Veselice ve Dně pytle

Rok se s rokem sešel a koncem měsíce Světenu se do Dna pytle opět sjela spousta hobitů ze všech čtyř čtvrtek i mnoho ostatních přátel pana Bilbo Pytlíka, aby s ním oslavili jeho narozeniny. S přípravami letos pánům Pytlíkům pomáhali nejen jejich příbuzní z Rádovska, kteří své oragnizátorské schopnosti prokázali již v roce minulém, ale ruce k dílu přiložili i obyvatelé hlavního města Kraje, Velké Kopaniny. V pátek odpoledne, kdy se gratulanti teprve scházeli, si silnější povahy mohly prohlédnout magickou pohybující se a mluvící knihu, Pán prstenů zvanou, líčící události popsané v červené knize Západní marky, především pak činy druhého oslavence, pana Froda. Než prohlížení skončilo, sluneční dívka Arien téměř prošla svou pouť a s přicházejícím večerem dorazili i známí Gothmogovi braši, kteří přislíbili starat se o zábavu hostí ( a dlužno říci, že se úkolu zhostili mistrně ). Ač se hlavní část jejich programu odehrávala až v sobotu, stihli ještě v pátek večer uspořádat hru na „molekuly“, při níž bylo rozsápáno opravdu jen zanedbatelně málo účastníků. Když se v sobotu ráno hosté po hobitím zvyku dobře prospali, oznámili jim velkokopaninští, že v nedalekém hvozdu řádí zlý čaroděj Mrazuzmar, který v dávných dobách zaklel čtyři tamější hradní pány a zmocnil se jejich pokladů. A protože mezi pozvanými byli kromě usedlých hobitů, které dobrodružství jen ruší od oběda, i Bilbovi přátelé z cest, známí a udatní dobrodruzi, není divu, že většina hostů ihned vyrazila hledat čaroděje a jeho poklad. Nebylo to snadné. Za každý kousíček zprávy bylo nutno těžce platit, ať už vydělanými zlaťáky či námahou nebo životy. Přesto si dobrodruzi vedli směle a i když nakonec nedošlo k závěrečnému boji s čarodějem, neb se den povážlivě nachyloval a hostina pořádaná ve Dně pytle volala, podařilo se nejschopnějším družinám vysvobodit dva z hradních pánů a získat několik kouzelných předmětů, nutných k porážce Mrazuzmara.
Po návratu do Hobitína si každý z hostů, ať už pocházel z kteréhokoli národa, našel v programu něco pro sebe. Slavní bojovníci z Gondora a Rohanu se utkali v šermířském klání, jehož vítěz si jako výhru odnesl překrásný meč, dílo dávných elfích kovářů z Eregionu. Ti, které nelákalo vzít zbraň do ruky, mohli alespoň uzavírat sázky, kdo vyhraje. Srdce nejednoho z přítomných elfů zaplesalo, když mohli po davové hře zasazené do strhující doby Války o prsten naslouchat písním skupiny Charisma 22. Pak už zbývalo jen najít oslavence, který se v převleku ukrýval mezi gratulanty, a dlouho očekávaná hostina mohla začít. Tabule se prohýbaly pod vybranými pokrmy, dovezenými ze všech koutů Středozemě, a dokonce i hobiti se najedli dosyta. A když už ani ti nemohli jíst dál odebrali se všichni do sálu určeného k nočnímu odpočinku. Kdo by však mohl jít v takový den brzo spát? Hosté si ještě vyzkoušeli své znalosti Středozemě na hře Ideostop, pořádané Gothmogovými brachy, a pak nastala chvíle, na kterou se dlouho těšili všichno přítomní. Pan Pytlík začal rozdávat dárečky. Na každého se dostala nějaká pozoruhodná a cenná pamětina, ať už váček tabáku z jižní čtvrtky, podobizna elfa od neznámého skřetího umělce, mléčný zub krále Éomera či souprava hřebenů paní Růženy Křepelkové. Ale protože čas všech věcí, i těch nejkrásnějších, je ve Středozemí odměřen, skončila i Bilbova oslava. Zbývalo už jen trochu pomoci
pánům Pytlíkům s úklidem Dna pytle, popřát naposled všechno nejlepší, rozloučit se a doufat,
že budeme pozváni i za rok.
Barbora Krylová

Tags: Bilbovky, Oslava, Společnost JRRT