J.R.R.TOLKIEN

  Vložil/a: Entony  11. Červen, 2009 | 15 036x prohlédnuto.

DÍLO: Pán prstenů – Tolkien a alegorie
zpět na obsah

To, že má dílo vztah ke skutečnosti a k pravdě, však zdaleka neznamená, že by bylo alegorické. Vykladači přiřkli knize kdejaký alegorický význam – knihy jsou podle mnohých protestem vůči zmechanizované západní společnosti, promítá se v nich druhá světová válka a prsten je v některých případech interpretován jako atomová bomba, Mordor je zaměňován za Rusko, skřeti za nacisty apod. Tolkien ovšem takové výklady odmítal a k alegorii cítil upřímný odpor: „Mně byla alegorie ve všech svých projevech protivná už od chvíle, kdy jsem byl dost starý a obezřetný, abych ji rozpoznal. Mám mnohem raději historii, pravou nebo předstíranou, protože ji čtenáři mohou aplikovat různě podle svého zaměření a zkušeností. Myslím, že si mnozí pletou „aplikaci“ s „alegorií“; základem první je čtenářova svoboda, kdežto základem druhé je cílevědomé autorovo řízení.“ C.S.Lewis o Pánu prstenů napsal: „To všechno nebylo myšleno jako odraz nějaké skutečné situace ve skutečném světě. Bylo to obráceně; skutečné události začaly hrůzně odpovídat vzoru, který si volně vymyslel.“
Tolkienův příběh je přitažlivý tím, že popisuje vzdálené mýty dávných časů, ale popisuje je tak živě, jako bychom se jich sami účastnili. Je přitom radost pozorovat jeho práci s jazykem – vždyť to byl zapálený lingvista. Čeští čtenáři mají možnost obdivovat vydařený český překlad Stanislavy Pošustové. Potěší už jen to, kolik roztomilých domáckých jmen si tvůrce vymyslel pro své hobity – a jak se Hrdonožkové rozčilují, když je oslovují jako Hrdlonožky. Je zajímavé sledovat, jak se v průběhu knihy mění jazykový rejstřík – lidová mluva v Hobitíně, podlézavé syčivé šeptání slizkého Gluma, zpomalený slovní tok věkovitého Stromovouse, archaická mluva v královských síních. Tolkien navíc do díla vpašoval různé lingvistické žertíky. Tak například když Gandalf chce otevřít tajné dveře do trpasličí sluje, tak si na nich přečte: „Ať promluví přítel a vstoupí.“ Láme si hlavu, jaké heslo má říci, když vtom mu dojde, že starou elfštinu na dveřích přeložil špatně. Na dveřích stojí: „Ať řekne: ,Přítel´ a vstoupí,“ Až po chvíli Gandalf díky Frodově pomoci vyřkne heslo – „přítel“ a může vstoupit. Jen si přitom povzdechne, jak bývali lidé v dřívějších, šťastnějších dobách nezáludní.
Pán prstenů, stejně jako Hobit, je plný básní a písní. Už to však nejsou jen dětské říkanky, i když i ty tu najdeme. Styl i rozsah básní se různí; najdeme zde hrdinské písně, veselé popěvky i dlouhé mytologické básně. Některé kusy jsou dokonce přímo v elfských jazycích, jako například tento:


Ai! Laurie lantar lassi súrinen
Yéni únótimé ve rámar aldaron!
éni ve linté yuldar avánier
Mi oromardi lisse-miruvóreva
Anduné pella. Vardo tellumar
Nu luini yassen tintilar i eleni
Ómaryo airetári lírinen.

Sí man i yulma nin enquantuva?




DÍLO: Pán prstenů – „Příslušenství“ ke knize
zpět na obsah

Je zjevné, že Tolkien bral svůj vytvořený svět opravdu vážně a že ho propracoval do nejmenších podrobností. Pán prstenů obsahuje nepoměrně více „příslušenství“ než jiná beletristická díla; najdeme zde několik map, genealogické tabulky, více než sto stran dodatků a obsáhlý rejstřík. Tolkien se snažil podporovat tézi, že Pán prstenů a ostatní knihy jsou vlastně staré rukopisy (napsané Bilbem s Frodem) a on je jejich pouhým vydavatelem a redaktorem. Mohl tak ke knihám přistupovat jako opravdový vědec – objevovat stále nové detaily ze života jednotlivých národů, opravovat dřívější nesrovnalosti, porovnávat různé verze apodobně. Tvrdil například, že původní Frodův rukopis se nezachoval, ale byla vytvořena řada opisů, z nichž jeden se dostal Tolkienovi do rukou. Nejpozoruhodnějším prvkem jeho předstírání byly jazykovědné aspekty Středozemě. Tolkien tvrdil, že je také překladatelem těchto rukopisů z Obecné řeči Středozemě do moderní angličtiny. Toto rozhodně nebyla nová myšlenka – mnoho autorů předstíralo, že jejich fantazie jsou „pravdivé“ příběhy z dávných dob. Avšak jen málokterým se to podařilo tak hluboce a úspěšně jako Tolkienovi. Do jisté míry se mu tak splnil jeho dávný sen – jeho dílo mnoho lidí vzalo za své a vnímají jej jako skutečnou mytologii jeho milované Anglie. Zároveň – což by ho jistě také potěšilo – přiměl lidi ke studiu skutečných mytologií, které tak obdivoval. Průzkum ukázal, že většina laiků, kteří se pouští do studia staroanglických a vůbec starogermánských památek, tak činí na popud Tolkienova díla.



DÍLO: Další díla J.R.R. Tolkiena
zpět na obsah

Aktualizovaný přehled bibliografie převzatý z citarny.cz:

Poezie a próza:

  • 1936 Písně pro filology (Songs for the Philologists) – sbírka humorných básní, autorem spolu s E. V. Gordonem a jinými
  • 1937 Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (The Hobbit or There and Back Again) (Praha, Odeon, 1979)
  • 1945 Nimralův list (Leaf by Niggle) – krátký příběh – alegorie Tolkienovy tvorby, v češtině vyšlo ve sbírce Pohádky (Winston Smith, Praha 1992)
  • 1945 The Lay of Aotrou and Itroun – publikováno v Welsh Review.
  • 1949 Farmář Giles z Hamu (Farmer Giles of Ham) – středověká báje, v češtině vyšlo ve sbírce Pohádky (Winston Smith, Praha 1992)
  • 1953 Návrat Beorhtnothe, syna Beorhthelmova (The Homecoming of Beorhtnoth, Beorhthelm’s Son) – publikováno spolu s esejí Ofermod – tato báseň vyšla i v češtině ve sbírce Příběhy z čarovné říše (Mladá Fronta, Praha 1997)
  • trilogie Pán prstenů (The Lord of the Rings) (Mladá fronta, Praha 1990–1992)
    • 1954 Společenstvo prstenu (The Fellowship of the Ring) (Mladá fronta, Praha 1990)
    • 1954 Dvě věže (The Two Towers) (Mladá fronta, Praha 1991)
    • 1955 Návrat krále (The Return of the King) (Mladá fronta, Praha 1992)
  • 1962 Příhody Toma Bombadila (The Adventures of Tom Bombadil and Other Verses from the Red Book) – v češtině vyšlo ve sbírce Příběhy z čarovné říše (Mladá Fronta, Praha 1997)
  • 1967 Cesta vede pořád dál (The Road Goes Ever On) – pochodová píseň, jejíž útržky lze nalézt v Pánovi prstenů i v Hobitovi, hudbu složil Donald Swann.
  • 1964 Tree and Leaf – sbírka obsahující:
    O pohádkách (On Fairy-Stories) viz vědecké práce.
    Nimralův list (Leaf by Niggle) viz záznam v roce 1945.
  • 1966 Tolkien on Tolkien – autobiografie.
  • 1967 Kovář z Velké Lesné (Smith of Wootton Major) – hrdinský příběh z historie Malého království, v češtině poprvé ve sbírce Pohádky (Winston Smith, Praha 1992), samostatně (Aulos, Praha 1995)

Vědecké práce:

  • 1922 Slovník střední angličtiny (A Middle English Vocabulary)
  • 1924 Sir Gawain and the Green Knight – nové vydání středoanglické básně s poznámkami, spoluautor s E. V. Gordonem.
  • 1925 Some Contributions to Middle-English Lexicography.
  • 1925 The Devil’s Coach Horses.
  • 1929 Ancrene Wisse and Hali Meiohad.
  • 1932/1935 Sigelwara Land – část I a II
  • 1934 The Reeve’s Tale – znovuobjevení jazykového humoru v originálním rukopisu Chaucerových Canterburských povídek)
  • 1936 Příšery a kritikové (The Monsters and the Critics) – skripta zabývající se kritickým rozborem básně Beowulf.
  • 1944 Sir Orfeo – vydání středověké básně.
  • 1947 O pohádkách (On Fairy-Stories) – Tolkienova úvaha o povaze a smyslu pohádek a fantastických příběhů, v češtině vyšlo ve sbírce Pohádky (Winston Smith, Praha 1992)
  • 1953 Ofermod – publikováno s básní Návrat Beorhtnothe, syna Beorhthelmova (The Homecoming of Beorhtnoth, Beorhthelm’s Son))
  • 1953 Middle English „Losenger“
  • 1962 Ancrene Wisse: The English Text of the Ancrene Riwle.
  • 1963 English and Welsh.
  • 1966 Jerusalem Bible – překlad a poznámky.

Z pozůstalosti:

  • 1975 Překlady historických děl Pearl (báseň ze 14. století) and Sir Orfeo (výpravná báseň z 13.-14. století)
  • 1976 Dopisy Děda Mráze (The Father Christmas Letters) – sbírka pohlednic a krátkých příběhů, které vždy na Vánoce posílal svým dětem (Mladá fronta, Praha 1995)
  • 1977 Silmarillion (The Silmarillion) (Mladá fronta, Praha 1992)
  • 1979 Pictures by J. R. R. Tolkien.
  • 1980 Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě (Unfinished Tales of Númenor and Middle-earth) (Mladá Fronta, Praha 1994)
  • 1981 The Letters of J. R. R. Tolkien (editoval Christopher Tolkien a Humphrey Carpenter))
  • 1981 The Old English Exodus Text.
  • 1982 Finn and Hengest: The Fragment and the Episode.
  • 1982 Mr. Bliss – příběh pro děti o nekonvenční cestě pana Blisse.
  • 1983 The Monsters and the Critics – sbírka esejů.
  • 1983–1996 The History of Middle-Earth – obsáhlý výbor z Tolkienovy pozůstalosti, zabývající se nejrůznějšími aspekty jeho mythologického světa.
    • I. Kniha ztracených pověstí I. (The Book of Lost Tales 1)(Winston Smith, Praha 1995)
    • II. The Book of Lost Tales 2 (1984)
    • III. The Lays of Beleriand (1985)
    • IV. The Shaping of Middle-earth (1986)
    • V. The Lost Road and Other Writings (1987)
    • VI. The Return of the Shadow (The History of The Lord of the Rings vol. 1) (1988)
    • VII. The Treason of Isengard (The History of The Lord of the Rings vol. 2) (1989)
    • VIII. The War of the Ring (The History of The Lord of the Rings vol. 3) (1990)
    • IX. Sauron Defeated (The History of The Lord of the Rings vol. 4) (1992)
    • X. Morgoth’s Ring (The Later Silmarillion vol. 1) (1993)
    • XI. The War of the Jewels (The Later Silmarillion vol. 2) (1994)
    • XII. The Peoples of Middle-earth (1996)
  • Index (2002)
  • 1995 J. R. R. Tolkien: Artist and Illustrator – sbírka Tolkienových ilustrací.
  • 1998 Tulák Rover (Roverandom) – příběh, který v roce 1925 Tolkien vyprávěl svému synovi, jemuž se ztratila hračka – černobílý psík Rover (Mladá fronta, Praha 1995)
  • 2007 The Children of Hurin, Hurinovy děti, Argo, 2007

<<< =10= >>>

  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •