout"

Cvičení: