{"id":919,"date":"2010-09-06T23:01:52","date_gmt":"2010-09-06T22:01:52","guid":{"rendered":"http:\/\/tolkien.cz\/?p=919"},"modified":"2010-09-08T10:54:17","modified_gmt":"2010-09-08T09:54:17","slug":"silmarilli-ii","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/tolkien.cz\/?p=919","title":{"rendered":"SILMARILY II"},"content":{"rendered":"


\n\u010cl\u00e1nek byl p\u0159evzat s laskav\u00fdm svolen\u00edm autora
\nze serveru: Imladris-Roklinka<\/a><\/i><\/p>\n

Beren byl synem Barahira z rodu B\u00eborova. Po Dagor Bragollachu \u017eil se sv\u00fdm otcem a jeho druhy v Dorthonionu jako psanec, neust\u00e1le pron\u00e1sledov\u00e1n Morgothov\u00fdmi slu\u017eebn\u00edky. Av\u0161ak vinou zoufal\u00e9 zrady byl jejich \u00fakryt prozrazen Sauronovi, a ten vyslal sk\u0159ety, aby Barahira zlikvidovali. Beren byl tou dobou na v\u00fdzv\u011bdech na \u00fazem\u00ed Nep\u0159\u00edtele, kdy\u017e byla skr\u00fd\u0161 dobyta. T\u00e9 noci m\u011bl sen, kter\u00fd v\u011bstil ne\u0161t\u011bst\u00ed, a tak se vzbudil a chv\u00e1tal noc\u00ed a druh\u00fd den r\u00e1no p\u0159i\u0161el k m\u00edstu, kde m\u011bl jeho otec skr\u00fd\u0161. Bylo v\u0161ak ji\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b – v\u0161ichni byli do jednoho pobiti a na jejich mrtvol\u00e1ch hodovali mrcho\u017erouti. Beren tedy poh\u0159bil otce a jeho druhy a navr\u0161il nad nimy mohylu. Pak se vydal po stop\u00e1ch sk\u0159et\u016f, na\u0161el jejich t\u00e1bor, zabil jejich kapit\u00e1na a z\u00edskal zp\u011bt prsten, kter\u00fd dal jeho otci Finrod Felagund, p\u00e1n Nargothrondu.
\nJe\u0161t\u011b \u010dty\u0159i roky pak \u017eil Beren jako osam\u011bl\u00fd psanec v Dorthonionu, neb\u00e1l se smrti, jen zajet\u00ed, a proto\u017ee byl sm\u011bl\u00fd a zoufal\u00fd, unikal smrti i pout\u016fm, a o \u010dinech jeho osam\u011bl\u00e9 odvahy se vypr\u00e1v\u011blo po cel\u00e9m Beleriandu a pov\u011bst o nich dosp\u011bla a\u017e do Doriathu. Nakonec na jeho hlavu vypsal Morgoth odm\u011bnu, kter\u00e1 byla stejn\u011b vysok\u00e1 jako odm\u011bna za hlavu Fingona, Velekr\u00e1le Noldor. Cel\u00e1 zem\u011b se te\u010f plnila zlem a Beren byl nakonec tak t\u00edsn\u011bn, \u017ee musel z Dorthonionu uprchnout. V \u010dase zimy a sn\u011bhu opustil zemi a hrob sv\u00e9ho otce, vy\u0161plhal do v\u00fd\u0161in Gorgorothu, Hor d\u011bsu, a z d\u00e1lky spat\u0159il zemi Doriath. Tam mu bylo vlo\u017eeno do srdce, aby \u0161el so Skryt\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed, kde je\u0161t\u011b nestanula noha smrteln\u00edka.
\nStra\u0161liv\u00e1 byla cesta na jih m\u00edsty, kam se je\u0161t\u011b neodv\u00e1\u017eil smrteln\u00edk ani elf, zem\u00ed, kde se setk\u00e1vala moc Melian a Sauronova kouzla. Ta pou\u0165 se nepokl\u00e1d\u00e1 za nejmen\u0161\u00ed mezi Berenov\u00fdmi velk\u00fdmi \u010diny, nikdy v\u0161ak o n\u00ed potom nikomu nevypr\u00e1v\u011bl, a tak nikdo nev\u011bd\u011bl, jak na\u0161el cestu a dosp\u011bl na pomez\u00ed Doriathu. A pronikl m\u00e1men\u00edmi, jimi\u017e Melian obetkala Thingolovo kr\u00e1lovstv\u00ed, pr\u00e1v\u011b tak, jak sama p\u0159edpov\u011bd\u011bla, nebo\u0165 na n\u011bm spo\u010d\u00edvala velik\u00e1 sudba.
\nVe Zp\u011bvu Leithian, Propu\u0161t\u011bn\u00ed z pout, se vypr\u00e1v\u00ed o tom, jak Beren doklop\u00fdtal do Doriathu, unaven\u00fd a shrben\u00fd po \u00fatrap\u00e1ch sv\u00e9 pouti, a tam, v letn\u00edch neldorethsk\u00fdch les\u00edch, potkal L\u00fathien, dceru Thingola a Melian, jak tan\u010d\u00ed p\u0159i vych\u00e1zej\u00edc\u00edm m\u011bs\u00edci po nevadnouc\u00ed tr\u00e1v\u011b na m\u00fdtin\u00e1ch u Esgalduiny. L\u00fathien byla nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm stvo\u0159en\u00edm, kter\u00e9 kdy chodilo po sv\u011bt\u011b, nejspanilej\u0161\u00ed z Il\u00favatarov\u00fdch d\u011bt\u00ed a tak nen\u00ed divu, \u017ee Beren, po prvn\u00edm pohledu na ni, zapomn\u011bl na v\u0161echnu \u00fanavu a bolest, a propadl okouzlen\u00ed. Zmizela mu v\u0161ak z o\u010d\u00ed a on on\u011bm\u011bl jako zaklet\u00fd a dlouho se toulal po les\u00edch, divok\u00fd a ostra\u017eit\u00fd jako \u0161elma, a hledal ji. V srdci j\u00ed \u0159\u00edkal Tin\u00faviel, co\u017e v jazyce \u0160ed\u00fdch elf\u016f znamen\u00e1 Slav\u00edk, dcera soumraku, proto\u017ee pro ni neznal jin\u00e9 jm\u00e9no. Pak jednou na ja\u0159e, kdy\u017e vid\u011bl Tin\u00faviel op\u011bt tan\u010dit a zp\u00edvat, spadlo z n\u011bj ml\u010denliv\u00e9 zaklet\u00ed a on na ni zavolal. V \u00fa\u017easu z\u016fstala st\u00e1t, neprchala d\u00e1l a Beren k n\u00ed p\u0159i\u0161el. Ale kdy\u017e na n\u011bho hled\u011bla, dostihla j\u00ed sudba a ona se do n\u011bho zamilovala – byla vta\u017eena do Berenovy sudby; byla nesmrteln\u00e1 a sd\u00edlela jeho smrtelnost, byla svobodn\u00e1 a p\u0159ijala jeho pouta, a jej\u00ed utrpen\u00ed bylo v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e jak\u00e9 poznal kdokoli jin\u00fd z Eldali\u00eb.<\/p>\n

\"L\u00fathien<\/center><\/p>\n

Brzy se v\u0161ak zpr\u00e1vy o Berenovi a L\u00fathien donesly kr\u00e1lovi Thingolovi do Menegrothu, a ten se rozhn\u011bval, proto\u017ee miloval L\u00fathien nad v\u0161echno a stav\u011bl ji nad v\u0161echna kn\u00ed\u017eata elf\u016f, kde\u017eto smrteln\u00e9 lidi ani nebral do sv\u00fdch slu\u017eeb. Poslal sv\u00e9 slu\u017eebn\u00edky, aby se chopili Berena a p\u0159ivedli jej do Menegrothu jako zlo\u010dince, av\u0161ak L\u00fathien je p\u0159edb\u011bhla a sama Berena dovedla p\u0159ed Kr\u00e1le. Tam promluvil Beren p\u0159ed Thingolem, a mnoz\u00ed z p\u0159\u00edtomn\u00fdch se zalekli, kdy\u017e nep\u0159\u00edmo po\u017e\u00e1dal Kr\u00e1le o ruku L\u00fathien. Nenechal se Thingolem nazvat Morgothov\u00fdm zv\u011bdem ani otrokem a uk\u00e1zal v\u0161em p\u0159\u00edtomn\u00fdm prsten po sv\u00e9m otci, kter\u00fd si vydobyl state\u010dnost\u00ed a hrdinstv\u00edm od Finroda Felagunda, p\u0159\u00edtele Thingola Doriathsk\u00e9ho. Po t\u011bchto slovech Melian Thingolovi radila, aby ovl\u00e1dl sv\u016fj hn\u011bv, nebo\u0165 Beren\u016fv osud m\u011bl b\u00fdt sv\u00e1z\u00e1n s jeho osudem i s osudem cel\u00e9ho Doriathu. Ale Thingol ml\u010dky hled\u011bl na L\u00fathien a v srdci si myslel: „Ne\u0161\u0165astn\u00ed lid\u00e9, d\u011bti mal\u00fdch p\u00e1n\u016f a pom\u00edjiv\u00fdch kr\u00e1l\u016f, m\u00e1 na tebe vzt\u00e1hnout ruku n\u011bkdo takov\u00fd a z\u016fstat \u017eiv?“ Pak p\u0159eru\u0161il ticho a \u0159ekl: „Vid\u00edm prsten, synu Barahir\u016fv, a pozoruji, \u017ee jsi py\u0161n\u00fd a pokl\u00e1d\u00e1\u0161 se za mocn\u00e9ho. Ale otcovy \u010diny, i kdyby byl svou slu\u017ebu prok\u00e1zal mn\u011b, neprosp\u011bj\u00ed k z\u00edsk\u00e1n\u00ed dcery Thingola a Melian. Pohle\u010f! I j\u00e1 tou\u017e\u00edm po pokladu, kter\u00fd je zadr\u017eov\u00e1n. Sk\u00e1la a ocel a Morgothovy ohn\u011b toti\u017e chr\u00e1n\u00ed klenot, kter\u00fd bych cht\u011bl vlastnit navzdory moci v\u0161ech elfsk\u00fdch kr\u00e1lovstv\u00ed. Sly\u0161\u00edm v\u0161ak, \u017ee tebe takov\u00e1 pouta nelekaj\u00ed. Jdi tedy! P\u0159ines mi ve sv\u00e9 ruce silmaril z Morgothovy koruny, a pak ti sm\u00ed L\u00fathien podat ruku, bude-li cht\u00edt. Potom dostane\u0161 m\u016fj klenot, a p\u0159esto\u017ee je v silmarilech uzav\u0159en osud Ardy, bude\u0161 m\u011b pokl\u00e1dat za \u0161t\u011bdr\u00e9ho.“
\nTak p\u0159ipravil sudbu Doriathu a padl do osidel Mandosovy kletby. A ti, kdo ta slova sly\u0161eli, pochopili, \u017ee Thingol chce zachovat svou p\u0159\u00edsahu, a p\u0159esto poslat Berena na smrt, v\u017edy\u0165 v\u011bd\u011bli, \u017ee cel\u00e1 moc Noldor p\u0159ed prolomen\u00edm Obkl\u00ed\u010den\u00ed nesta\u010dila na to, aby alespo\u0148 z d\u00e1lky zahl\u00e9dli F\u00ebanorovy z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed silmarily, nebo\u0165 byly zasazeny do \u017delezn\u00e9 koruny a st\u0159e\u017eeny v Angbandu v\u00edc ne\u017e v\u0161echny poklady, obklopovali je balrogov\u00e9 a nes\u010d\u00edsln\u00e9 me\u010de, siln\u00e9 z\u00e1vory a nedobytn\u00e9 zdi, a Morgoth\u016fv tajemn\u00fd majest\u00e1t.
\nBeren se v\u0161ak p\u0159i t\u011bch slovech jen zasm\u00e1l a prohl\u00e1sil, \u017ee lacino prod\u00e1vaj\u00ed elf\u0161t\u00ed kr\u00e1lov\u00e9 sv\u00e9 dcery. Sl\u00edbil, \u017ee spln\u00ed Thingolovu v\u016fli a a\u017e se p\u0159\u00ed\u0161t\u011b setkaj\u00ed, bude jeho ruka t\u0159\u00edmat silmaril ze \u017delezn\u00e9 koruny. Pak pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed Melian, rozlou\u010dil se z L\u00fathien, poklonil se Kr\u00e1li, odstr\u010dil str\u00e1\u017ee a ode\u0161el z Menegrothu.
\nOpustil tedy Doriath a vydal se p\u0159es Talath Dirnen, St\u0159e\u017eenou zemi, sm\u011brem k Nargothrondu, hledat radu a pomoc u kr\u00e1le Felagunda. Finrod jej v\u0159ele p\u0159ijal a Beren mu p\u0159evypr\u00e1v\u011bl v\u0161e, co se odehr\u00e1lo od otcovy smrti a\u017e po p\u0159\u00edchod do Nargothrondu. Finrod, a\u010dkoli si byl v\u011bdom toho, \u017ee ho P\u0159\u00edsaha a Sudba ji\u017e dostihly a nesou mu smrt, neodm\u00edtl Berenovi pomoci, jeliko\u017e se kdysi zav\u00e1zal jeho otci Barahirovi za to, \u017ee mu v Bragollachu zachr\u00e1nil \u017eivot. P\u0159edstoupil tedy p\u0159ed sv\u016fj lid a vyl\u00ed\u010dil jim sv\u00e9 pl\u00e1ny, av\u0161ak v Nargothrondu tou dobou pob\u00fdvali i F\u00ebanorovi synov\u00e9 Celegorm a Curufin, kte\u0159\u00ed tvrd\u011b vystoupili proti a n\u00e1rokovali si silmaril jen pro sebe jako z\u00e1konn\u00e9 d\u011bdictv\u00ed. Jejich \u0159e\u010d byla tak p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e1 a jejich slova tak ostr\u00e1, jako kdysi F\u00ebanorova vlastn\u00ed slova v Tirionu, a mnoh\u00fdm z Finrodova lidu to nahnalo strach a od t\u00e9 doby \u017eili skryt\u011b a podez\u00edrav\u011b v\u016f\u010di cizinc\u016fm a a\u017e do doby T\u00farinovy ne\u0161el \u017e\u00e1dn\u00fd z nich otev\u0159en\u011b do v\u00e1lky. Nyn\u00ed reptali, \u017ee Finarfin\u016fv syn nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd Vala, aby jim porou\u010del, a odvr\u00e1tili se od n\u011bho. Kdy\u017e Felagund vid\u011bl, \u017ee je opu\u0161t\u011bn, s\u0148al st\u0159\u00edbrnou nargothrondskou korunu a hodil j\u00ed na zem slovy: „Vy se sv\u00e9 p\u0159\u00edsahy v\u011brnosti ke mn\u011b z\u0159ekn\u011bte, ale j\u00e1 mus\u00edm sv\u016fj z\u00e1vazek dodr\u017eet.“ Nakonec se na\u0161lo deset t\u011bch, kte\u0159\u00ed st\u00e1li p\u0159i n\u011bm, a tak Felagund p\u0159edal korunu sv\u00e9mu bratru Orodrethovi a vydal se s Berenem na cestu.
\nPo cest\u011b p\u0159i\u0161li na dru\u017einu sk\u0159et\u016f, v\u0161echny je v noci v t\u00e1bo\u0159e pobili a vzali si jejich \u0161aty a zbran\u011b. Felagundov\u00fdmi kouzly se jejich postavy a tv\u00e1\u0159e prom\u011bnily do sk\u0159et\u00ed podoby, a tak p\u0159estrojeni do\u0161li na sv\u00e9 cest\u011b daleko a\u017e do z\u00e1padn\u00edho pr\u016fsmyku Ered Wethrin. Ale Sauron je pozoroval ze sv\u00e9 v\u011b\u017ee na Tol-in-Gaurhothu a pojal proti nim podez\u0159en\u00ed. Proto poslal z\u00e1lohu, aby si na n\u011b po\u010d\u00edhala a p\u0159ivedla mu je. Tak do\u0161lo k souboji mezi Sauronem a Felagundem, kter\u00fd je proslul\u00fd. Felagund toti\u017e z\u00e1polil se Sauronem v mocn\u00fdch zp\u011bvech, a kr\u00e1lova moc byla velik\u00e1, ale Sauron zv\u00edt\u011bzil, jak o tom vypr\u00e1v\u00ed Zp\u011bv Leithian, strhal z nich p\u0159estrojen\u00ed, av\u0161ak nemohl zjistit jejich jm\u00e9na ani jejich z\u00e1m\u011bry. Uvrhl je proto do temn\u00e9 kobky pod ostrovem a \u010das od \u010dasu pos\u00edlal vlkodlaka, aby zabil jednoho z nich. Tak se stalo, \u017ee na\u017eivu u\u017e z\u016fstali jen Beren a Finrod, a kdy\u017e p\u0159i\u0161el vlkodlak pro Berena, vytrhl se Felagund z pout a z\u00e1pasil s n\u00edm hol\u00fdma rukama. Nakonec vlka zabil, av\u0161ak s\u00e1m byl smrteln\u011b ran\u011bn. Tak se naplnila jeho Sudba a on, Finrod Felagund, nejsv\u011btlej\u0161\u00ed ze v\u0161ech Noldorsk\u00fdch kn\u00ed\u017eat, splnil p\u0159\u00edsahu danou Berenovu otci Barahirovi, a odebral se za Mo\u0159e do S\u00edn\u00ed \u010dek\u00e1n\u00ed. Ale Beren vedle n\u011bho truchlil v zoufalstv\u00ed.
\nV tu hodinu p\u0159i\u0161la L\u00fathien, kter\u00e1 unikla d\u00edky sv\u00e9 kouzeln\u00e9 moci ze sv\u00e9ho „v\u011bzen\u00ed“ v Doriathu a za pomoci vlkodava Huana i z Nargothrondu, kde j\u00ed dr\u017eeli F\u00ebanorovi synov\u00e9, sna\u017e\u00edce se zabr\u00e1nit \u00fasp\u011bchu Berenovy v\u00fdpravy. Postavila se na most, kter\u00fd vedl na Sauron\u016fv ostrov a zazp\u00edvala mocnou p\u00edse\u0148. Sauron se v\u0161ak tomu pouze pousm\u00e1l a rozhodl se L\u00fathien zajmout a vydat Morgothovi. Pos\u00edlal tedy na most vlky, ale ti byli poka\u017ed\u00e9 Huanem zabiti. Pak poslal Darugluina, praotce Angbandsk\u00fdch vlkodlak\u016f. Av\u0161ak i ten neunikl smrti a po\u0161el Sauronovi p\u0159\u00edmo u nohou, nebo\u0165 Huan byl vlkodavem Valar, narozen\u00fd v Bla\u017een\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i a m\u011bl p\u0159edem dan\u00fd osud – zem\u0159\u00edt pot\u00e9, co se utk\u00e1 s nejv\u011bt\u0161\u00edm vlkem ve St\u0159edozemi.
\nNakonec vy\u0161el s\u00e1m Sauron v podob\u011b velik\u00e9ho vlka a na most\u011b se rozpoutal l\u00edt\u00fd boj. Ale ani Sauronova kouzla, ani tes\u00e1ky, ani jed, ani \u010f\u00e1belsk\u00e9 um\u011bn\u00ed, ani zv\u00ed\u0159eck\u00e1 s\u00edla nemohly porazit valinorsk\u00e9ho Huana, uchopil nep\u0159\u00edtele za krk a p\u0159itiskl jej k zemi. Pak k n\u011bmu p\u0159istoupila L\u00fathien a p\u0159ik\u00e1zala mu vydat ostrov do jej\u00edch rukou. Sauron se poddal, Huan jej pustil a on ulet\u011bl v podob\u011b velk\u00e9ho netop\u00fdra do Taur-nu-Fuinu. Pak L\u00fathien zlomila Sauronova kouzla a odkryla v\u0161echny kobky. V t\u00e9 nejhlub\u0161\u00ed na\u0161la Berena, jak truchl\u00ed u Felagunda. Nakonec se v\u0161ak probral z temnot a spolu s L\u00fathien poh\u0159bili Finrodovo t\u011blo a navr\u0161ili nad n\u00edm velkou mohylu.
\nPot\u00e9, co se donesly do Nargothrondu zpr\u00e1vy o smrti kr\u00e1le Finroda a o state\u010dnosti L\u00fathien Tin\u00faviel, nastala mezi nargothrondsk\u00fdmi nespokojenost a vynily F\u00ebanorovy syny ze zrady v\u016f\u010di Felagundovi. Nakonec byli oba z Nargothrondu vyhn\u00e1ni a tamn\u00ed lid m\u011bl na \u010das klid. Celegorm a Curufin se tryskem vydali k severu, proto\u017ee cht\u011bli dojet k Himringu, kde s\u00eddlil jejich bratr Maedhros. Cestou v\u0161ak n\u00e1hodn\u011b narazili na Berena a L\u00fathien, kte\u0159\u00ed se spolu toulali po les\u00edch a pr\u00e1v\u011b kdy\u017e spolu rozmlouvali, byly bratry spat\u0159eni. Celegorm vyrazil proti Berenovi, aby ho prokl\u00e1l kop\u00edm, a Curufin proti L\u00fathien, aby j\u00ed odnesl s sebou. Beren se v\u0161ak nenechal p\u0159ekvapit a nastal boj. V tu hodinu opustil Huan Celegormovy slu\u017eby a chr\u00e1nil Berena z l\u00e1sky k L\u00fathien. Tak byli F\u00ebanorovi synov\u00e9 p\u0159emo\u017eeni a Beren si od Curufina vzal v\u00fdstroj a zbran\u011b a tak\u00e9 jeho n\u016f\u017e Angrist, kter\u00fd vyrobil nogrodsk\u00fd Telchar, a kter\u00fd \u0159ezal \u017eelezo jako by to bylo d\u0159evo. Kdy\u017e v\u0161ak Celegorm s Curufinem odj\u00ed\u017ed\u011bli (proto\u017ee L\u00fathien nedovolila bratry zab\u00edt), vyst\u0159elil Curufin Celegormov\u00fdm lukem na Berena. Prvn\u00ed \u0161\u00edp zn\u011b\u0161kodnil Huan, av\u0161ak druh\u00fd zas\u00e1hl Berena do prsou. L\u00fathien v\u0161ak za pomoci Huana sv\u00fdm um\u011bn\u00edm a l\u00e1skou vyl\u00e9\u010dila Berenovo zran\u011bn\u00ed, a nakonec se oba vr\u00e1tili do Doriathu.
\nJednou zr\u00e1na Beren, zm\u00edt\u00e1n mezi svou p\u0159\u00edsahou a l\u00e1skou (a v\u011bdom si toho, \u017ee L\u00fathien je nyn\u00ed v bezpe\u010d\u00ed), vstal d\u0159\u00edv ne\u017e slunce, sv\u011b\u0159il L\u00fathien do p\u00e9\u010de Huanovi, a s\u00e1m se vydal na zoufalou pou\u0165 k Angbandu. dojel a\u017e na kraj Taur-nu-Fuinu, pohl\u00e9dl p\u0159es pustinu Anfauglith a v d\u00e1lce spat\u0159il \u0161t\u00edty Thangorodrim. Tam, na prahu kone\u010dn\u00e9ho nebezpe\u010d\u00ed, slo\u017eil P\u00edse\u0148 na rozlou\u010denou, k chv\u00e1le L\u00fathien a nebesk\u00fdch sv\u011btel; v\u011b\u0159il toti\u017e, \u017ee se mus\u00ed rozlou\u010dit s l\u00e1skou i se sv\u011btlem. A zp\u00edval nahlas a nedbal na to, \u017ee ho n\u011bkdo sly\u0161\u00ed, nebo\u0165 byl pln\u00fd zoufalstv\u00ed.
\nAle jeho p\u00edse\u0148 sly\u0161ela L\u00fathien a zazp\u00edvala v odpov\u011b\u010f, zat\u00edmco se ne\u010dek\u00e1na bl\u00ed\u017eila lesem. Nesl j\u00ed toti\u017e Huan na sv\u00e9m h\u0159bet\u011b a rychle uh\u00e1n\u011bl Berenovou stopou. Miloval toti\u017e ty dva, a tak se rozhodl jim pom\u00e1hat. Cestou se zastavili na Sauronov\u011b ostrov\u011b a vzali odtamtud ohavnou vl\u010d\u00ed k\u016f\u017ei Draugluinovu a netop\u00fd\u0159\u00ed ko\u017eich Thuringwethil, co\u017e byla Sauronova poselkyn\u011b, je\u017e l\u00e9tala v podob\u011b velk\u00e9ho up\u00edra do Angbandu. V t\u011bchto hr\u016fzn\u00fdch od\u011bvech b\u011b\u017eeli Huan a L\u00fathien Taur-nu-Fuinem a v\u0161echno p\u0159ed nimi prchalo. Op\u011bt se tedy setkal Beren s L\u00fathien mezi pou\u0161t\u00ed a lesem a Beren prokl\u00ednal svou p\u0159\u00edsahu Thingolovi, nebo\u0165 necht\u011bl, aby jej L\u00fathien n\u00e1sledovala do beznad\u011bjn\u00e9ho nebezpe\u010d\u00ed. Av\u0161ak Huan tehdy podruh\u00e9 promluvil a vysv\u011btlil Berenovi, \u017ee ji\u017e nem\u016f\u017ee br\u00e1nit L\u00fathien, nebo\u0165 ji ji\u017e vt\u00e1hl do sudby, kter\u00e1 na n\u011bm spo\u010d\u00edv\u00e1, a ona je svou l\u00e1skou pevn\u011b p\u0159ipout\u00e1na k n\u011bmu. Beren pochopil a na Huanovu radu se od\u011bl Draugluinovou k\u016f\u017e\u00ed a L\u00fathien obl\u00e9kla ko\u017eich Thuringwethil. Rozlou\u010dili se s Huanem, pro\u0161li v\u0161\u00edm nebezpe\u010d\u00edm a do\u0161li zapr\u00e1\u0161en\u00ed dlouhou a \u00famornou cestou k ponur\u00e9mu \u00fadol\u00ed p\u0159ed Branou Angbandu.
\nTam na n\u011b padl \u00falek, nebo\u0165 Br\u00e1na byla st\u0159e\u017een\u00e1. U Br\u00e1ny toti\u017e le\u017eel nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejstra\u0161n\u011bj\u0161\u00ed vlk, jak\u00fd kdy chodil po sv\u011bt\u011b – Carcharoth bylo jeho jm\u00e9no, a Rud\u00e1 tlama, a Anfauglir, \u017d\u00edzniv\u00e9 \u010delisti – byl vykrmen \u017eiv\u00fdm masem p\u0159\u00edmo z Morgothovy ruky a vstoupil do n\u011bj ohe\u0148 a pekeln\u00e1 muka, tak\u017ee se stal tvorem stra\u0161liv\u00fdm a siln\u00fdm. Le\u017eel u Br\u00e1ny, nespal a cel\u00e9 dny \u010dekal na Huana, jeho\u017e zhoubou mu bylo souzeno b\u00fdt, av\u0161ak ten den je\u0161t\u011b nenade\u0161el. Nyn\u00ed vid\u011bl z d\u00e1lky p\u0159ich\u00e1zet Draugluina a Thuringwethil a naplnily ho pochybnosti, nebo\u0165 do Angbandu se ji\u017e d\u00e1vno donesly zpr\u00e1vy o Draugluinov\u011b smrti. Kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eili, nepustil je tedy d\u00e1l a na\u0159\u00eddil jim st\u00e1t; hroziv\u011b se bl\u00ed\u017eil, proto\u017ee ve vzduchu kolem nich c\u00edtil n\u011bco divn\u00e9ho. Do L\u00fathien v\u0161ak n\u00e1hle vstoupila velik\u00e1 moc. Odhodila sv\u00e9 roucho, postavila se p\u0159ed mohutn\u00fdm Carchrothem, zvedla ruku a p\u0159ik\u00e1zala mu, aby spal. A Carcharoth se sk\u00e1cel, jak by ho ude\u0159il blesk.
\nPak vykonali Beren a L\u00fathien ten nejv\u011bt\u0161\u00ed skutek, jak\u00fd je zn\u00e1m mezi elfy a smrteln\u00edky v Kruz\u00edch Sv\u011bta, a kter\u00fd nebude nikdy zapomenut. Pro\u0161li Branou a sestoupili do nejhlub\u0161\u00ed s\u00edn\u011b Angbandu, kde st\u00e1l Morgoth\u016fv tr\u016fn a kde p\u0159eb\u00fdval jeho hr\u016fzn\u00fd majest\u00e1t. Beren zalezl pod tr\u016fn, ale L\u00fathien byla Morgothovou v\u016fl\u00ed zbavena sv\u00e9ho p\u0159evleku a st\u00e1la p\u0159ed n\u00edm v pln\u00e9 kr\u00e1se. V mysli se mu zrodila zl\u00e1 \u017e\u00e1dost a \u00faklad temn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echny, kter\u00e9 mu vyvstaly v srdci od chv\u00edle, kdy prchl z Valinoru. Tak se dal o\u0161\u00e1lit vlastn\u00ed zlobou; pozoroval ji toti\u017e, nech\u00e1val ji chv\u00edli na svobod\u011b a ti\u0161e se kochal svoj\u00ed my\u0161lenkou. Tu se mu n\u00e1hle ztratila z o\u010d\u00ed a ze st\u00edn\u016f zazn\u011bla p\u00edse\u0148 tak nev\u00fdslovn\u00e9 l\u00edbeznosti a tak oslepuj\u00edc\u00ed moci, \u017ee cht\u011b necht\u011b naslouchal; a p\u0159i\u0161la na n\u011bho slepota, kdy\u017e bloudil o\u010dima sem a tam a hledal ji. Pak na n\u011bho vlo\u017eila sen, temn\u00fd jako Vn\u011bj\u0161\u00ed pr\u00e1zdno, j\u00edm\u017e kdysi chod\u00edval s\u00e1m. N\u00e1hle se zhroutil, jako kdy\u017e pahorek klou\u017ee lavinou, z\u0159\u00edtil se p\u0159ed sv\u00fdm tr\u016fnem jako blesk a z\u016fstal le\u017eet na podlaze pekla. \u017delezn\u00e1 koruna se mu \u0159in\u010d\u00edc odkut\u00e1lela z hlavy. V\u0161e strnulo.
\nBeren le\u017eel na zemi jako mrtv\u00e9 zv\u00ed\u0159e, ale L\u00fathien se ho dotkla rukou, probudila ho, a on shodil sv\u016fj vl\u010d\u00ed ko\u017eich. Pak vyt\u00e1hl n\u016f\u017e Angrist a ze \u017eelezn\u00fdch dr\u00e1p\u016f, kter\u00e9 jej dr\u017eely, vy\u0159\u00edzl silmaril. Kdy\u017e je sev\u0159el v ruce, \u017eiv\u00fdm t\u011blem mu tryskala z\u00e1\u0159e a jeho ruka se stala jakoby sv\u00edt\u00edc\u00ed lampou, ale klenot strp\u011bl jeho dotek a neubl\u00ed\u017eil mu. Berena napadlo, \u017ee p\u016fjde za svou p\u0159\u00edsahu a odnese z Angbandu v\u0161echny t\u0159i F\u00ebanorovy klenoty; ale to nebylo silmaril\u016fm souzeno. N\u016f\u017e Angrist se zlomil a \u00falomek ost\u0159\u00ed v letu zas\u00e1hl Morgotha do tv\u00e1\u0159e. Ten zast\u00e9nal, trhl sebou a cel\u00e9 angbandsk\u00e9 vojsko se pohnulo ve sp\u00e1nku.
\nTu padl na Berena a L\u00fathien d\u011bs a prchali, na nic nedbaj\u00edce a bez p\u0159estrojen\u00ed, s jedinou touhou: vid\u011bt op\u011bt sv\u011btlo. Nikdo jim nebr\u00e1nil ani je nepron\u00e1sledoval, ale Br\u00e1na byla st\u0159e\u017eena a nemohli ven; Carcharoth toti\u017e procitl ze sp\u00e1nku a rozezlen\u011b nyn\u00ed st\u00e1l na prahu Angbandu. L\u00fathien byla vy\u010derpan\u00e1 a nem\u011bla \u010das ani s\u00edlu vlka p\u0159emoci. Ale Beren vykro\u010dil p\u0159ed ni a v pravici zvedal silmaril. Nastavil jej vlkovi a\u017e p\u0159ed o\u010di a na\u0159izoval mu ut\u00e9ct. Ten se v\u0161ak silmarilu a jeho z\u00e1\u0159e nezalekl, ch\u0148apl po ruce a ukousl ji Berenovi v z\u00e1p\u011bst\u00ed. Tu mu cel\u00e9 vnit\u0159nosti r\u00e1zem naplnil mu\u010div\u00fd plamen a silmaril p\u00e1lil jeho proklet\u00e9 maso. S vyt\u00edm p\u0159ed nimi prchl a zab\u00edjel vv\u0161echno \u017eiv\u00e9, co mu p\u0159i\u0161lo do cesty, a vyrazil ze Severu do sv\u011bta jako zhouba.
\nBeren le\u017eel v mdlob\u00e1ch a jeho konec se bl\u00ed\u017eil, nebo\u0165 na vl\u010d\u00edch tes\u00e1c\u00edch byl jed. L\u00fathien vynalo\u017eila v\u0161echnu svou zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed s\u00edlu, r\u00e1nu mu vy\u010distila a krv\u00e1cen\u00ed zastavila. Za n\u00ed se v\u0161ak ji\u017e obrovsk\u00e9 Morgothovo vojsko probouzelo ze sp\u00e1nku a z hlubin se ozval hukot velik\u00e9ho hn\u011bvu. Na posledn\u00ed chv\u00edli se v\u0161ak objevil Thorondor a jeho dva vazalov\u00e9, kter\u00fd si z v\u00fd\u0161e v\u0161iml Carcharothova b\u011bsn\u011bn\u00ed a dvou postav p\u0159ed Br\u00e1nou; nyn\u00ed sl\u00e9tl n\u00ed\u017e a zjitil, co se vlastn\u011b stalo. Orli pot\u00e9 zvedli Berena i L\u00fathien a dopravili je p\u0159es hory a pl\u00e1n\u011b daleko od Angbandu a Morgothova hn\u011bvu, a slo\u017eili je na m\u00fdtin\u011b, kde Beren p\u0159ed \u010dasem v zoufalstv\u00ed opustil L\u00fathien.Tam byl Beren vyl\u00e9\u010den a za\u010dal si \u0159\u00edkat Erchamion, toti\u017e Jednoruk\u00fd. Av\u0161ak jeho v\u00fdprava je\u0161t\u011b nebyla dokon\u00e1na, nebo\u0165 silmaril nebyl st\u00e1le je\u0161t\u011b z\u00edsk\u00e1n… <\/p>\n

Mezit\u00edm se do Doriathu dnesly zpr\u00e1vy o Carcharothov\u011b b\u011bsn\u011bn\u00ed. Toho hnal osud a moc silmarilu a nic, ani Melianin p\u00e1s, ho nedok\u00e1zalo zastavit. Vtrhl do nedot\u010den\u00fdch doriathsk\u00fdch les\u016f a v\u0161ichni p\u0159ed n\u00edm ze strachu prchali.
\nPr\u00e1v\u011b v t\u00e9 temn\u00e9 hodin\u011b se vr\u00e1tili Beren a L\u00fathien. P\u0159i\u0161li a\u017e k bran\u00e1m Menegrothu a Beren op\u011bt stanul p\u0159ed Thingolov\u00fdm tr\u016fnem. Op\u011bt \u017e\u00e1dal o ruku L\u00fathien a uk\u00e1zal Thingolovi pah\u00fdl sv\u00e9 ruky se slovy: „Pr\u00e1v\u011b te\u010f je silmaril v m\u00e9 ruce.“ A od t\u00e9 chv\u00edle si \u0159\u00edkal Camlost, Pr\u00e1zdnoruk\u00fd.
\nTehdy se Thingol obm\u011bk\u010dil, Beren usedl p\u0159ed jeho tr\u016fnem po levici, L\u00fathien po pravici, a l\u00ed\u010dili cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh sv\u00e9 V\u00fdpravy. V\u0161ichni kolem naslouchali a \u017easli. A Thingolovi se zd\u00e1lo, \u017ee tento mu\u017e se nepodob\u00e1 ostatn\u00edm smrteln\u00fdm lidem a pat\u0159\u00ed mezi velk\u00e9 v Ard\u011b, a L\u00fathienina l\u00e1ska mu byla n\u011b\u010d\u00edm nov\u00fdm a zvl\u00e1\u0161tn\u00edm; a pochopil, \u017ee jejich sub\u011b neodol\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e1 moc na sv\u011bt\u011b. Proto nakonec povolil a Beren dostal L\u00fathieninu ruku p\u0159ed tr\u016fnem jej\u00edho otce.
\nDlouho v\u0161ak jejich radost netrvala, nebo\u0165 Carcharoth se den ode dne bl\u00ed\u017eil k Menegrothu. Nyn\u00ed se chystali k Honu na Vlka; ne nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdpravu za \u0161elmou, o jak\u00e9 vypr\u00e1v\u011bj\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy. Na ten hon \u0161el valinorsk\u00fd pes Huan, Mablung T\u011b\u011b\u017ekoruk\u00fd, Beleg Lu\u010di\u0161tn\u00edk, Beren Erchamion a kr\u00e1l Thingol Doriathsk\u00fd. Na Vlka narazili v temn\u00e9m \u00fadol\u00ed \u0159eky Esgalduiny. Rozestavili hl\u00eddky a \u010dekali na n\u011bho, av\u0161ak Huanovi do\u0161la trp\u011blivost a vrhl se do hou\u0161t\u00ed po vl\u010d\u00ed stop\u011b. Ale Carcharoth se mu vyhnul, vyrazil z trn\u00ed a n\u00e1hle sko\u010dil po Thingolovi. Beren v\u0161ak p\u0159ed n\u011bho rychle p\u0159edstoupil s kop\u00edm, ale Carcharoth jej smetl, povalil ho a zahryzl se mu do prsou. V tu chv\u00edli sko\u010dil z hou\u0161t\u00ed Vlku na h\u0159bet Huan a padli spolu na zem v l\u00edt\u00e9m boji; a \u017e\u00e1dn\u00e1 bitva mezi psem a vlkem nebyla jako tato, nebo\u0165 v Huanov\u011b l\u00e1n\u00ed bylo sly\u0161et hlas Orom\u00ebho roh\u016f a hn\u011bvu Valar, kde\u017eto v Carcharothov\u011b vyt\u00ed byla Morgothova nen\u00e1vist a z\u00e1\u0161\u0165 krut\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ocelov\u00e9 zuby. Huan v tu hodinu zabil Carcharotha, ale tam v hou\u0161tin\u011b doriathsk\u00fdch les\u016f se naplnila i jeho d\u00e1vno vy\u0159\u010den\u00e1 sudba. Byl smrteln\u011b ran\u011bn a vnikl do n\u011bj Morgoth\u016fv jed. Pak p\u0159i\u0161el, padl vedle Berena a pot\u0159et\u00ed promluvil lidskou \u0159e\u010d\u00ed a dal Berenovi sbohem, ne\u017e zem\u0159el. Beren nepromluvil, ale polo\u017eil psovi ruku na hlavu. Tak se rozlou\u010dili. Jen\u017ee Beren byl s\u00e1m te\u017ece ran\u011bn. Mablung a Beleg p\u0159isp\u011bchali kr\u00e1li na pomoc, ale kdy\u017e vid\u011bli, co se stalo, odhodili kop\u00ed a zaplakali. Potom vzal Mablung n\u016f\u017e a rozp\u00e1ral Vlku b\u0159icho; ten byl zevnit\u0159 tak\u0159ka str\u00e1ven jeho ohnm, ale Berenova ruka t\u0159\u00edmaj\u00edc\u00ed klenot byla neporu\u0161en\u00e1. Kdy\u017e v\u0161ak po n\u00ed Mablung s\u00e1hl, ruka ji\u017e nebyla a silmaril tam le\u017eel odhalen\u00fd a jeho svtlo prostoupilo lesn\u00ed st\u00edny okolo nich. Tu jej Mablung rychle a s b\u00e1zn\u00ed vzal a polo\u017eil jej Berenovi do \u017eiv\u00e9 ruky; Beren se p\u0159i doteku silmarilu probral, pozvedl jej a vyzval Thingola, aby jej p\u0159ijal. „Nyn\u00ed je V\u00fdprava dokon\u00e1na,“ \u0159ekl, „a m\u00e1 sudba se naplnila.“ V\u00edc nepromluvil. <\/p>\n

Zde opust\u00edme Zp\u011bv Leithian a budeme se d\u00e1l v\u011bnovat osudu silmarilu, je\u017e Beren vynesl z Angbandu a je\u017e m\u011bl v d\u011bjin\u00e1ch elf\u016f a lid\u00ed je\u0161t\u011b sehr\u00e1t velkou \u00falohu. Pro jeho pozd\u011bj\u0161\u00ed osud je d\u016fle\u017eit\u00e9 p\u0159ipomenout, \u017ee se Beren pot\u00e9, co byl na m\u00e1r\u00e1ch donesen do Menegrothu, rozlou\u010dil s L\u00fathien a odebral se do S\u00edn\u00ed \u010dek\u00e1n\u00ed v Mandosu. Po kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase k n\u011bmu p\u0159i\u0161la i L\u00fathien, nebo\u0165 bez n\u011bj ji\u017e nedok\u00e1zala \u017e\u00edt. Tam klekla p\u0159ed Mandosem a zp\u00edvala mu. A Mandos byl jej\u00edm zp\u011bvem pohnut k l\u00edtosti, Mandos, kter\u00fd takto nebyl pohnut nikdy p\u0159edt\u00edm, nikdy potom. Proto povolal Berena, a tak, jak \u0159ekla L\u00fathien v hodin\u011b jeho smrti, setkali se op\u011bt za Z\u00e1padn\u00edm mo\u0159em. Mandos v\u0161ak nem\u011bl moc zadr\u017eet duchy lid\u00ed, a tak se vypravil za Manw\u00ebm \u017e\u00e1dat o radu. Nakonec byla L\u00fathien p\u0159edlo\u017eena volba: bu\u010f bude propu\u0161t\u011bna z Mandsu a nav\u017edy z\u016fstane ve Valmaru spolu s ostatn\u00edmi Prvorozen\u00fdmi, nebo se vr\u00e1t\u00ed spolu s Berenem do St\u0159edozem\u011b, kde j\u00ed ale bude \u010dekat osud Druhorozen\u00fdch a ona podlehne druh\u00e9 smrti stejn\u011b jako Beren, zanedlouho opust\u00ed sv\u011bt nav\u017edy a jej\u00ed kr\u00e1sa bude jen vzpom\u00ednkou v p\u00edsni. Tuto sudbu si zvolila. Opustila Bla\u017eenou \u0159\u00ed\u0161i a vzdala se v\u0161ech v\u00fdhod Star\u0161\u00edch Il\u00favatarov\u00fdch d\u011bt\u00ed z l\u00e1sky k Berenovi z rodu smrteln\u00fdch lid\u00ed. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee se Beren a L\u00fathien vr\u00e1tili do severn\u00edch kon\u010din St\u0159edozem\u011b, ode\u0161li z Doriathu a usadili se za \u0159ekou Gelion v Ossiriandu na zelen\u00e9m ostrov\u011b Tol Galen. T\u00e9 zemi se pak \u0159\u00edkalo Dor Firn-i-Guinar, Zem\u011b mrtv\u00fdch, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed, a tam se narodil kr\u00e1sn\u00fd Dior Aranel, kter\u00fd byl potom zn\u00e1m jako Dior Eluch\u00edl, toti\u017e Thingol\u016fv d\u011bdic.<\/p>\n

Stalo se, \u017ee jednoho dne byl p\u0159edveden p\u0159ed kr\u00e1le Thingola vysok\u00fd sta\u0159ec. Thingol u\u017easl a zarmoutil se, kdy\u017e na n\u011bj pohl\u00e9dl a poznal v n\u011bm poznal H\u00farina Thaliona, Morgothova zajatce, ale p\u011bkn\u011b ho uv\u00edtal a prok\u00e1zal mu poctu. H\u00farin kr\u00e1li neodpov\u011bd\u011bl, ale vyt\u00e1hl zpod pl\u00e1\u0161t\u011b jednu jedinou v\u011bc, kterou vynesl z Nargothrondu, a nebyl to \u017e\u00e1dn\u00fd men\u0161\u00ed poklad ne\u017e Nauglam\u00edr, Trpasli\u010d\u00ed n\u00e1hrdeln\u00edk, kter\u00fd p\u0159ed d\u00e1vn\u00fdmi lety vyrobili Finrodovi Felagundovi \u0159emesln\u00edci z Nogrodu a Belegostu, nejproslulej\u0161\u00ed z d\u011bl v Star\u00fdch \u010dasech. H\u00farin jej hodil Thingolovi k noh\u00e1m s trpk\u00fdmi slovy. Vinil toti\u017e Thingola a Melian za to, \u017ee nepe\u010dovali v Doriathu o jeho syna T\u00farina ani o dceru a \u017eenu tak, jak kdysi sl\u00edbili. Z T\u00farinova odchodu z Doriathu vyplynulo mnoho skutk\u016f, o nich\u017e se vypr\u00e1v\u00ed v Narn i H\u00een H\u00farin<\/em>, P\u0159\u00edb\u011bhu H\u00farinov\u00fdch d\u011bt\u00ed. V jeho slovech byla zloba, ale zloba neopr\u00e1vn\u011bn\u00e1, nebo\u0165 v\u0161echno to, co vid\u011bl ze sv\u00e9ho v\u011bzen\u00ed na Thangorodrim, vid\u011bl o\u010dima Morgotha – pok\u0159iven\u00e9 a pln\u00e9 jeho l\u017e\u00ed. V tom duchu k n\u011bmu promluvila Melian a on, p\u0159i pohledu do jej\u00edch o\u010d\u00ed, poznal celou pravdu a litoval sv\u00fdch un\u00e1hlen\u00fdch slov. Na d\u016fkaz toho zvedl Nauglam\u00edr ze zem\u011b a podal jej Thingolovi se slovy: „P\u0159ijmi nyn\u00ed, pane, Trpasli\u010d\u00ed n\u00e1hrdeln\u00edk darem od toho, kdo nem\u00e1 nic, a jako upom\u00ednku na H\u00farina z Dor-L\u00f3minu. Nyn\u00ed se toti\u017e m\u016fj osud naplnil a Morgoth\u016fv z\u00e1m\u011br se uskute\u010dnil; ale ji\u017e nejsem jeho otrokem.“ Pak se oto\u010dil a vy\u0161el z Tis\u00edce jeskyn\u00ed a v\u0161ichni, kte\u0159\u00ed jej vid\u011bli, couvali p\u0159ed jeho tv\u00e1\u0159\u00ed a nikdo se ho nepokusil zastavit…
\nKdy\u017e H\u00farin ode\u0161el z Menegrothu, Thingol dlouho ml\u010dky sed\u011bl a d\u00edval se na velik\u00fd poklad, kter\u00fd mu le\u017eel na kolenou, a napadlo ho, \u017ee by se m\u011bl p\u0159ed\u011blat a \u017ee by do n\u011bj m\u011bl b\u00fdt vsazen silmaril. Jak roky plynuly, Thingolova mysl se toti\u017e ustavi\u010dn\u011b obracela k F\u00ebanorovu klenotu a byla k n\u011bmu p\u0159ipout\u00e1na, tak\u017ee jej nerad nech\u00e1val i za dve\u0159mi sv\u00e9 nejzaz\u0161\u00ed pokladnice, a zacht\u011blo se mu jej nyn\u00ed nosit st\u00e1le p\u0159i sob\u011b, a\u0165 sp\u00ed \u010di bd\u00ed.
\nV on\u011bch dnech dosud do Menegrothu p\u0159ich\u00e1zeli trpasl\u00edci ze sv\u00fdch s\u00eddel v Ered Luin, nebo\u0165 pr\u00e1ce pro n\u011b bylo dostatek. Chodili v\u0161ak ji\u017e dob\u0159e ozbrojen\u00ed a ve velk\u00fdch dru\u017ein\u00e1ch, nebo\u0165 cesty mezi Doriathem a Modr\u00fdmi horami ji\u017e nebyli bezpe\u010dn\u00e9 jako kdysi, a Morgothovi slu\u017eebn\u00edci t\u011bmi kraji voln\u011b proch\u00e1zeli. Pr\u00e1v\u011b tehdy byli v Menegrothu pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161l\u00ed velc\u00ed \u0159emesln\u00edci z Nogrodu; kr\u00e1l je tedy povolal a ozn\u00e1mil jim sv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed: sta\u010d\u00ed-li na to jejich um\u011bn\u00ed, a\u0165 p\u0159ed\u011blaj\u00ed Nauglam\u00edr a vsad\u00ed do n\u011bj silmaril. Trpasl\u00edci pohl\u00e9dli na d\u00edlo sv\u00fdch otc\u016f a s \u00fadivem spat\u0159ili z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed klenot F\u00ebanor\u016fv; zmocnila se jich velk\u00e1 \u017e\u00e1dost vlastnit je a odn\u00e9st si je do sv\u00fdch dalek\u00fdch domov\u016f v hor\u00e1ch. Nedali v\u0161ak nic najevo a ujali se \u00fakolu.
\nPracovali dlouho a Thingol sch\u00e1zel s\u00e1m do jejich hlubinn\u00fdch kov\u00e1ren a st\u00e1le u nich sed\u011bl, kdy\u017e pracovali. \u010casem bylo jeho p\u0159\u00e1n\u00ed spln\u011bno a nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u00edla elf\u016f a trpasl\u00edk\u016f se spojila v jedno; jeho kr\u00e1sa byla velik\u00e1, nebo\u0165 nespo\u010detn\u00e9 drahokamy Nauglam\u00edru nyn\u00ed zrcadlily a v podivuhodn\u00fdch odst\u00ednech vys\u00edlaly sv\u011btlo silmarilu uprost\u0159ed. Pak Thingol, s\u00e1m mezi nimi, po n\u011bm s\u00e1hl a cht\u011bl si jej p\u0159ipevnit na \u0161\u00edji, ale trpasl\u00edci mu jej v t\u00e9 chv\u00edli odep\u0159eli a \u017e\u00e1dali, aby jim jej vydal, jeliko\u017e Nauglam\u00edr byl d\u00edlem jejich otc\u016f. Ale Thingol jim vid\u011bl do srdce a dob\u0159e rozpoznal, \u017ee si jen v touze po silmarilu hledaj\u00ed pl\u00e1\u0161t\u00edk pro sv\u016fj prav\u00fd z\u00e1m\u011br; a ve sv\u00e9m hn\u011bvu a p\u00fd\u0161e nedbal na nebezpe\u010d\u00ed, ale opovr\u017eliv\u011b je odbyl. Vstal mezi nimi, vysok\u00fd a py\u0161n\u00fd, a hanliv\u00fdmi slovy je vyzval, a\u0165 odejdou z Doriathu bez odm\u011bny.
\n\u017d\u00e1dostivost trpasl\u00edk\u016f se kr\u00e1lov\u00fdmi slovy rozn\u00edtila v zu\u0159ivost; povstali okolo n\u011b\u011bho, vzt\u00e1hli na n\u011bho ruce a zabili ho tam, kde st\u00e1l. Tak zahynul v hlubin\u00e1ch Menegrothu Elw\u00eb Singollo, kr\u00e1l Doriathu a sv\u016fj posledn\u00ed pohled up\u0159el na silmaril.
\nPak vzali trpasl\u00edci Nauglam\u00edr a prchali z Menegrothu na v\u00fdchod p\u0159es Region. Ale zpr\u00e1va o jejich \u010dinu se rychle rozl\u00e9tla lesem a Nauglam\u00edr byl dobyt zp\u011bt. Av\u0161ak dva z Thingolov\u00fdch vrah\u016f dok\u00e1zali uprchnout a dostat se a\u017e do Nogrodu, kde pok\u0159iven\u011b vyl\u00ed\u010dili co se stalo, a podn\u00edtili ostatn\u00ed, aby sebrali vojsko a za\u00fato\u010dili na Doriath.
\nNa Doriath padla t\u011b\u017ek\u00e1 zm\u011bna, nebo\u0165 Melian truchlila nad smrt\u00ed Elw\u00ebho. Jako Maia m\u011bla moc vid\u011bt dop\u0159edu a tak tu\u0161ila, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed jej\u00ed lou\u010den\u00ed a konec Dorithu. Jej\u00ed moc se st\u00e1hla z les\u016f a Doriath se otev\u0159el nep\u0159\u00e1tel\u016fm. Pak promluvila s Mablungem, sv\u011b\u0159ila mu do p\u00e9\u010de silmaril a p\u0159ik\u00e1zala, a\u0165 vzk\u00e1\u017ee Berenovi a L\u00fathien do Ossiriandu. Pak ode\u0161la ze St\u0159edozem\u011b do zem\u011b Valar za z\u00e1padn\u00edm mo\u0159em, a tento p\u0159\u00edbh o n\u00ed v\u00edc ne\u0159\u00edk\u00e1.
\nTak tedy vojsko Naugrim p\u0159ekro\u010dilo Aros a bez p\u0159ek\u00e1\u017eek vtrhlo do Doriathu. Nikdo se jim nepostavil, proto\u017ee jich bylo mnoho a byli zu\u0159iv\u00ed, a velitel\u00e9 \u0160ed\u00fdch elf\u016f byli na pochyb\u00e1ch, zoufali si a bezc\u00edln\u011b p\u0159eb\u00edhali sem a tam. Ale trpasl\u00edci dr\u017eeli sm\u011br, p\u0159ekro\u010dili velk\u00fd most a vstoupili do Menegrothu. Tam do\u0161lo k nejbolestn\u011bj\u0161\u00edmu z \u017ealostn\u00fdch \u010din\u016f Star\u00fdch \u010das\u016f. V Tis\u00edci jeskyn\u00edch do\u0161lo k bitv\u011b a bylo zabito mnoho elf\u016f i trpasl\u00edk\u016f, a na to se nezapomn\u011blo. Ale trpasl\u00edci zv\u00edt\u011bzili a Thingolovy s\u00edn\u011b byly vydrancov\u00e1ny a vyplen\u011bny. Tam padl Mablung T\u011b\u017ekoruk\u00fd p\u0159ede dve\u0159mi pokladnice, v n\u00ed\u017e le\u017eel Nauglam\u00edr, a silmaril byl trpasl\u00edky vzat.
\nMezi Ossiriandsk\u00fdmi elfy se v\u0161ak brzy rozk\u0159iklo, \u017ee velk\u00e9 vojsko trpasl\u00edk\u016f ve v\u00e1le\u010dn\u00e9 zbroji vy\u0161lo z hor a p\u0159ekro\u010dilo Gelion. Ta zpr\u00e1va brzy do\u0161la k Berenovi a L\u00fathien a z\u00e1rove\u0148 k nim tak\u00e9 p\u0159i\u0161el posel z Doriathu a \u0159ekl jim, co se tam stalo. Beren tedy povstal, opustil Tol Galen, povolal sv\u00e9ho syna Diora a \u0161li na sever k \u0159ece Ascaru. S nimi \u0161lo mnoho ossiriandsk\u00fdch Zelen\u00fdch elf\u016f.
\nTam si po\u010d\u00edhali na vracej\u00edc\u00ed se pro\u0159\u00eddl\u00e9 trpasli\u010d\u00ed vojsko obt\u011b\u017ekan\u00e9 lupem z Menegrothu. A ve chv\u00edli, kdy trpasl\u00edci hodlali p\u0159ekro\u010dit brod, rozezn\u011bly se v\u0161ude kolem elf\u00ed rohy a odev\u0161ad se na n\u011b sypaly st\u0159ely. Mnoho trpasl\u00edk\u016f tam bylo zabito v prvn\u00edm n\u00e1poru, ale n\u011bkte\u0159\u00ed unikli p\u0159epaden\u00ed, dr\u017eeli se pohromad\u011b a prchali na v\u00fdchod k hor\u00e1m. A jak zl\u00e9zali dlouh\u00e9 svahy pod horou Dolmed, vy\u0161li Past\u00fd\u0159i strom\u016f a zahnali je do stinn\u00fdch les\u016f Ered Lindon. \u017d\u00e1dn\u00fd z trpasl\u00edk\u016f ji\u017e v\u00edce nep\u0159i\u0161el do vysok\u00fdch pr\u016fsmyk\u016f, je\u017e vedli k jejich domovu.
\nV bitv\u011b u Sarn Athradu vedl Beren sv\u016fj posledn\u00ed boj a vlastn\u00ed rukou zabil P\u00e1na Nogrodu a vyrval mu trpasli\u010d\u00ed n\u00e1hrdeln\u00edk, ale ten um\u00edraje proklel cel\u00fd poklad. Nakonec, kdy\u017e bylo po bitv\u011b, utopili cel\u00fd poklad v \u0159ece Ascaru a ta se od t\u00e9 doby jmenovala Rathl\u00f3riel, Zlat\u00e9 \u0159e\u010di\u0161t\u011b, ale Beren vzal Nauglam\u00edr a vr\u00e1til se na Tol Galen, kde jej p\u0159ipnul na krk L\u00fathien. A \u0159\u00edk\u00e1 se a zp\u00edv\u00e1, \u017ee L\u00fathien s t\u00edm n\u00e1hrdeln\u00edkem a nesmrteln\u00fdm klenotem kolem hrdla byla vidinou nejv\u011bt\u0161\u00ed kr\u00e1sy a sl\u00e1vy, jak\u00e1 se kdy uk\u00e1zala mimo \u0159\u00ed\u0161i Valar, a Zem\u011b mrtv\u00fdch, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed, se na\u010das stala jakoby vidinou Valinoru, a \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00edsto nebylo od t\u00e9 doby tak kr\u00e1sn\u00e9, tak \u00farodn\u00e9 ani tak pln\u00e9 sv\u011btla.
\nNyn\u00ed se Thingol\u016fv d\u011bdic Dior rozlou\u010dil s Berenem a L\u00fathien, ode\u0161el od Lanthir Lamathu, p\u0159i\u0161li s man\u017eelkou Nimloth do Menegrothu a us\u00eddlili se tam. \u0160li s nimi jejich mlad\u00ed synov\u00e9 Elur\u00e9d a Elur\u00edn a jejich dcera Elwing. Sindar je s radost\u00ed p\u0159ijali a probrali se z temn\u00e9ho z\u00e1rmutku nad padl\u00fdmi p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi a kr\u00e1lem a nad odchodem Melian, a Dior Eluch\u00edl si p\u0159edsevzal obnovit sl\u00e1vu doriathsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed, av\u0161ak to mu nebylo souzeno u\u010dinit, nebo\u0165 v\u0161echny elf\u00ed kr\u00e1lovstv\u00ed v Beleriandu ji\u017e padly pod Sudbu Noldor a \u0159\u00edtili se k jist\u00e9mu z\u00e1niku. Pak jednoho ve\u010dera p\u0159ispchal do Menegrothu posel s Ossiriandu, ml\u010dky p\u0159edal Diorovi sk\u0159\u00ed\u0148ku a ode\u0161el. V n\u00ed le\u017eel Trpasli\u010d\u00ed n\u00e1hrdeln\u00edk s vsazen\u00fdm silmarilem a Dior p\u0159i pohledu na n\u011bj poznal, \u017ee Beren Erchamion a L\u00fathien Tin\u00faviel skute\u010dn\u011b zem\u0159eli a ode\u0161li tam, kam jde lidsk\u00fd rod, k osudu za hranicemi sv\u011bta.
\nDlouho hled\u011bl Dior na silmaril, kter\u00fd jeho otec s matkou proti v\u0161emu o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed vynesli z Morgothovy hr\u016fzy, a velmi ho rmoutilo, \u017ee jejich smrt p\u0159i\u0161la tak brzy. Pak vstal, p\u0159ipnul si na \u0161\u00edji Nauglam\u00edr a r\u00e1zem se uk\u00e1zal jako nejsli\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161ech d\u011bt\u00ed sv\u011bta, troj\u00edho lidu: z Edain, Eldar a Maiar z Bla\u017een\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. <\/p>\n

Mezi rozpt\u00fdlen\u00fdmi beleriandsk\u00fdmi elfy se v\u0161ak rozlet\u011bla pov\u011bst, \u017ee Dior, Thingol\u016fv d\u011bdic, nos\u00ed Nauglam\u00edr, a \u0159\u00edkali: „F\u00ebanor\u016fv silmaril op\u011bt plane v doriathsk\u00fdch les\u00edch.“ P\u0159\u00edsaha F\u00ebanorov\u00fdch syn\u016f se op\u011bt probudila ze sp\u00e1nku. Dokud toti\u017e nosila Trpasli\u010d\u00ed n\u00e1hrdeln\u00edk L\u00fathien, \u017e\u00e1dn\u00fd elf by se ji neodv\u00e1\u017eil napadnout, kdy\u017e ale nyn\u00ed sly\u0161eli o obnov\u011b Doriathu a o Diorov\u011b p\u00fd\u0161e, shrom\u00e1\u017edilo se v\u0161ech sedm op\u011bt ze sv\u00e9ho bloud\u011bn\u00ed a poslali mu sv\u016fj po\u017eadavek.
\nDior v\u0161ak F\u00ebanorov\u00fdm syn\u016fm v\u016fbec neodpov\u011bd\u011bl a Celegorm podn\u00edtil sv\u00e9 bratry, aby chystali \u00fatok na Doriath. P\u0159i\u0161li ne\u010dekan\u011b uprost\u0159ed zimy a bojovali s Diorem v Tis\u00edci jeskyn\u00edch. Tak do\u0161lo k druh\u00e9mu zab\u00edjen\u00ed elf\u016f elfy. Diorovou rukou tam padl Celegorm, padl tam Curufin a temn\u00fd Caranthir, ale tak\u00e9 Dior byl zabit a jeho man\u017eelka Nimloth, a krut\u00ed slu\u017eebn\u00edci Celegormovi se zmocnili jeho mlad\u00fdch syn\u016f a vyhnali je o hladu do lesa. Maedhros toho vskutku litoval a dlouho je hledal v doriathsk\u00fdch les\u00edch, ale marn\u011b, a o osudu Elur\u00e9da a Elur\u00edna nevypr\u00e1v\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh.
\nTak byl zni\u010den Doriath a u\u017e nikdy nepovstal. F\u00ebanorovi synov\u00e9 v\u0161ak nez\u00edskali to, co hledali, ostatek lidu toti\u017e p\u0159ed nimi uprchl a byla s nimi i Diorova dcera Elwing. Unikli a \u010dasem do\u0161li se silmarilem k \u00fast\u00ed \u0159eky Sirionu do mo\u0159e.<\/p>\n

Po p\u00e1du Gondolinu uprchl do P\u0159\u00edstav\u016f v \u00fast\u00ed Sirionu i zbytek gondolinsk\u00e9ho lidu v \u010dele s Tuorem a Idril. Ti m\u011bli spolu syna E\u00e4rendila je\u017e se pozd\u011bji stal velk\u00fdm n\u00e1mo\u0159n\u00edkem. Kdy\u017e Tuor poc\u00edtil, \u017ee se k n\u011bmu bl\u00ed\u017e\u00ed st\u00e1\u0159\u00ed, postavil velkou lo\u010f, napjal plachty a vydal se s Idril Celebrindal do zapadaj\u00edc\u00edho slunce na z\u00e1pad, a v\u00edckr\u00e1t se neobjevil v p\u0159\u00edb\u011bhu ani v p\u00edsni. Jasn\u00fd E\u00e4rendil byl potom p\u00e1nem tamn\u00edho lidu, kter\u00fd s\u00eddlil u \u00fast\u00ed Sirionu, a kter\u00fd se za tu dobu zna\u010dn rozrostl. Za \u017eenu si vzal sli\u010dnou Elwing a ta mu porodila Elronda a Elrose, jim\u017e se \u0159\u00edk\u00e1 P\u016flelfov\u00e9. E\u00e4rendil v\u0161ak neznal odpo\u010dinku a plavby kolem pob\u0159e\u017e\u00ed Bli\u017e\u0161\u00edch zem\u00ed neulevovaly jeho neklidu. V srdci mu toti\u017e zr\u00e1l dvoj\u00ed z\u00e1m\u011br slou\u010den\u00fd v jedn\u00e9 touze po \u0161ir\u00e9m Mo\u0159i: cht\u011bl se po n\u011bm plavit a hledat Tuora a Idril, kte\u0159\u00ed se nevraceli, a pom\u00fd\u0161lel na to, \u017ee t\u0159eba najde posledn\u00ed b\u0159eh a donese tam, ne\u017e zem\u0159e, Valar na Z\u00e1pad\u011b poselstv\u00ed elf\u016f a lid\u00ed, je\u017e by pohnulo jejich srdce k slitov\u00e1n\u00ed s \u017ealy St\u0159edozem\u011b.
\nE\u00e4rendil mohl tyto plavby vykon\u00e1vat tak\u00e9 proto, \u017ee jeho lidu nehrozilo p\u0159\u00edm\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, nebo\u0165 pro Morgotha ji\u017e nep\u0159edstavovali prakticky \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed nebezpe\u010d\u00ed a nepl\u00fdtval proto silami na jejich zni\u010den\u00ed. Tak\u00e9 F\u00ebanorovi synov\u00e9 ji\u017e byli jen hrstkou p\u016fvodn\u00ed s\u00edly a stali se toulav\u00fdmi lovci neschopn\u00fdmi v\u011bt\u0161\u00ed akce proti Nep\u0159\u00edteli. V srdci jim v\u0161ak st\u00e1le je\u0161t\u011b ho\u0159ela touha po silmarilech a jejich \u010diny svazovala P\u0159\u00edsaha.
\nE\u00e4rendil se stal bl\u00edzk\u00fdm p\u0159\u00edtelem C\u00edrdana Stavitele lod\u00ed, jen\u017e s\u00eddlil na ostrov\u011b Balar s t\u011bmi ze sv\u00e9ho lidu, kte\u0159\u00ed p\u0159e\u017eili vyplen\u011bn\u00ed p\u0159\u00edstav\u016f Brithombaru a Eglarestu. S C\u00edrdanovou pomoc\u00ed postavil E\u00e4rendil Vingilot, Pnov\u00fd kv\u011bt, nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed lo\u010f z p\u00edsn\u00ed; m\u011bla zlat\u00e1 vesla a b\u00edl\u00e9 tr\u00e1mov\u00ed, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z nimbrethilsk\u00fdch b\u0159ezov\u00fdch les\u016f, a plachty m\u011bla jako st\u0159\u00edbrn\u00fd m\u011bs\u00edc. S tou lod\u00ed vyplul na mo\u0159e a plavil se daleko a na\u0161el zem\u011b, kde nestanula noha, ale Tuora ani Idril nena\u0161el a na t\u00e9 v\u00fdprav\u011b se k pob\u0159e\u017e\u00ed Valinoru nedostal, odr\u00e1\u017een st\u00edny a kouzly, odh\u00e1n\u011bn nep\u0159\u00edzniv\u00fdm v\u011btrem. Elwing se jeho plaveb, ani t\u00e9to, ne\u00fa\u010dastnila a zarmoucen\u011b z\u016fst\u00e1vala se sv\u00fdm lidem v \u00fast\u00ed Sirionu. Tu se E\u00e4rendil v touze po Elwing obr\u00e1til zp\u00e1tky k domovu, k b\u0159eh\u016fm Beleriandu, a srdce ho pob\u00edzelo k chvatu, proto\u017ee ze sn\u016f na n\u011bho n\u00e1hle padl strach, a v\u00edtr, s n\u00edm\u017e p\u0159edt\u00edm z\u00e1pasil, ho nyn\u00ed nenesl zp\u00e1tky tak rychle, jak si p\u0159\u00e1l.
\nKdy\u017e se Maedhros poprv\u00e9 doslech, \u017ee Elwing z\u016fstala na\u017eivu a s\u00eddl\u00ed se silmarilem u \u00fast\u00ed Sirionu, litoval skutk\u016f v Doriathu a nevzt\u00e1hl na ni ruku. Ale \u010dasem se jemu i jeho bratr\u016fm vr\u00e1tilo mu\u010div\u00e9 v\u011bdom\u00ed nespln\u011bn\u00e9 p\u0159\u00edsahy. Se\u0161li se ze sv\u00fdch toulav\u00fdch loveck\u00fdch stezek a poslali do P\u0159\u00edstav\u016f poselstv\u00ed p\u0159\u00e1telsk\u00e9, ale s tvrd\u00fdm po\u017eadavkem. Elwing a lid od Sirionu v\u0161ak necht\u011bli vydat klenot, kter\u00fd dobyl Beren a kter\u00fd nosila L\u00fathien a pro kter\u00fd byl zabit sli\u010dn\u00fd Dior; a u\u017e v\u016fbec ne v dob\u011b, kdy byl jejich p\u00e1n E\u00e4rendil na mo\u0159i, nebo\u0165 se jim zd\u00e1lo, \u017ee v silmarilu spo\u010d\u00edv\u00e1 uzdraven\u00ed a po\u017eehn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 p\u0159i\u0161lo na jejich domy a jejich lod\u011b. A tak do\u0161lo k posledn\u00edmu a nejkrut\u011bj\u0161\u00edmu zab\u00edjen\u00ed elf\u016f elfy, to bylo t\u0159et\u00ed z velk\u00fdch zel, je\u017e zp\u016fsobila proklet\u00e1 p\u0159\u00edsaha. Nebo\u0165 F\u00ebanorovi synov\u00e9, kte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b \u017eili, n\u00e1hle vpadli na vyhnance z Gondolinu a ostatek z Doriathu a vyhubili je. V t\u00e9 bitv\u011b z\u016fstali n\u011bkte\u0159\u00ed z jejich lidu stranou, a hrstka se vzbou\u0159ila a byla pobita p\u0159i tom, kdy\u017e pom\u00e1hali Elwing proti vlastn\u00edm p\u00e1n\u016fm, ale Maedhros a Maglor toho dne zv\u00edt\u011bzili, t\u0159eba\u017ee z\u016fstali samojedin\u00ed z F\u00e4anorov\u00fdch syn\u016f, proto\u017ee Amrod a Amras byli zabiti. P\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b p\u0159isp\u011bchaly na pomoc elf\u016fm od Sirionu lod\u011b C\u00edrdana a Velekr\u00e1le Gil-galada, a Elwing a jej\u00ed synov\u00e9 byli pry\u010d. Potom t\u011bch p\u00e1r, kte\u0159\u00ed nezahynuli p\u0159i \u00fatoku, ode\u0161li s C\u00edrdanem na Balar, a vypr\u00e1v\u011bli, \u017ee Elros a Elrond byli zajati, ale Elwing se silmarilem na prsou sko\u010dila do mo\u0159e.
\nMaedhros a Maglor tedy op\u011bt klenot nez\u00edskali, neztratil se v\u0161ak. Ulmo vynesl Elwing z vln a dal j\u00ed k\u0159\u00eddla a podobu velk\u00e9ho b\u00edl\u00e9ho pt\u00e1ka, a silmaril j\u00ed na prsou sv\u00edtil jako hv\u011bzda, kdy\u017e let\u011bla p\u0159es vodu hledat milovan\u00e9ho E\u00e4rendila. Ten st\u00e1l u kormidla a byla ji\u017e noc, kdy\u017e na obzoru uvid\u011bl p\u0159il\u00e9tat b\u00edl\u00fd obl\u00e1\u010dek, jako hv\u011bzdu nad mo\u0159em pohybuj\u00edc\u00ed se po podivn\u00e9 dr\u00e1ze. Zp\u00edv\u00e1 se, \u017ee dopadla ze vzduchu na palubu Vingilotu v mdlob\u00e1ch, bl\u00edzk\u00e1 smrti po sv\u00e9m usilovn\u00e9m sp\u011bchu. E\u00e4rendil ji p\u0159ivinul k sob\u011b, ale r\u00e1no s \u00fa\u017easem vedle sebe spat\u0159il svou man\u017eelku v jej\u00ed vlastn\u00ed podob\u011b.
\nTak se E\u00e4rendil dozv\u011bd\u011bl o osudu sirionsk\u00fdch p\u0159\u00edstav\u016f a velmi nad t\u00edm spolu truchlili, stejn\u011b jako nad zajet\u00edm sv\u00fdch syn\u016f, nebo\u0165 se domn\u00edvali, \u017ee budou zabiti. To se ale nestalo, Maglor se toti\u017e nad Elrosem a Elrondem slitoval, opatroval je a vznikla mezi nimi l\u00e1ska, co\u017e nikdo neo\u010dek\u00e1val. Maglorovo srdce bylo ale chor\u00e9 a unaven\u00e9 b\u0159emenem stra\u0161liv\u00e9 p\u0159\u00edsahy.
\nE\u00e4rendil v\u0161ak ji\u017e nevid\u011bl na pevnin\u011b St\u0159edozem\u011b \u017e\u00e1dnou nad\u011bji, a op\u011bt se v zoufalstv\u00ed obr\u00e1til, neplul dom\u016f, ale znovu se vydal hledat Valinor s Elwing po boku. Nyn\u00ed st\u00e1l ponejv\u00edc na p\u0159\u00eddi Vingilotu, silmaril m\u011bl uv\u00e1zan\u00fd na \u010dele, a jeho sv\u011btlo st\u00e1le s\u00edlilo, jak se bl\u00ed\u017eili k Z\u00e1padu. Moud\u0159\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee pr\u00e1v\u011b moc\u00ed toho posv\u00e1tn\u00e9ho klenotu dosp\u011bli do vod, je\u017e nepoznal nikdo krom\u011b Teleri, dopluli k Za\u010darovan\u00fdm ostrov\u016fm, unikly jejich \u010d\u00e1r\u016fm a dostali se do St\u00ednov\u00fdch mo\u0159\u00ed, propluli jejich st\u00edny a pohl\u00e9dli na Tol Eress\u00ebu, Osam\u011bl\u00fd ostrov, ale nezdr\u017eeli se tam, a nakonec spustili kotvu v z\u00e1toce Eldamaru. Teleri vid\u011bli p\u0159iplouvat tu lo\u010f od V\u00fdchodu a byli ohromeni, kdy\u017e zd\u00e1li hled\u011bli na sv\u011btlo silmarilu, je\u017e bylo velmi velik\u00e9.
\nTak E\u00e4rendil, jako prvn\u00ed ze smrteln\u00fdch lid\u00ed, p\u0159ist\u00e1l u nesmrteln\u00fdch b\u0159eh\u016f a vydal se hledat Valmar a p\u0159edat Valar sv\u00e9 poselstv\u00ed. Kdy\u017e proch\u00e1zel Tirionem, bylo m\u011bsto lidupr\u00e1zdn\u00e9, a nikdo ho nep\u0159i\u0161el uv\u00edtat. A\u017e si myslel, \u017ee i do Bla\u017een\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e vstoupilo n\u011bjak\u00e9 zlo, ale bylo to t\u00edm, \u017ee p\u0159i\u0161el v dob\u011b sv\u00e1tku jako kdysi Melkor s Ungoliant, a v\u0161ichni elfov\u00e9 byli v Menw\u00ebho s\u00edn\u00edch na Taniquetilu. Volal mnoha jazyky elf\u016f i lid\u00ed, ale nikdo mu neodpov\u00eddal, a tak se zklam\u00e1n oto\u010dil, aby se vydal zp\u011bt na pob\u0159e\u017e\u00ed, kdy\u017e na kopci stanul kdosi, kdo na n\u011bho velk\u00fdm hlasem zvolal:
\n„Bu\u010f zdr\u00e1v E\u00e4rendile, nejslavn\u011bj\u0161\u00ed z mo\u0159eplavc\u016f, vyhl\u00ed\u017een\u00fd, jen\u017e p\u0159ich\u00e1z\u00ed\u0161 ne\u010dekan\u011b, vytou\u017een\u00fd, jen\u017e p\u0159ich\u00e1z\u00ed\u0161 proti v\u0161emu o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed! Bu\u010f zdr\u00e1v, E\u00e4rendile, jen\u017e nese\u0161 sv\u011btlo star\u0161\u00ed ne\u017e Slunce a M\u011bs\u00edc! N\u00e1dhero D\u011bt\u00ed Zem\u011b, hv\u011bzdo ve tm\u011b, klenote v zapadaj\u00edc\u00edm slunci, z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed zjitra!“
\n Byl to hlas E\u00f6nw\u00ebho, Manw\u00ebho herolda, p\u0159i\u0161el z Valimaru a povolal E\u00e4rendila p\u0159ed Mocnosti Ardy. A E\u00e4rendil \u0161el do Valimaru, do valimarsk\u00fdch s\u00edn\u00ed, a v\u00edckr\u00e1t nestanul na zem\u00edch lid\u00ed. Potom se Valar sebrali k porad\u011b a povolali z hlubin mo\u0159e Ulma, E\u00e4rendil stanul p\u0159ed jejich tv\u00e1\u0159\u00ed a p\u0159edal poselstv\u00ed obou plemen. Prosil o odpu\u0161t\u011bn\u00ed pro Noldor a o slitov\u00e1n\u00ed s jejich velk\u00fdm \u017ealem, o milosrdenstv\u00ed pro lidi a elfy a o pomoc v jejich nouzi. A jeho prosba byla vysly\u0161ena.
\nPak byli E\u00e4rendil i Elwing p\u0159i\u010dteni k plemeni Prvorozen\u00fdch, Vingilot byl vzat, posv\u011bcen a odnesen p\u0159es Valinor na nejzaz\u0161\u00ed okraj sv\u011bta; tam pro\u0161el Dve\u0159mi noci a byl vyzdvi\u017een do nebesk\u00e9ho oce\u00e1nu. Nyn\u00ed byla t\u00e9 lodi d\u00e1na podivuhodn\u00e1 kr\u00e1sa; byla napln\u011bna mihotav\u00fdm, \u010dir\u00fdm a jasn\u00fdm plamenem, E\u00e4rendil Mo\u0159eplavec sed\u011bl u kormidla, t\u0159pytil se prachem elfsk\u00fdch klenot\u016f a silmaril m\u011bl p\u0159ipevn\u011bn\u00fd na \u010dele. Daleko putoval s tou lod\u00ed, a\u017e do bezhv\u011bzdn\u00e9ho pr\u00e1zdna, ale nej\u010dast\u011bji ho bylo vid\u011bt zr\u00e1na nebo nave\u010der, jak se mihot\u00e1 ve vych\u00e1zej\u00edc\u00edm nebo zapadaj\u00edc\u00edm slunci, kdy\u017e se vrac\u00ed do Valinoru z pout\u00ed za hranice sv\u011bta.
\nKdy\u017e Vingilot poprv\u00e9 vyplul do nebesk\u00fdch mo\u0159\u00ed, vznesl se neo\u010dek\u00e1van\u011b, t\u0159pytiv\u00fd a jasn\u00fd, lid St\u0159edozem\u011b jej zd\u00e1lky pozoroval a \u017easl. P\u0159ijali jej jako znamen\u00ed a nazvali jej Gil-Estel, Hv\u011bzda velik\u00e9 nad\u011bje. A kdy\u017e bylo tuto novou hv\u011bzdu vid\u011bt za ve\u010dera, Maedhros promluvil ke sv\u00e9mu bratru Maglorovi a \u0159ekl: „To p\u0159ece mus\u00ed b\u00fdt silmaril, kter\u00fd nyn\u00ed z\u00e1\u0159\u00ed na Z\u00e1pad\u011b!“
\nA Maglor odv\u011btil: „Jestli\u017ee je to opravdu silmaril, jej\u017e jsme vid\u011bli padat do mo\u0159e a jen\u017e op\u011bt povst\u00e1v\u00e1 z moci Valar, bu\u010fme r\u00e1di, v\u017edy\u0165 jeho sl\u00e1vu te\u010f vid\u00ed mnoz\u00ed, a p\u0159ece je v bezpe\u010d\u00ed p\u0159ed ka\u017ed\u00fdm zlem.“ Pak elfov\u00e9 vzhl\u00e9dli a ji\u017e nezoufali, ale Morgoth znejist\u011bl.
\nA p\u0159ece se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee Morgoth ne\u010dekal \u00fatok, kter\u00fd na n\u011bho p\u0159i\u0161el ze Z\u00e1padu, jeho p\u00fdcha byla toti\u017e tak velk\u00e1, \u017ee se domn\u00edval, \u017ee u\u017e proti n\u011bmu nikdo nepovede otev\u0159enou v\u00e1lku. Nav\u00edc si myslel, \u017ee Noldor nav\u017edy odcizil P\u00e1n\u016fm Z\u00e1padu, a \u017ee Valar, spokojen\u00ed ve sv\u00e9 bla\u017een\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i, ji\u017e nebudou db\u00e1t o jeho kr\u00e1lovstv\u00ed ve vn\u011bj\u0161\u00edm sv\u011bt\u011b; nebo\u0165 pro nel\u00edtostn\u00e9ho jsou skutky slitov\u00e1n\u00ed v\u017edy podivn\u00e9 a nevypo\u010ditateln\u00e9…<\/p>\n

Tak byla svedena Velk\u00e1 bitva, o kter\u00e9 se mnoho nevypr\u00e1v\u00ed, proto\u017ee se j\u00ed ne\u00fa\u010dastnil nikdo z elf\u016f, kte\u0159\u00ed \u017eili a trp\u011bli ve St\u0159edozemi a skl\u00e1dali p\u0159\u00edb\u011bhy on\u011bch dn\u016f. St\u0159etnut\u00ed v\u0161ak bylo obrovsk\u00e9, nebo\u0165 v n\u00ed bojovalo vojsko Z\u00e1padu v\u010dele s E\u00f6nw\u00ebm, a Beleriand zaho\u0159el skv\u011blost\u00ed jejich zbran\u00ed. Proti nim postavil Morgoth v\u0161echnu svou moc, kter\u00e1 byla nespo\u010detn\u011b velk\u00e1, tak\u017ee ji Anfauglith nemohl pojmout a cel\u00fd Sever vzplanul v\u00e1lkou. Dlouho se bojovalo, ale Morgothova vojska byla nakonec pora\u017eena a smetena, zl\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e byla zni\u010dena a Morgothovy j\u00e1my pobo\u0159eny a odkryty a moc Valar sestoupila do hlubin zem\u011b. Tam se kone\u010dn\u011b ocitl Morgoth z\u00e1dy ke zdi, ale neprojevil state\u010dnost. Uprchl do nejhlub\u0161\u00edho ze sv\u00fdch dol\u016f a prosil o m\u00edr a o milost, pod\u0165ali mu v\u0161ak nohy a srazili jej na tv\u00e1\u0159. Potom byl spout\u00e1n \u0159et\u011bzem Angainorem, kter\u00fd ji\u017e kdysi nosil, ze \u017eelezn\u00e9 koruny mu ukovali obojek na krk a hlavu mu sehnuli ke kolen\u016fm. A dva silmarily, kter\u00e9 je\u0161t\u011b Morgothovi z\u016fstaly, mu z koruny vzali, a ty zaz\u00e1\u0159ily neposkvrn\u011bn\u00e9 pod oblohou, ujal se jich E\u00f6nw\u00eb a st\u0159e\u017eil je.
\nKdy\u017e bylo po bitv\u011b, vyzval E\u00f6nw\u00eb jako herold Star\u0161\u00edho kr\u00e1le beleriandsk\u00e9 elfy, aby opustili St\u0159edozem. Ale Maedhros a Maglor necht\u011bli uposlechnout a hotovili se, a\u010d unaven\u011b a s odporem, k zoufal\u00e9mu pokusu o spln\u011bn\u00ed sv\u00e9 p\u0159\u00edsahy, m\u011bli p\u0159ece bojovat o silmarily, pokud by jim byly odep\u0159eny, i proti v\u00edt\u011bzn\u00e9mu vojsku Valinoru, p\u0159esto\u017ee st\u00e1li sami proti sv\u011btu. Poslali proto E\u00f6nw\u00ebmu zpr\u00e1vu, v n\u00ed\u017e ho vyz\u00fdvali, aby vydal klenoty, kter\u00e9 kdysi vyrobil jejich otec F\u00ebnor a Morgoth mu je ukradl.
\nAle E\u00f6nw\u00eb jim je odm\u00edtl vydat s t\u00edm, \u017ee jejich pr\u00e1vo na silmarily zaniklo na z\u00e1klad\u011b \u010din\u016f, kter\u00e9 sp\u00e1chali a silmarily odejdou do Valinoru, odkud p\u0159i\u0161ly. Tam se tak\u00e9 mus\u00ed vr\u00e1tit Maedhros a Maglor a vy\u010dkat tam rozsudku Valar, na jejich\u017e pokyn jedin\u011b vyd\u00e1 E\u00f6nw\u00eb sv\u011b\u0159en\u00e9 klenoty.
\nTu se oba brat\u0159i zm\u00edtali mezi t\u00edm, co jim p\u0159ikazovala p\u0159\u00edsaha a mezi t\u00edm, co jim velel zdrav\u00fd rozum. Maglor, kter\u00fd m\u011bl v srdci \u017eal, se cht\u011bl poko\u0159it, ale Maedhros byl proti, jeliko\u017e se tr\u00e1pil my\u0161lenkou, \u017ee by jim Valar odep\u0159eli n\u00e1rok na silmarily. Pak by se museli postavit samotn\u00fdm Mocnostem p\u0159\u00edmo v jejich zemi a t\u00edm by na sebe p\u0159ivolali je\u0161t\u011b stra\u0161n\u011bj\u0161\u00ed sudbu. A nav\u00edc tenkr\u00e1t ve sv\u00e9m \u0161\u00edlenstv\u00ed p\u0159\u00edsahali p\u0159i samotn\u00e9m Il\u00favatarovi a p\u0159ivolali na sebe V\u011b\u010dnou tmu, pakli\u017ee svoji p\u0159\u00edsahu nedodr\u017e\u00ed…<\/p>\n

Nakonec se Magor podrobil Maedhrosov\u011b v\u016fli a uradili se, jak vzt\u00e1hnout ruku na silmarily. P\u0159estrojili se, p\u0159i\u0161li v noci do E\u00f6nw\u00ebho t\u00e1bora, vpl\u00ed\u017eili se na m\u00edsto, kde byly silmarily st\u0159e\u017eeny, zabili str\u00e1\u017ee a vzt\u00e1hly ruce na klenoty. Tu se proti nim zvedl cel\u00fd t\u00e1bor a oni se chystali zem\u0159\u00edt, ale cht\u011bli se br\u00e1nit a\u017e doposledka. E\u00f6nw\u00eb v\u0161ak nedovolil F\u00ebanorovy syny zab\u00edt, tak\u017ee ode\u0161li bez boje a daleko prchli. Ka\u017ed\u00fd si vzal jeden silmaril, nebo\u0165 \u0159ekli: „Kdy\u017e je pro n\u00e1s jeden ztracen a z\u016fstaly jen dva, a my dva sami ze sv\u00fdch bratr\u016f, je tedy z\u0159ejm\u00e9, \u017ee osud cht\u011bl, abychom se rozd\u011blili o otcovo d\u011bdictv\u00ed.“
\nAle klenot p\u00e1lil Maedhrosovu ruku nesnesitelnou bolest\u00ed a on pochopil, \u017ee je to tak, jak \u0159ekl E\u00f6nw\u00eb, \u017ee jeho pr\u00e1vo na n\u011bj zaniklo a \u017ee je p\u0159\u00edsaha marn\u00e1. V muk\u00e1ch a zoufalstv\u00ed se vrhl do zej\u00edc\u00ed propasti pln\u00e9 ohn\u011b a tak skon\u010dil, silmaril, kter\u00fd t\u0159\u00edmal, byl p\u0159ijat do l\u016fna Zem\u011b.
\nVypr\u00e1v\u00ed se, \u017ee Maglor nemohl sn\u00e9st bolest, j\u00ed\u017e ho mu\u010dil silmaril, hodil jej nakonec do Mo\u0159e a od t\u00e9 doby st\u00e1le putoval po pob\u0159e\u017e\u00edch a zp\u00edval v bolesti a l\u00edtosti vln\u00e1m. Nikdy se v\u0161ak nevr\u00e1til mezi elfsk\u00fd lid.<\/p>\n

A tak se stalo, \u017ee silmarily na\u0161ly sv\u016fj dlouh\u00fd domov: jeden v nebesk\u00e9m pov\u011bt\u0159\u00ed, jeden v ohniv\u00e9m srdci sv\u011bta a jeden v hlubok\u00fdch vod\u00e1ch. <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

 <\/span>
<\/div><\/a><\/path><\/svg> <\/span><\/span><\/a><\/path><\/svg> <\/span><\/span><\/a><\/path><\/svg> <\/span><\/span><\/a><\/svg> <\/span><\/span><\/a><\/svg> <\/span><\/span><\/a> <\/span><\/path><\/g><\/svg><\/span><\/a><\/div><\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[23],"tags":[],"class_list":["post-919","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-artefaktystredozeme"],"views":4475,"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/919","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=919"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/919\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=919"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=919"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=919"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}