Článek byl převzat s laskavým svolením autora
ze serveru: Imladris-Roklinka

Nírnaeth Arnoediad
Konflikt: Válka o Klenoty (Pátá Bitva Beleriandu)
Datum: První Věk 472
Místo: Anfauglith
Výsledek:Rozhodující vítězství Angbandu kvůli zradě, Vylidnění Hithulumu a nahrazení Východňany, velké obsazení Beleriandu
Bojující strany
Spojenectví Maedhrosovo, tvořící spojenectví Noldor, Edain, Východňanů, a Trpaslíků	Skřetí vojska, Glaurung, Gothmog
Velitelé
Maedhros Fingon † Turgon Húrin Thalion Huor † Haldir † Azaghâl z Belegostu † Bór †	Morgoth Gothmog Glaurung Ulfang Černý †
Síla
100,000-120,000 Noldor a Edain vojáků z Dor-lómin, 10,000 Gondolinských vedených Turgonen, a vojsko Elfů z Nargothrondu, vojsko lidí Haleth z Brethilu, a 1-2,000 Trpaslíků z Belegostu, Východňané z Domu Bóra	Zhruba 500 000 skřetů, Balrogové, Zlobři a Draci
Ztráty
Obrovské mezi Noldor, muži Dor-lominů vyhlazeni kromě Hurina, tisíce zajatců	Těžké na počátku bitvy ale celkově mírné

Pátá bitva o Beleriand, zvaná také bitva Nespočetných slz. (Nírnaeth Arnoediad)
V roce 473 Prvního Věku, Maedhros rozhodl, že přímý útoku na Angband, pomůže Noldor znovu nabýt jejich ztracené území. Od porážky v Dagor Bragollach, ke které došlo před více jak dvaceti lety , ztratili Noldor kontrolu nad zeměmi severně od Beleriandu a stali se z nich uprchlíci přebývající v Hithlumu a Nargothrondu. Gondolin byl zavřený a neznámý.

Pod Maedhrosovým Spojenectvím se shromáždili všichni Elfové z Beleriandu, stejně jako Lidé, Trpaslíci, a také příchozí Východňané kteří byli přizváni, aby se spojili ve zbrani a bojovali proti Morgothovi. Spojenci nejdříve očistilo Beleriand a Dorthonion od Skřetů, a poté shromáždili síly, aby zaútočili na Thangorodrim.

Plán byl takový, že Maedhros se svým vojskem zaútočí na východě a vyláká armádu Angbandu, načež Fingonovo vojsko vyjde z Ered Wethrin, zahájí útok na západě aby mezi sebou sevřeli Morgothovy síly a rozdrtily je útokem ze dvou stran.

Pod Maedhrosovou vlajkou na východě se shromáždily zbývající synové Fëanorový, Elfové a Lidé z Himringu kterým velel sám Maedhros a Bór, pod velením Caranthira a Ulfanga pak k armádě náleželi ještě lidé z Amon Erebu.

Pod Fingonovým velením na západě byli shromážděni Elfové a Lidé z Hithlumu, Elfové z Falasu, Haladin z Brethilu a jednotka z Nargothrondu a rovněž dva Elfové z Doriathu, Beleg a Mablung.

Kvůli zlým skutkům Celegorma a Curufina, dvou Maedhrosových bratrů, poslal Nargothrond jen malou jednotku Elfů kterým velel Gwindor.
Z Doriathu, přišel jen Mablung a Beleg, protože zelení elfové odmítli umírat kvůli Fëanorově přísaze.
Z Gondolinu, neočekávaně přitáhl Turgon s více jak deseti tisíci Elfy čímž zdvojnásobil síly západní armády.

Morgoth se skrze svoje špiony dozvěděl se o bojovém plánu, a Ulfang, který zradil Noldor, zdržel Maedhrosův útok. Mezitím malá skupina Skřetů podnikla výpad z Angbandu, aby vyprovokovala západní vojsko k předčasnému útoku. Před Ered Wethrin, na dohled elfům byl umučen Gwindorův bratr Gelmir, zajatý během bitvy Dagor Bragollach. Gwindor rozzuřený k nepříčetnosti zahájil útok a sním i většina Fingonových jednotek. Jejich útok byl tak drtivý, že téměř zničili západní Skřetí vojsko a zmařili Morgothovy plány.

Pověsti praví, že samotný Morgoth se třásl hrůzou, když Gwindorova armáda bušila na jeho bránu a pobíjela obránce Angbandu. Tehdy nasadil Morgoth zálohy a ze skrytých bran kolem Angbandu vyrazilo tisíce Skřetů a odrazili Fingonovo vojsko. Elfí armáda byla zahnaná s ohromnými ztrátami, mnoho z lidu Haladinova padlo v zadním voji.
Úplné zkáze Fingonových vojsk zabránil příchod Turgona, který se nepodílel na zbrklém útoku a nyní přišel na pomoc.
Válečný šik Turgonův prorazil skrz Angbandské linie a setkal se s Fingonovou stráží.
Setkání dvou bratrů uprostřed bitvy bylo radostné.

Maedhros se marně pokoušel probít k Fingonovu vojsku, armády skřetů posíleni drakem Glaurungem a pánem balrogů Gothmogem jej zadrželi. Spojenecké síly by snad ještě mohly zvítězit, ale Uldor, syn Ulfanga, zrádil a napadl Maedhrosovi armády z týlu, další jednotky východňanů sešli z hor a napadly Maedhrosovu armádu z východu. Pod útokem ze tří stran, bylo východní vojsko rozdrceno, a jen odvaha Trpaslíků z Belegostu zabránila úplné zkáze, když vládce trpaslíků Azaghâl a jeho voje zadrželi Glaurunga a získali pro syny Fëanorovy čas k úniku do Ossiriandu.

Azaghâl a jeho armáda která bojovala s železnými maskami, byla schopna vzdorovat ohni daleko lépe než jakýkoli Elf či Člověk. Glaurung však nakonec zvítězil a roztrhal Azaghâla svými spáry. Azaghâl přesto s posledními silami bodl dýku do Glaurungova břicha a drak prchnul z bojiště spolu s mnoha dalšími Morgothovými silami.
Trpaslíci zvedli tělo svého padlého vůdce, zapomínajíc na bitvu, a odnesli jej do svého domova. Jejich hněv a zármutek byl tak ohromný ,že se jim žádný nepřítel neodvážil postavit do cesty.

Toto ovšem nepomohlo západnímu vojsku, které bylo napadeno mnoha Skřety vedených Gothmogem. Fingon padl v boji s vůdcem Balrogů a Húrin prosil Turgona, aby ustoupil zpět do Gondolinu. Huor, Húrin a zbývající Lidé z Dor-Lóminu kryli Turgonův ústup ze severu. Muži tvořící zadní voj byli téměř do jednoho pobiti. Huor padl, když mu okem proletěl otrávený šíp, ale jeho bratr Húrin byl chycen živý, když jej zasypala přesila nepřátel.

Morgothovo vítězství bylo téměř úplné, zničil všechny lidi Hithlumu a rozdělil syny Fëanorovi. Skřeti plenili všude v Beleriandu s výjimkou Doriathu, který byl chráněn Mocí Melian, a vyloupených přístavů Falasu.

Přes své drtivé vítězství se Morgoth stále obávál Turgona, který se po smrti Fingona stal Velekrálem Noldor a jehož sídelní město Gondolinu bylo Morgothovi stále neznámé.
Morgothovy armády také utrpěli vážné ztráty, jejichž nahrazení vyžadovalo čas, ovšem tyto ztráty byli bezvýznamné ve srovnání s katastrofálními ztrátami elfů a samotným výsledkem bitvy.

Východňané kteří zradili Maedhrose se své odměny nedočkali, Morgoth jim nedovolil usídlit se v úrodném Beleriandu.