Bilbovky 2026
Ve Vratislavi, 19. 9. 2026 k. l.
Vážené hobitky a vážení hobiti, taktéž jiné národy Ardy,
slyšte a čtěte mou reportáž, kterou vám nyní předkládám tak, jak jsem slíbil v reportáži ze Hry o Bilba 2026.
Já jsem byl součástí přípravného týmu – předsunutého voje –, který se na místo dostavil už v průběhu čtvrtka. Jen, co skončila výluka, měl jsem přispěchat vlakovým spojením na zastávku Petrov u Prahy. Morgoth však strkal své prsty do jízdních řádů a můj vlak měl zpoždění a uvízl jsem na dobu naštěstí dočasnou v Praze. Dalším vlakem jsem se ale již dopravil na místo Oslavy jako (v té době ještě) Bilbo, abych po Hře o Bilba tento titul předal svému nástupci. K mému smutku cestu mou nepřežily bavorské vdolky, které jsem vezl na hostinu, a tak se musely sníst již v den mého příjezdu.
Přípravy se konaly poměrně pomalu, ale jistě. Až se nakonec většina hostů shromáždila v Pikovicích, zbytek dorazil další den před začátkem Hry samotné – hlavního programu celého víkendu. Té se však věnuje dřívější reportáž. Večer se opékaly špekáčky na ohni, spáleno bylo spoustu dřeva, povídalo se, jen písně nezazněly. Oheň hořel dlouho do noci, podle očitého svědectví bylo i po půlnoci světlo jako ve dne.
Proslovem Bilba 34. svého jména skončila nejen reportáž zmíněná reportáž, ale i Hra o Bilba a přípravy hostiny (pozn. pro jistou členku pro příště: připravit stůl k hostině znamená nachystat jídlo, nikoliv rostlinné dekorace). Hostina započala a rozhovory se vinuly a oheň hořel, i se (přestože méně) opékalo, opět nezazněly tolkienistické písně a tolkienistických témat si nepamatuji, zato se třeba vtipkovalo na účet zahraničních piv.
V neděli jsme se všichni po úklidu postupně rozjeli různými směry, a tak skončily Bilbovky 2026. Nekončí však tato reportáž, neboť průběh Bilbovek dal dle mého názoru Společnosti určitou zprávu.
Závěrečné zamyšlení
Letos hru o Bilba vyluštili tři lidé, z toho Lennonka už Bilbem byla. Pokud mají Bilbovky pokračovat tak, jako dosud, je nutné mít někoho, kdo může Bilbem být, komu lze předat titul Bilba. Což lze vyřešit například propagací Společnosti navenek, pokud má Společnost o propagaci zájem. A pokud vím, tak má. To by ale obnášelo, jak se domnívám, nejen vyřešit problémy s Facebookem a vstoupit do Společností dosud nepoznaných vod Instagramu, tak i mít co nabídnout novým členům. A tady se mi nabízí otázka. Má vůbec Společnost přátel díla pana J. R. R. Tolkiena co nabídnout jiným zájemcům o profesorovo dílo, když je aktuálně spíše spolkem blízkých přátel než spolkem rozvíjejícím odkaz Tolkiena. Navazující otázkou pak samozřejmě je: Jak rozvíjet profesorův odkaz? Tady žel sám stále poněkud tápu, takže pokud má někdo nějaký nápad, může ho napsat do komentářů.
Ondřej Archimedesfort1
digitalizace a reportáže
Zde můžeš zanechat svůj komentář.