22
Říj

Palantíry,Vidoucí Kameny

   Vložil/a: Entony   Do rubriky Artefakty Středozemě | 1 381x prohlédnuto.


Článek byl převzat s laskavým svolením autora
ze serveru: Imladris-Roklinka

Palantíry,Vidoucí Kameny


Kameny měly tu schopnost , že ten, kdo se do nich podíval, v nich mohl pozorovat věci vzdálené v prostoru nebo v čase. Vyrobyl je Feanor. Byly darem eldar Elendilovu otci Amandilovi. Po zániku Numenoru byly převezeny do Středozemě.
Ve Středozemí byly chovány ve střežených komnatách vysoko v silných věžích, přístup k nim měli pouze králové a vládci a jejich ustanovení strážci, a nikdy nebyly veřejně ukazovány ani se do nich veřejně nenahlíželo. Až do odchodu králů však nebyly zlověstným tajemstvím. Jejich používání neznamenalo žádné nebezpečí a žádný král ani osoba zplnomocněná do nich nahlížet by neváhali zjevit pramen svého poznání o činech nebo názorech vzdálených vládců, jestliže bylo získáno pomocí Kamenů.

Byly to dokonalé koule. V klidu vypadaly jako z plného skla nebo křišťálu sytě černé barvy. Nejmenší měly v průměru asi stopu ale některé, rozhodně víc. Kámen z Osgiliathu a Amon Sûlu, byly mnohem větší a jeden člověk je neuzvedl. Původně byly na místech odpovídajících jejich velikosti a zamýšlenému účelu, stály na nízkých kulatých stolcích z černého mramoru v prohlubni uprostřed, v níž se daly podle potřeby otáčet rukou. Byly velmi těžké, ale dokonale hladké a neutrpěly žádnou úhonu,když byly nehodou nebo zlou vůlí vyhozeny ze svého dolíku a skutálely se ze stolu. Nedaly se vskutku rozbít žádnou silou, kterou tehdy lidé vládli, ač někteří věřili, že by je mohl roztříštit velký žár, jako v Orodruině, a dohadovali se, že takový osud potkal Ithilský kámen při pádu Barad-dûr.

Tyto Kameny byly nezcizitelný dar Elendilovi a jeho dědicům, jimž jediným právem patřily, to však neznamená, že mohly být právem používány jen jedním z těchto „dědiců“. Mohly být podle zákona používány každým, koho by zplnomocnil buď „dědic Anárionův“, nebo „dědic Isildurův“,totiž zákonný král Gondoru nebo Amoru. Normálně také musely být používány takovými pověřenci. Každý Kámen měl svého strážce, který měl povinnost „pozorovat Kámen“ v pravidelných intervalech nebo na příkaz nebo v čase nouze. Také jiné osoby byly pověřovány, aby Kameny navštěvovaly, a královští ministři, kteří měli co dělat se „zpravodajstvím“, u nich konali pravidelné a zvláštní prohlídky a takto získané informace sdělovali králi a Radě nebo králi soukromé, jak si toho věc žádala.
Palantíry samy mohly jen „vidět“: nepřenášely zvuk. Neovládány řídící myslí se toulaly a jejich „vidění“ byla (zjevně přinejmenším) náhodná. Z vyvýšeného místa například jejich západní povrch hleděl do veliké dálky, jeho vidění bylo po stranách nahoře i dole rozmazané a zkreslené a popředí zacláněly věci za ním,jež mizely do dálky se stále klesající jasností. To, co „viděly“, také řídila nebo tomu bránila náhoda, tma nebo „zahalení“ (viz níže). Vidění palantírů „neoslepovaly“ ani „neclonily“ hmotné překážky, ale jen tma, mohly tedy hledět skrz horu, stejně jako mohly hledět skrz temné místo nebo stín, ale neviděly uvnitř nic, nač nedopadalo aspoň trochu světla. Viděly skrz zdi, ale v místnostech, jeskyních nebo kryptách neviděly nic, pokud na to nedopadalo světlo.

Rozdělení palantírů


Tři si vzal Elendil a synové měli po dvou. Elendilovy byly uloženy ve věžích na Emyn Beraid, na Amon Sulu a ve městě Annuminas. Kameny jeho synů byly v Minas Ithil a Minas Anor, v Orthanku a v Osgiliathu.
Elendilovy byly v:
1. Annuminas
2. Amon Sul
3. Emyn Beraid – Elestirion

Isildurovy a Anarionovy:
4. Minas Ithil
5. Minas Anor
6. Orthank
7. Osgiliath

>>> Palantíry na Wikipedii <<<

  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
Tento záznam byl vložen v Pátek, Říjen 22nd, 2010 v 15.34 hodin do rubriky Artefakty Středozemě. Jakékoliv komentáře k tomuto článku můžete sledovat pomocí RSS 2.0 vysílače. Pokud chcete můžete zde zanechat svůj komentář.

Zde můžeš zanechat svůj komentář.

Jméno (*)
Mail (will not be published) (*)
URI
Komentář