25. března 3019 Třetího VĚKU: Frodo a Samvěd dospívají do Sammath Nauru. Glum uchvacuje Prsten a padá do Puklin Osudu. Barad-dur se hroutí a Sauron pomíjí. Tato významná historická událost, která změnila běh dějin celého Světa, byla opět důstojně oslavena v Brně dne 3. dubna 1993 v úzkém, asi sedmdesátičlenném kruhu stále přežívavších bytostí s duší Starých ras.

Poté, co již všichni přiharcovali na svých vznešených ořích, potažmo přicupitali na svých chlupatých nožkách, ujal se slova sám slovutný brněnský Elf a v pomyslném přípitku celé shromáždění přivítal. Dostatečně se pokochajíc přítomností všech přátel, celá společnost odebrala se vyslechnouti vysoce odbornou přednášku o geografii Středozemě, aby si tak osvěžila a prohloubila své kdysi nabyté znalosti. V až nábožném vytržení a nadšeném zaujetí přesuny kontinentů, různostmi povrchu a jmény řek pak téměř ani nezpozorovala, že se již blíží k polednímu. Duchovně nasycena se celá sešlost ještě posilnila ze svých skrovných zásob, aby poté lépe snesla pohled na «brilantní» tolkienologické dílo, unikátní zpracování jinak v podstatě fádního a nezajímavého germánského animovaného filmu na téma historických událostí z naší slavné minulosti. Tento silný prožitek zanechal na mnohých těžké následky. Až na výjimečně silné jedince a tvůrce filmu začali všichni dobro- i zlo-druhové zběsile pobíhat, pokřikovat a přitom provádět záhadné úkony, při kterých se střídavě oddalovali a přibližovali k matičce zemi. Neustále při tom pronášeli cosi o kouzelnících, dracích, zaklínačích, drakobijkách a jiných příšerách, někteří dokonce začali prohlašovat, že tímto způsobem se prý v pohádkách osvobozují princezny. Přestože součástí tohoto bezpochyby nezměrně náročného úkolu nebylo znásilnění Reghary Drakobijky, mnozí bojovníci (naprostá většina) podlehli jejím svůdným vnadám a nevyhnuli se tak nemilé povinnosti placení alimentů.

Když se už i poslednímu ošklivému bojovníkovi podařilo zachránit sličnou princeznu, byli všichni usazeni v sále, aby vyslechli překvapující, fenomenální a objevnou, ba přímo šokující přednášku Gothmogových brachů o tom, jak to doopravdy bylo s Prstenem. Některé slabší povahy, jako například náš nejvýznamnější brněnský Elf neunesly tíhu «důkazů», musely být pořadateli vyvedeny ze sálu a násilím drženy v předsálí. Ostatní přežili přednášku ve zdraví, někteří ji bohužel přivítali i hlasitým potleskem.
Ti bojovnější pak setrvali v sále i nadále, aby se pohádali o takzvaných hrdinských činech, jejích
popisech a návodech k nim, souhrnně známých pod označením třemi runami D R D. Několik poetičtěji založených se mezitím věnovalo mírumilovnější diskusi o literatuře. Den se již nachýlil k večeru, když tu náhle bylo lze si povšimnouti nezvyklého a neobyčejného ruchu mezi přítomnými. Drakobijec nedrakobijec, hobit nehobit. po jednotlivcích i větších skupinkách začali poznenáhlu mizel za nenápadnými. téměř až tajuplnými dveřmi. za kterými se fasovala menáž Hobiti si pohladili plňoučká bříška, ostřílení válečníci otřeli mastné licousy, i Elfové někde v koutku upejpavě zlikvidovali svou porci. A všichni se nedočkavě začali ptát: «Kde je nějaké dobrodružství, do kterého bychom se mohli pustit?» Organizátoři Oslavy však mysleli i na tohle, a tak se brzy příležitost naskytla. „Vzhůru, přátelé, do našeho nočního tábořiště je to pouhých osm kilometrů, tak hurá na cestu!» A šlo se. Zprvu s nadšením, ale jak začala na hrdiny doléhat únava z rušného oslavního dne, ještě rádi přivítali účastnou pomoc Železného Cinkajícího Oře. Do tábořiště celá výprava dorazila za pět minut dvanáct. Slabší jedinci okamžité padli vyčerpáním a bleskurychle se odebrali do říše snů, ti silnější a vytrvalejší naopak do říše akčních her a hrdinských činů. Zabitím několika draků a družiníků a pošlapáním několika spících dobrodruhů byla celá Oslava zničení Prstenu úspěšně završena. Výrazný podíl sdružení Gothmogovi braši a jejich externích spolupracovníků na celé její organizaci opět dokázal že Dobro je natolik mocné, že i Temné síly pro ně s nadšením dobrovolně pracují.


Autorský kolektiv:
Markéta Kyloušková
Jana Syrovátková
Gorn Blažke
Alena Blažková
a Careček

Tags: Oslava, Společnost JRRT, Zniceni Prstenu