LIDÉ

Vložil/a: Entony Do rubriky Národy Středozemě 16. srpna, 2010 | 6 630x prohlédnuto.

Článek byl převzat s laskavým svolením autora
ze serveru: Imladris-Roklinka

První rod Edain (Dům Bëorův)
První rod Edain byl nejblíže spřízněn s třetím, jejich jazyky se podobaly a dlouhou část cesty vedli společně. Bëorovci se nejdříve načas usadili u jezera Rhûn, ale poté přešli Mlžné a (většina) Modré hory, a dorazili do Ossiriandu. Tam je nalezl Finrod Felagund a vyvedl je z Ossiriandu do Estoladu, tábořiště. Tam rovněž nějaký čas dleli, než jim byl dán v léno Ladros na severozápad od Dorthonionu. Vládnoucím rodem Prvního rodu byli rod Bëorův. Z něj vzešli mj. Beren a Húrinova manželka Morwen Eledhwen. Po Bitvě náhlého plamene však byla většina Prvního rodu povražděna, ženy a děti odvedla Emeldir Mužná do Dor-Lóminu k Třetímu rodu, kdežto přežívající muži bojovali a byli vyhubeni. Na konci Prvního věku slunce splynuli s Třetím rodem v Númenorejce. Většina Věrných byla původem z Prvního rodu, stejně jako většina Númenorejské populace Gondoru a Arnoru.
Příbuzní Prvního rodu žili především v severním Eriadoru, kde se v Hůrce smísili s Druhým rodem a hobity. Po založení Arnoru se Dúnadané a bëorovci smísili.
První rod je popisován jako černovlasý, šedooký, a nejvíce připomínající Noldor ze všech lidí.

Druhý rod Edain (Dům Halethin)
Druhý rod, nazývaný též Haladin, byl vzdáleněji příbuzný s ostatními rody, a mluvil jiným jazykem. Měli samotářskou povahu, a nevměšovali se do okolních věcí, pokud se to netýkalo jejich obrany.
Když se dostali do Beleriandu, neodešli do Estoladu, ale místo toho se usadili v jižním Dor-Caranthiru. Tam byli přepadeni skřety, a byli by byli vyhlazeni, nebýt statečného muže jménem Haldad, a jeho dětí Haldara a Haleth. Ti ubránili svůj lid, a protože Haldad a Haldar zemřeli, vzali si Haleth za svou paní. Do té doby totiž neměli vládce, a žili sami ve svých komunitách. Pod jejím vedením se usadili v lese Brethil a střežil Brody přes Teiglin. Populace Haladin byla zdecimována po Pádu Doriathu a hrstka přeživších uprchla k Ústí Sirionu a poté odplula na Númenor. Všichni zřejmě zahynuli při Pádu Númenoru.

Haladin ve Středozemi v Druhém věku byla velká populace. Žili v lesích, které později Númenorejci vyhladili, čímž také zdecimovali jejich populaci. Poslední Haladin, zdá se, žili v Hůrce, kde se mísili s bëorovci a hobity; a z lidu Haladin byli také Vrchovci, a potažmo skřeti Skurut-hai (vznikli křížením zlých lidí a skřetů). Ve druhém věku žili ještě haladin v celém Gondoru, ale jejich populace se zmenšovala a mísila. Na konci Třetího věku již žili tito lidé zřejmě jen na mysu Andrast.

Mezi příbuzné Druhého rodu se počítají Vrchovci a lidé z Hůrky.

Třetí rod Edain (Dům Hadorův)
Byl ze všech rodů nejpočetnější. Lidé ze Třetího rodu byli zlatovlasí a modroocí, a nejvíce připomínali Vanyar. Byli dobrými válečníky, a byli věrní Fingolfinovu domu. Jejich vládcové pocházeli z Marachova rodu.

Hadorův rod přišel do Ossiriandu, ale protože jich bylo mnoho, loudali se podobně jako Teleri. Zelení elfové se jich báli, a požádali Finroda, aby je odvedl. Třetí rod se po čase usadil v Dor-Lóminu a byli věrní spojenci elfů z Hithlumu. Nejvíce se však vyznamenali v bitvě Nirnaeth Arnoediad, kde střežili odchod Gondolinských, a všichni až na Húrina byli pobiti. Za to, že se mu Húrin vysmál do tváře, Morgoth nenáviděl Třetí rod a obzvlášť Húrinův rod (viz Narn i Hîn Húrin).

Na konci Prvního věku Slunce odpluli na Númenor, a jejich královská linie zůstala králi Númenoru. Zde se smísili s Prvním domem a většina jich zemřela při Pádu Númenoru. Většina Černých Númenorejců pravděpodobně pocházela z Třetího rodu, ale ti byli silně skřížení s Haradskými.

Proto hadorovci žili především v Rhovanionu. Sem se řadí lidé z Dolu a Esgarothu, králové Rhovanionu (s nimiž se zpříznili gondorští králové), Meddědovci, Éothéod a Rohirové z Rohanu.

Z největšího Třetího rodu pochází právě většina Númenorejců a pak lidé z Rhovanionu – Meddědovci, Rohirové, lid z Dolu. Mimo to žili v Prvním věku ještě rody Východňanů – Bórovci (později Ledoví lidé, ostatek Forodwaithů) a Ulfangovci, kteří po Válce hněvu uprchli zpátky na východ a ovládli tamní lid „odmítající pozvání Valar i Morgothovo“. Vozatajové, Balchothové a Varjagové z Chandu jsou pravděpodobně jejich potomky.

>>> Další informace o Edain na Wikipedii <<<

Rohirové

Rohirové byly lidé kteří měli nejvíce v lásce koně, usadili se v zemi Rohan. Jméno „Koňáci“ pro Pány koní bylo většinou užíváno nepřáteli: oni sami si říkali Eorlovci, po jejich královi Eorlu Mladém ,který je přivedl do Rohanu. Rohirové pocházel z Éothéodu, rase lidí kteří žili v údolích Velké Řeky Anduiny, ale byly přesunuti do Calenardhonu na věčné časy Vládnoucím Správcem Gondoru, Cirioninova odměna za pomoc kterou nabídli Gondoru v časech velké nouze. V té době byl Calenardhon přejmenován na Rohan (země koní). Rohirové Rohan nazvali Marka.

Termíny Jezdci Rohanu a Jezdci Marky je běžně užívaný a odkazuje na jejich charakteristické vojáky na koních. Královští Jezdci byly specifičtí Jezdci které tvořily gardu Krále. Rohirové byli vysocí, poctiví, bledí, a měli plavé vlasy (které nosili dlouhé a zapletené) a většinou měli modré oči. Velice si cenili svoje koně a jejich celé kultury. Měli málo měst, ale žily v mnoha vesnicích na pláních Rohanu. Byli od přírody vážní, divocí, přísní a velkorysí. Jsou hrdí a svéhlaví, mají však upřímná srdce a jsou šlechetní myšlenkou i skutkem; smělí, ale ne krutí; moudří, ale neučení; nepíší knihy, ale zpívají mnoho písní, jako to dělávaly lidské děti, dokud nepřišly Temné roky.

Rohirové byli zkušení bojovníci na koňském hřbetu; byli ozbrojení s meči, štíty, kopím a luky. Užívali přilby a kroužkové košile. V době válek, byl každý schopný muž zavázán, že se připojí k Přehlídce Rohanu. Byli vázaní přísahou Eorlovou ,že pomohou Gondoru v čase nebezpečí. Vládla jim řada králů z Eorla Mladého.

Dúnadani z Gondoru věřili ,že Rohirové s nimi byli vzdáleně příbuzní ( z Otců lidí v Prvním věku) a popisovali je jako Střední Lidi, byli nižší než Númenorejci v kultuře i věku, ale vyšší než Muži Temnoty ,kteří uctívali a sloužili Sauronovi.

Rohirové byli ve spojení s Elfy s jejich starověkou historií, a věděli o Eruovi, ale neuctívali ho jako Dúnedain v žádných chrámech. Zdá se ,že uctívali Valu Oromëho Lovce, kterému říkali Béma.

Báseň:
Kde je teď jezdec a kůň?
Kde roh, který pěje?
Kde je teď přilba a pancíř a vlas, který věje?
Kde je teď ruka a harfa a oheň, jenž hřeje?
Kde je to jaro, ta sklizeň, ta pšenice kde je?
Jako déšť po horách přešly a jako větérek v louce,
na západ odešly naše dny přes stinné kopce.
Kdo lapí kouř, když se umřelé dřevo pálí,
kdo spatří vracet se roky, jež do Moře napadaly?

„Tak mluvil kdysi dávno v Rohanu zapomenutý básník, když vzpomínal, jak urostlý a sličný byl Eorl Mladý, který přijel ze Severu“ vysvětluje Aragorn.

>>> Další informace o Rohirech na Wikipedii <<<

Lossothové
Lossothové, či Sněžní lidé, je jméno lidí z Forodwaithu. Bydleli vzdálení severozápadně od Středozemě v časech pána prstenů, v zemi mrazivého chladu. Lossothové byli popsáni tak, že používají kosti svázané k jejich nohám jako brusle ,stavějí si domy ze sněhu a mají vozy bez kol. Byly to polo-kočující lidé. Nebyli příbuzní s Edain, ale pravděpodobněji lidí z Vrchoviny.

Nejvíce se objevují v době kdy poskytnou útočiště králi ve vyhnanství Arveduie z Arnoru v rocu 1975 Třetího Věku. Arvedui, Poslední Král, byl přinucen uprchnout z jeho domova pod sílou Angmaru . Lossothové neochotně pomohli Arveduimu a několika málo jeho lidem, do té doby, než k němu Cirdan poslal lodě. Náčelník Lossothů radil Arveduimu ať nechdí na palubu lodí a nečelí ledové severní zimě, ale král odmítl a šel v každém případě. Za jeho úkryt , mu královský Arvedui dal jeho prsten, Barahirův prsten. Bohužel, náčelníkova rada se ukázala být moudrá, a Arvedui zahynul na moři. Tak skončil Král Arnoru, a jejich linie.

Seznam králů Númenoru
Zpočátku přijímali králové jména v quenijštině, počínaje Ar-Adûnakhôrem se však pojmenovávali v númenorském (neboli adûnajském) jazyce, s výjimkou Tar-Palantíra.

#	quenijské jméno	adûnajské jméno
I	Elros Tar-Minyatur	Gimilzôr
II	Vardamir Nólimon	Zimravrati
III	Tar-Amandil	Ar-Aphanuzîr
IV	Tar-Elendil	Ar-Gimilzîr
V	Tar-Meneldur Írimon	Ar-Minûlzûr
VI	Tar-Aldarion Anardil	–
VII	Tar-Ancalimë (první vládnoucí královna)	–
VIII	Tar-Anárion	–
IX	Tar-Súrion	–
X	Tar-Telperiën (druhá vládnoucí královna)	–
XI	Tar-Minastir	–
XII	Tar-Ciryatan	Ar-Balkumagan
XIII	Tar-Atanamir Velký	–
XIV	Tar-Ancalimon	–
XV	Tar-Telemmaitë	–
XVI	Tar-Vanimeldë (třetí vládnoucí královna)	–
–	*Herucalmo Tar-Anducal	–
XVII	Tar-Alcarin	–
XVIII	Tar-Calmacil	Ar-Belzagar
XIX	Tar-Ardamin	Ar-Abattarîk
XX	Tar-Herunumen	Ar-Adûnakhôr
XXI	Tar-Hostamir	Ar-Zimrathôn
XXII	Tar-Falassion	Ar-Sakalthôr
XXIII	Tar-Telemnar	Ar-Gimilzôr
XXIV	Tar-Palantír	Ar-Inziladûn
–	*Tar-Míriel	Ar-Zimraphel
XXV	Tar-Calion	Ar-Pharazôn

Seznam králů Arnoru
Králové Severního království
Isildurova linie

Elendil Vysoký (3320 – 3441 Druhého věku)
Isildur (3341 Druhého věku – 2. Třetího věku)
Valandil (2. T. v. – 249)
Eldacar (249 – 339 T.v.)
Arantar (339 – 435 T.v.)
Tarcil (435 – 515 T.v.)
Tarodor (515 – 612 T.v.)
Valandur (602 – 652 T.v.)
Elendur (652 – 777 T.v.)
Eändur (777 – 861 T.v.) – po něm se království rozpadlo
Králové Atherdainu (v legitimní linii)
Amlaith (861 – 946 T.v.)
Beleg (946 – 1029 T.v.)
Mallor (1029 – 1110 T.v.)
Celepharn (1110 – 1191 T.v.)
Celenbrindor (1191 – 1272 T.v.)
Malvegil (1272 – 1349 T.v.)
Argeleb (1349 – 1356) – opět si začal říkat král Arnoru (Arthedain a Cardolan)
Arveleg (1356 – 1409 T.v.)
Araphor (1409 – 1589 T.v.)
Argeleb II. (1589 – 1670 T.v.)
Arvegil (1670 – 1743 T.v.)
Arveleg II. (1743 – 1813 T.v.)
Araval (1813 – 1891 T.v.)
Araphant (1891 – 1964)
Arvedui (1964 – 1975) – poslední král Arthedainu a Arnoru

Linie pokračuje náčelníky Dúnadanů

Aragorn II. Elessar králem obnoveného království (2931 Třetího věku – 120 Čtvrtého věku)

Seznam králů Rohanu
První řada
Eorl Mladý (2510 – 2545)
Brego (2545 – 2570)
Aldor Starý (2570 – 2645)
Fréa (2645 – 2659)
Fréawin (2659 – 2680)
Goldwin (2680 – 2699)
Déor (2699 – 2718)
Gram (2718 – 2741)
Helm Kladivo(2741 – 2759)

Druhá řada
Fréaláf (2759 – 2798)
Brytta Léofa (2798 – 2842)
Walda (2842 – 2851)
Folca (2851 – 2864)
Folcwine (2864 – 2903)
Fengel (2903 – 2953)
Thengel (2953 – 2980)
Théoden (2980 – 3019)

Třetí řada
Éomer (3019 T. v. – 63 Č. v.)
Elfwine (63 Č. v. – ?)

Seznam náčelníků Dúnadanů
Náčelníci Dúnadanů(Isildurova linie)