Nebojte se angličtiny aneb
There and never back again aneb
Recept na spoustu netušené zábavy aneb
Vážení spolunadšenci,
tento článek je určen vám, ano, právě vám, kteří patříte do rozsáhlých zástupů těch, co nečtou Tolkiena v originále...
Jako bych to slyšela - "...á jé, už je tady zase nějaký anglomaniak; já jsem si svobodně vybral němčinu (oššklivou němčinku, pžedstav si to, milášku) a další jazyk na nic nepotřebuju..." nebo "...tobě se to řekne, ale mně řeči nikdy nešly a zůstal jsem trčet v páté lekci u ájendží..." eventuelně "...ale já vážně skoro nic neumím; číst knížku? V žádným případě!" (1), a tak podobně. Tedy takhle by to nešlo. (Ne, ne, neššlo.) Pokud jste zajedno s některým z výše uvedených názorů, milí čtenáři, tak tohle oslovení pro vás používám naposled a to jen proto, že tak možná činíte z nevědomosti. (Vážžně neví, o co pžichází, glum!) Pokusím se uvést pár důvodů, proč byste měli urychleně své scestné stanovisko opustit:
Nejprve: většina lidí se domnívá, že k tomu, aby mohla číst knížky v originále, je potřeba umět móóc dobře anglicky. To je omyl. číst můžete tak rychle, jak se vám líbí a slovníků je všude dost. Kromě toho, pokud je vaše English skutečně Czenglish, lze začít s něčím malým (a miloušškým, milášku) a známým, jako je třeba zrovna Hobit. Ten má navíc tu výhodu, že je všude k dostání, u nás v Brně ho mají i běžná knihkupectví, nejen černá planeta. (Tedy měli. Asi tak před vánocemi, když jsem tohle psala.) A je to skutečně jednoduché čtení, jen to zkusit.
Avšak: V žádném případě nechci naznačovat, že Cesta tam a zase zpátky je čtení dobré leda pro "začátečníky". Naopak. I vy, kteří úspěšně bojujete s Historií Ardy nebo s Příšerami a Kritiky si zkuste udělat na Hobita čas. Patrně budete překvapeni, co všechno jste při českém čtení přehlédli. Víte třeba, na kdy letos připadá Durinův den? (a to, jak žíkal už Thorin, by měl kažždý, že milášku, opravdu každý vědět) Kromě toho - není žádný spěch typu "jak to dopadne?!", takže si můžete každou pasáž vychutnat a číst po kouskách, když přijde ta správná nálada.
Navíc: Je také možno obdivovat se básničkám, které překlady vůbec nevystihují, nebo se ujistit, že veškeré obhroublé výrazy jsou dílem pana Vrby (myslím teď například na "..Bubřináč s blbým Bublinou jdou na mne.." nebo "..že vám to stojí za fušku - ty blbé pavučiny!" [ne, že bych sama takový výraz nikdy nepoužila, ale k panu Profesorovi mi to tedy vůbec nesedělo]).
Pokud vás ani tyto možnosti nezaujaly, je tu ještě jedna zásadní přednost. Angličtí vydavatelé se drží (aspoň ve vydání Hobita z "edice" Tolkien, the centenary) ilustrátora nejpovolanějšího, samotného pana J.R.R.T.. Hobita doprovází 8 obrázků (jenom jim je vypiš, ať vědí, nač se mají těššit, glum) - The Trolls, The Mountain-path, The Misty Mountains looking West, Beorn's Hall, The Elvenking's Gate, Lake Town, The Front Gate a The Hall at Bag-End. Obzvlášť ten poslední, pohled do Dna Pytle, je můj oblíbený, ale i ostatní mnohokrát převyšují výzdobu našeho vydání (nic proti panu Šalamounovi, ale ne v Tolkienovi!). Přidány jsou ještě dvě mapky - ta Throrova s měsíčními runami a mapa Temného hvozdu a okolí.
Tak už došt! Je právě nejvyšší čaš, abychom se tady objevili, viď milášku! A jestli nás to nebude pozorně poslouchat, tak to šníme...!
Tak dobře. Šedá je teorie, zelený strom života až se ucho utrhne či tak nějak podobně praví klasik; proto (zcela proti tradici tohoto časopisu) místo překladu do češtiny následuje část vám dobře známého rozhovoru, tentokrát ovšem v angličtině:
'Very well,' said Bilbo, who was anxious to agree, until he found out more about the creature, whether he was quite alone, whether he was fierce or hungry, and whether he was a friend of goblins.
'You ask first,' he said, because he had not had time to think of a riddle.
So Gollum hissed:
What has roots as nobody sees, Is taller than trees Up, up it goes, And yet never grows?
'Easy!' said Bilbo. 'Mountain, I suppose.'
'Does it guess easy? It must have a competition with us, my preciouss! If precious asks, and it doesn't answer, we eats it, my preciouss. If it asks us, and we doesn't answer, then we does, what it wants, eh? We shows it the way out, yes!'
'All right!' said Bilbo, not daring to disagree, and nearly bursting his brain to think of riddles that could save him from beaing eaten.
Thirty white horses on a red hill, First they champ, Then they stamp, Then they stand still.
That was all he could think of to ask - the idea of eating was rather on his mind. It was rather an old one, too, and Gollum knew the answer as well as you do.
'Chestnuts, chestnuts,' he hissed. 'Teeth! teeth! my preciousss; but we has only six!' Then he asked his second:
Voiceless it cries, Wingless flutters, Toothless bites, Mouthless mutters.
'Half a moment!' cried Bilbo, who was still thinking uncomfortably about eating. Fortunately he had once heard something rather like this before, and getting his wits back he thought of the answer. 'Wind, wind of course,' he said, and he was so pleased that he made up one on the spot. 'This'll puzzle the nasty little underground creature,' he thought:
An eye in a blue face Saw an eye in a green face. 'That eye is like to this eye' Said the first eye, 'But in low place, Not in high place.'
'Ss, ss, ss,' said Gollum. He had been underground a long long time, and was forgetting this sort of thing...
Tak co, ani tohle vás nenadchlo? V tom případě jste definitivně ztracené případy: škoda, že jste se vůbec pouštěli do čtení tohoto článku... sbohem! (a še kterým, milášku? Jiště s některým oššklivým)
Pokud vás horní řádky naopak zaujaly, jste na nejlepší cestě propadnout lásce k Tolkienově angličtině. A to skutečně stojí za to. Všechna čest a ještě nějaká navíc patří paní Pošustové za její překlady (ano, ano, tžeba jak mluvíme my, viď milášku), ale originál má přece jen netušené kouzlo. Už jenom problematika jmen a názvů (ano, jsou tam chyby a ne jedna, ale mně se stejně moc líbí): je vidět, že si na nich paní P. dala záležet, ale Profesor ještě víc. Nejvíc mě nadchl PP; obzvláště povedená se mi zdají jména hobitů a jejich rodin, ale i zbytek čtení LotRa je jedno velké báječné objevování a ochutnávání. (2)
J.R.R.T. prý osobně byl proti překládání neanglických slov do jiných jazyků; (3) patrně si sám byl vědom krásy svých názvů a jiných nových slov a nechtěl, aby byli čtenáři překladů ochuzeni o potěšení se s nimi setkat.
Ještě pár optimistických slov na závěr: pokud nejste zvyklí hodně číst v angličtině, bude se vám zdát, že postupujete zoufale pomalu, že slovník má 10000 stránek a slova se před vámi schválně schovávají (oššklivé potvůrky), že by bylo daleko moudřejší vrátit se z Middle-Earth do Středozemě nebo (v tom horším případě) počkat až MF a WS dostojí svým předvolebním slibům a konečně vydají ten titul, který zrovna louskáte; že tuhle knížku znáte nazpaměť, tak proč se s ní trápit v angličtině, zkrátka, že to byl hloupý nápad a výše uvedené náhledy jsou snůškou nesmyslů a zjevných lží.
Jistě; ale taková stokrát opakovaná zjevná lež se stává pravdou... a věřte, že nebudete potřebovat ani tolikeré opakování svých anglo pokusů, abyste nakonec stanuli na druhé straně barikády, tedy mezi těmi, kteří se zbláznili do Tolkienovy angličtiny a považují za štěstí moci se nechat znovu a znovu okouzlovat krásou v ní skrytou; zkrátka dostali se na cestu vedoucí There and never back again...
Sméagol & Mirka Misáková
APPENDIXes: