Lekce 5: Pád podstatných jmen
Pád: je vztah podst.jm. k jiným slovům ve větě. V angličtině je pád určován pořádkem slov nebo předložkou. Ve větě "Chlapec dáva květinu dívce" je podst.jm. "chlapec" v 1.pádu (nominativ, větný podmět), "květinu" je 4.pád (akuzativ, přímý předmět) a "dívce" je 3.pád (dativ, nepřímý předmět). Při změně slovosledu se změní význam: "Dívka dáva květinu chlapci."
(Pozn. překl.: V češtině je samozřejmě všechno jinak a trochu jasnější. JRR Tolkien ale přece jen vycházel z angličtiny, kde je tato část gramatiky poněkud rozdílná a proto se pro jistotu budu držet termínů, které jsem uvedl v závorkách.)
V afixových jazycích, jako je latina nebo finština - či Quenya - je pád určen připojením nějaké gramatické jednotky k podst.jm. (obvykle koncovky). To umožňuje měnit slovosled a ponechávat stejný význam. Quenya dávala přednost pořádku slov, ale ten se dal přeházet, obzvláště v poezii.
Nominativ: větný podmět. Nominativ nemá žádné pádové zakončení. Dělí se jen na j.č. a mn.č. (plus dva doplňkové plurály, probrané v kap. 7). J.č. nominativu je nejjednodušší tvar podst.jm.: proto je někdy nazýván kmen podstatného jména, tvar, ke kterému se přidávají zakončení.
Kořen podst.jm. Nom j.č. Nom mn.č. falma "vlna (s hřebenem)" falma falmar lótë "květ" lóte lóti elen "hvězda" elen eleni
Akuzativ: přímý a předložkový předmět. V Quenya ze Silmarillionu a Pána Prstenů nemá akuzativ žádné pádové zakončení. Ovšem v dopisu Dicku Plotzovi JRR Tolkien naznačuje, že akuzativ kdysi míval pádové zakončení, které ale ztratil ve Třetím Věku. (Rané materiály v Historii Středozemě uplatňují principy skloňování, ale užívají rozdílné pády a zakončení.) Pro praktické účely se dá říci, že akuzativ nepoužívá pádová zakončení, jako nominativ. (Na tento pád se v češtině tážeme otázkou koho? co?, pozn. překl.)
Ak. j.č. Ak. mn.č. falma falmar lótë lóti elen eleni
Dativ: nepřímý předmět. Pádová zakončení -n, mn.č. -in (UT 317, Plotz). (V češtině je tento pád dán pádovou otázkou komu? čemu?, pozn. překl.)
Dat. j.č. Dat. mn.č. '(k) vlně (vlnám)' falman falmain '(ke) květu (květům)' lótën lótin '(ke) hvězdě (hvězdám)' *elenen *elenin
Všimněte si, že ve 2. skloňování je koncové -e vynecháno před přidáním -in.
(Nevíme, jak podstatná jména končící souhláskou připojují koncovku začínající souhláskou. Pokud bereme za vzor lótë, příbíraly by -e- v jednotném čísle před připojením -n.)
Přízvuk: Pokud se po připojení pádového zakončení -in k podst.jm. v 1. skloňování, končícího na samohlásku, vytvoří dvojhláska, potom se přízvuk přenáší na tuto slabiku. (FALman, falMAIN).
Pořádek slov je podobný jako v angličtině: podmět/ přísudek/ přímý předmět/ nepřímý předmět. Nebo předložka/ předmět.
I lómelindë linda lírë i aranen nu i alda. 'Slavík (nom.) zpívá píseň (ak.) králi (dat.) pod stromem (ak.).' I lómelindë linda lírë Sindacollon. 'Slavík zpívá píseň Sindacollovi (Thingolovi) (dat.).' Pamatujte, že pádové zakončení se musí přidávat také k vlastním jménům!
Pravidlo posledního skloňovatelného slova: Pokud po sobě následuje několik skloňovatelných slov, skloňuje se jen poslední slovo. (UT 317). Když se jmého skládá z několika slov, skloňuje se opět jen poslední (přibírá pádové zakončení).
I lómelindë linda lírë Elwë Sindacollon. 'Slavík zpívá píseň Elwë (Elu) Sindacollovi (Thingolovi).'
I lómelindë varnë linda lissë lírë i sind'aranen. 'Hnědý slavík (nom.) zpívá sladkou píseň (ak.) šedému králi (dat.).'
Vardo nu luini tellumar normální pořádek slov (R 58) "Vardy pod modrými klenbami" Vardo tellumar nu luini básnický pořádek slov (I 353) "Vardy klenbami pod modrými"
Všimněte si, že ani v poezii není řada slov přerušena.
Sindacollo "Šedoplášť" (Thingol)
collo "plášť"
Telcontar "Chodec"
Endor, Endórë "Střední zem" (Středozem)
Valinor, Valinórë "Zem nebo Lid Valar"
falasë "břeh, čára příboje"
falma "[zpěněná] vlna [s hřebenem]"
sinda "šedý"
malta "zlato"
Mar-nu-Falmar "Země pod Vlnami" (padlý Númenor)
nu "pod"
pella "za [hranicemi nečeho]"
Melyanna "Drahý dar" (Melian)
menel "nebe, nebesa"
cait- "ležet" (nacházet se)
Olórin - mající do činění se sny či vizemi (Gandalf)
hir- "najít (dosáhnout, dospět někam)
falasta- "pěnit"
ondo "kámen, skála"
túv- "najít" (určit umístění)
Etymologie: Z kořene FAL "pěna" vzniká falma "(zpěněná) vlna", falassë (Sindarin falas) "břeh, čára příboje", falasta- "pěnit" (M 223), Falas (S) západní pobřeží Beleriandu, Falathrim (S) "Mořští elfové" (Teleri, kteří pluli do Amanu).
(Pozn. překl.: V anglické verzi cvičení je navíc tato věta: "Men watch the heavens (ak.) for a star (dat.). Význam je přibližně takovýto: "Lidé sledují oblohu a hledají hvězdu.", resp. "..., aby našli hvězdu." Překlad do elfštiny zní: "Atani tirar i menel elenen." V tomto smyslu se Quenya svou logickou stavbou přece jen blíží spíše angličtině. Pro nás je důležité si zapamatovat, že sloveso tir- "strážit" se dá použít i tímto způsobem.)