{"id":911,"date":"2010-09-06T22:44:26","date_gmt":"2010-09-06T21:44:26","guid":{"rendered":"http:\/\/tolkien.cz\/?p=911"},"modified":"2015-01-29T22:15:58","modified_gmt":"2015-01-29T21:15:58","slug":"silmarilli","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/tolkien.cz\/?p=911","title":{"rendered":"SILMARILY"},"content":{"rendered":"


\n\u010cl\u00e1nek byl p\u0159evzat s laskav\u00fdm svolen\u00edm autora
\nze serveru: Imladris-Roklinka<\/a><\/em><\/p>\n

VELK\u00c9 KLENOTY NEBOLI SILMARILY<\/strong>
\n\"\"<\/center>
\nSilmarily, neboli Velk\u00e9 klenoty, byly nejv\u011bt\u0161\u00edm d\u00edlem, jak\u00e9 kdy kdo (krom\u011b Ainur) v Ard\u011b vyrobil. Byly v nich uzam\u010deny osudy Ardy, zem\u011b, mo\u0159e i vzduchu, a stejn\u011b jako Dva valinorsk\u00e9 Stromy, ani silmarily u\u017e nemohly b\u00fdt v\u00edckr\u00e1t vyrobeny znovu. V\u0161ichni, kdo bydleli v Amanu, nad t\u00edm d\u00edlem \u017easli a t\u011b\u0161ili se z n\u011bho.
\nNe v\u0161echen \u00fa\u017eas v\u0161ak byl up\u0159\u00edmn\u00fd. Melkor, st\u00e1le je\u0161t\u011b nejmocn\u011bj\u0161\u00ed z obyvatel Ardy, po nich zatou\u017eil a cht\u011bl je m\u00edt nav\u017edy pro sebe. Od t\u00e9 chv\u00edle v\u0161e pod\u0159izoval tomuto jedin\u00e9mu c\u00edli a vkl\u00e1dal do n\u011bj ve\u0161kerou svoji moc a s\u00edlu.
\nKlenoty byly z\u00e1rove\u0148 pevn\u011b sv\u00e1z\u00e1ny s F\u00ebanorem, kter\u00fd je vyrobil a s jeho osudy, stejn\u011b jako s osudy jeho rodu. Nedal je ani za nic z ruky a \u00fazkostliv\u011b je st\u0159e\u017eil, nebo\u0165 Melkor za\u010dal zas\u00e9vat do srdc\u00ed Noldor l\u017ei, kter\u00e9 se postupem \u010dasu dostaly a\u017e k F\u00ebanorov\u00fdm u\u0161\u00edm a kter\u00e9 obvi\u0148ovaly Valar nebo jin\u00e9 Noldor z touhy po silmarilech. Nen\u00ed tedy divu, \u017ee kdy\u017e pak Melkor zni\u010dil Stromy, ukradl silmarily a uprchl s nimi do St\u0159edozem\u011b, F\u00ebanor a jeho synov\u00e9 slo\u017eili stra\u0161livou p\u0159\u00edsahu, kter\u00e1 je pak prov\u00e1zela a\u017e do jejich konce. Prohl\u00e1sili silmarily za sv\u00e9 nezpochybniteln\u00e9 d\u011bdictv\u00ed a p\u0159\u00edsahali krutou pomstu ka\u017ed\u00e9mu, kdo by se jich pokusil zmocnit proti jejich v\u016fli.
\nA jeliko\u017e F\u00ebanor t\u011bmito a jin\u00fdmi slovy ovl\u00e1dl v\u016fli v\u011bt\u0161iny Noldor, vydali se do dobrovoln\u00e9ho vyhnanstv\u00ed ve St\u0159edozemi a cel\u00fd Prvn\u00ed slune\u010dn\u00ed v\u011bk bojovali s Melkorem ve snaze vydob\u00fdt zp\u011bt ukraden\u00e9 klenoty. Jejich p\u0159\u00edsaha je v\u0161ak neust\u00e1le zrazovala a v\u0161e, co vykonali k lep\u0161\u00edmu, se posl\u00e9ze obracelo proti nim. V\u017edy, kdy\u017e u\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee maj\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed na dosah ruky, karta se obr\u00e1tila a oni utrp\u011bli drtivou por\u00e1\u017eku. Takov\u00e1 byla Sudba Valar za jejich chov\u00e1n\u00ed ve Valinoru, kter\u00e9 bylo neomluviteln\u00e9, p\u0159esto\u017ee zpo\u010d\u00e1tku nebylo z jejich hlavy.
\nV\u00e1lka Noldor s Melkorem, kter\u00e9ho nazvali Morgothem \u010dili Temn\u00fdm nep\u0159\u00edtelem sv\u011bta, trvala po cel\u00fdch zhruba \u0161est set let, po kter\u00e9 trval Prvn\u00ed slune\u010dn\u00ed v\u011bk a naz\u00fdvala se V\u00e1lkou o Klenoty. B\u011bhem t\u00e9to v\u00e1lky se osudy silmaril\u016f propletly s osudy lid\u00ed a tato v\u00e1lka se tak stala i jejich v\u00e1lkou, a\u0165 u\u017e bojovali po boku Noldor \u010di ve slu\u017eb\u00e1ch Temn\u00e9ho p\u00e1na Morgotha…<\/p>\n

Z\u00e1kladn\u00ed data<\/strong><\/p>\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
Tv\u016frce: <\/strong><\/span><\/td>\nF\u00ebanor<\/em><\/span><\/td>\n<\/tr>\n
Pozd\u011bj\u0161\u00ed vlastn\u00edci: <\/strong><\/span><\/td>\nMelkor \u0159e\u010den\u00fd Morgoth Bauglir; kr\u00e1tce F\u00ebanorovi synov\u00e9 Maedhros a Maglor; do\u010dasn\u011b Beren Jednoruk\u00fd, L\u00fathien Tin\u00faviel, Elu Thingol, trpasl\u00edci z Nogrodu, Dior Eluch\u00edl, F\u00ebanorovi synov\u00e9, Elwing a E\u00e4rendil Po\u017eehnan\u00fd<\/em><\/span><\/td>\n<\/tr>\n
Doba vzniku: <\/strong><\/span><\/td>\nV\u011bk Strom\u016f<\/em><\/span><\/td>\n<\/tr>\n
Materi\u00e1l: <\/strong><\/span><\/td>\nsilima (krystalick\u00e1 bezbarv\u00e1 l\u00e1tka nezn\u00e1m\u00e9ho p\u016fvodu a pevn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e diamant – vyroben\u00e1 F\u00ebanorem) + sm\u00ed\u0161en\u00e9 sv\u011btlo dvou valinorsk\u00fdch Strom\u016f<\/em><\/span><\/td>\n<\/tr>\n
Po\u010det: <\/strong><\/span><\/td>\n3<\/em><\/span><\/td>\n<\/tr>\n
Um\u00edst\u011bn\u00ed: <\/strong><\/span><\/td>\nF\u00ebanorova pokladnice v Tirionu a Formenosu; Angband – Morgothova koruna; Menegroth, kde byl jeden silmaril zasazen do trpasli\u010d\u00edho n\u00e1hrdeln\u00edku Nauglam\u00edru; Tol Galen (domov Berena a L\u00fathien); Balarsk\u00e1 z\u00e1toka a ostrov Balar (Elwing); E\u00e4rendil na \u010dele – vyzdvi\u017een na nebeskou klenbu; zbyl\u00e9 dva skon\u010dily v mo\u0159i a v zemsk\u00e9m l\u016fn\u011b<\/em><\/span><\/td>\n<\/tr>\n
Vlastnosti: <\/strong><\/span><\/td>\nuchov\u00e1valy v sob\u011b svit dvou Valinorsk\u00fdch strom\u016f i pot\u00e9, co byly Stromy zni\u010deny; p\u00e1lily nesnesitelnou bolest\u00ed ka\u017ed\u00e9ho smrteln\u00edka nebo toho, kdo na n\u011b s\u00e1hl nepr\u00e1vem; pozd\u011bji napl\u0148ovaly touhou vlastnit je t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00e9ho, kdo na n\u011b pohled\u011bl<\/em><\/span><\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

Vznik<\/strong>
\nF\u00ebanor byl nejstar\u0161\u00ed a tak\u00e9 nejmilovan\u011bj\u0161\u00ed ze syn\u016f Finw\u00ebho, kr\u00e1le Noldor v Tirionu. P\u0159i\u0161el na sv\u011bt v dob\u011b, kdy si Melkor odpyk\u00e1val sv\u016fj trest v s\u00edn\u00edch Mandosu a elfov\u00e9 v Bla\u017een\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i vzkv\u00e9tali na t\u011ble i na duchu. Jeho matka se jmenovala M\u00edriel, p\u0159\u00edzviskem Serind\u00eb pro svou vynikaj\u00edc\u00ed zru\u010dnost v tkan\u00ed a vy\u0161\u00edv\u00e1n\u00ed. L\u00e1ska Finw\u00ebho a M\u00edriel byla velik\u00e1 a radostn\u00e1, proto\u017ee za\u010dala v Bla\u017een\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i v Bla\u017een\u00fdch dnech. Ale kdy\u017e M\u00edriel porodila sv\u00e9ho syna, str\u00e1vilo j\u00ed to na duchu i na t\u011ble (proto\u017ee do F\u00ebanora z n\u00ed p\u0159e\u0161la velk\u00e1 s\u00edla) a po jeho narozen\u00ed tou\u017eila b\u00fdt zpro\u0161t\u011bna n\u00e1mahy \u017eit\u00ed.<\/p>\n

D\u00edt\u011b dostalo od otce jm\u00e9no Curufinw\u00eb, ale matkou byl naz\u00fdv\u00e1n F\u00ebanor, Ohniv\u00fd duch – to jm\u00e9no u\u017e mu z\u016fstalo, a tak se o n\u011bm zp\u00edv\u00e1 v p\u00edsn\u00edch Noldor.
\nOtec mu v\u011bnoval v\u0161echnu svou l\u00e1sku a F\u00ebanor rostl rychle, jako by v n\u011bm byl za\u017eehnut tajn\u00fd ohe\u0148. Byl urostl\u00fd a sli\u010dn\u00e9 tv\u00e1\u0159e, panova\u010dn\u00fd, o\u010di m\u011bl pronikav\u011b jasn\u00e9 a vlasy havran\u00ed, o ka\u017ed\u00fd c\u00edl usiloval dychtiv\u011b a vytrvale. Ze v\u0161ech Noldor, kte\u0159\u00ed kdy byli, m\u011bl nejobratn\u011bj\u0161\u00ed ruce. V ml\u00e1d\u00ed vylep\u0161il R\u00familovo d\u00edlo a vynalezl p\u00edsmena, kter\u00e1 nesou jeho jm\u00e9no a kter\u00e1 od t\u00e9 doby Eldar st\u00e1le pou\u017e\u00edvali; byl to on, kdo prvn\u00ed z Noldor p\u0159i\u0161el na to, \u017ee se daj\u00ed um\u011ble vyrobit drahokamy v\u011bt\u0161\u00ed a z\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kameny ze zem\u011b. Prvn\u00ed drahokamy, je\u017e F\u00ebanor vyrobil, byly b\u00edl\u00e9 a bezbarv\u00e9, ale v hv\u011bzdn\u00e9m svitu planuly modr\u00fdm a st\u0159\u00edbrn\u00fdm ohn\u011bm jasn\u011bji ne\u017e Helluin; a ud\u011blal dal\u0161\u00ed krystaly, v nich\u017e bylo mo\u017eno vid\u011bt vzd\u00e1len\u00e9 v\u011bci, mal\u00e9, ale z\u0159eteln\u00e9, jako o\u010dima Manw\u00ebho orl\u016f. F\u00ebanorova mysl a ruce m\u00e1lokdy odpo\u010d\u00edvaly.<\/p>\n

V tom \u010dase byly vyrobeny v\u011bci, kter\u00e9 se pozd\u011bji staly nejproslulej\u0161\u00edmi ze v\u0161ech elfsk\u00fdch d\u011bl. Kdy\u017e toti\u017e F\u00ebanor nabyl pln\u00e9 s\u00edly, dostal nov\u00fd n\u00e1pad, nebo snad k n\u011bmu p\u0159i\u0161el n\u011bjak\u00fd st\u00edn p\u0159edtuchy osudn\u00e9ho dne, kter\u00fd se bl\u00ed\u017eil, a dumal, jak by bylo mo\u017eno uchovat nezni\u010diteln\u00e9 sv\u011btlo Strom\u016f, jas Bla\u017een\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Pak zah\u00e1jil dlouh\u00e9 a tajn\u00e9 d\u00edlo a vynalo\u017eil v\u0161echnu svou moudrost, s\u00edlu a dovednost, a na konci v\u0161eho ud\u011blal silmarily.<\/p>\n

Popis<\/strong>
\nSilmarily byly tvarem jako t\u0159i velk\u00e9 klenoty. Ale a\u017e do Konce, kdy se vr\u00e1t\u00ed F\u00ebanor, jen\u017e zahynul d\u0159\u00edve, ne\u017e vy\u0161lo Slunce, a sed\u00ed nyn\u00ed v S\u00edn\u00edch \u010dek\u00e1n\u00ed a nevrac\u00ed se mezi sv\u00e9 p\u0159\u00edbuzn\u00e9, dokud nepomine Slunce a nespadne M\u011bs\u00edc, nebude zn\u00e1mo, z jak\u00e9 l\u00e1tky byly vyrobeny. On s\u00e1m ji pojmenoval silima<\/em> a vypadala jako d\u00e9mantov\u00fd krystal, a p\u0159ece byla siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e diamant, tak\u017ee ji nemohla po\u0161kodit ani rozb\u00edt \u017e\u00e1dn\u00e1 s\u00edla v Kr\u00e1lovstv\u00ed Ardy. A p\u0159ece byl ten krystal pro silmaril jen to, co je pro Il\u00favatarovy d\u011bti t\u011blo: d\u016fm jeho vnit\u0159n\u00edho ohn\u011b, kter\u00fd je v jeho nitru, cel\u00fd jej prostupuje a je jeho \u017eivotem. A vnit\u0159n\u00ed ohe\u0148 silmaril\u016f ud\u011blal F\u00ebanor ze sm\u00ed\u0161en\u00e9ho sv\u011btla valinorsk\u00fdch Strom\u016f, a to v nich dosud \u017eije, p\u0159esto\u017ee Stromy d\u00e1vno uschly a ji\u017e nesv\u00edt\u00ed. Proto sv\u00edtily silmarily i ve tm\u011b nejhlub\u0161\u00ed pokladnice vlastn\u00ed z\u00e1\u0159\u00ed jako Vardiny hv\u011bzdy, a p\u0159ece jako \u017eiv\u00ed tvorov\u00e9 m\u011bly radost ze sv\u011btla, p\u0159ij\u00edmaly je a vracely je v odst\u00ednech podivuhodn\u011bj\u0161\u00edch ne\u017e d\u0159\u00edve.
\nV\u0161ichni, kdo bydleli v Amanu, nad F\u00ebanorov\u00fdm d\u00edlem \u017easli a t\u011b\u0161ili se z n\u011bho. A Varda silmarily posv\u011btila, tak\u017ee se jich od t\u00e9 doby nemohlo dotknout \u017e\u00e1dn\u00e9 smrteln\u00e9 t\u011blo, ne\u010dist\u00e9 ruce ani nic zl\u00e9ho, ani\u017e by to bylo sp\u00e1leno a se\u017eehnuto, a Mados p\u0159edpov\u011bd\u011bl, \u017ee jsou v nich uzam\u010deny osudy Ardy, zem\u011b, mo\u0159e i vzduchu. F\u00ebanorovo srdce bylo pevn\u011b p\u0159ipout\u00e1no k t\u011bmto v\u011bcem, je\u017e s\u00e1m ud\u011blal.<\/p>\n

Osudy<\/strong>
\nKdy\u017e Melkor vid\u011bl kr\u00e1su a skv\u011blost silmaril\u016f, zatou\u017eil po nich a sama vzpom\u00ednka na n\u011b byla v jeho srdci jako s\u017e\u00edrav\u00fd ohe\u0148. Od t\u00e9 chv\u00edle rozp\u00e1len touto \u017e\u00e1dost\u00ed st\u00e1le dychtiv\u011bji usiloval o F\u00ebanorovo zni\u010den\u00ed a o rozbit\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed mezi Valar a elfy; vychytrale v\u0161ak zast\u00edral sv\u00e9 z\u00e1m\u011bry a v tv\u00e1\u0159nosti, kterou nosil, se je\u0161t\u011b neukazovalo nic z jeho zloby. Pracoval dlouho a jeho n\u00e1maha byla zprvu pomal\u00e1 a neplodn\u00e1. Ale kdo zas\u00e9v\u00e1 l\u017ei, nebude nakonec postr\u00e1dat \u017ee\u0148 a brzy bude moci opravdu odpo\u010dinout od sv\u00e9 pr\u00e1ce, a skl\u00edzet a s\u00edt budou za n\u011bho jin\u00ed.
\nTak se tak\u00e9 nakonec stalo, nebo\u0165 Melkor nalezl mezi Noldor mnoho u\u0161\u00ed, kter\u00e9 mu naslouchaly, ne nejm\u00e9n\u011b pak u\u0161i F\u00ebanorovy. Zprvu potaj\u00ed a opatrn\u011b, pozd\u011bji otev\u0159en\u011b za\u010dali Noldor reptat proti Valar a proti jejich pozv\u00e1n\u00ed do Bla\u017een\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Zapomn\u011bli ji\u017e, \u017ee p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky Valar dos\u00e1hli sv\u00e9ho velk\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed a bohatstv\u00ed. V \u010dele nespokojen\u00fdch nebyl nikdo jin\u00fd ne\u017e s\u00e1m F\u00ebanor, jeho\u017e ohniv\u00e9 srdce a mysl se nejsn\u00e1ze nechaly p\u0159esv\u011bd\u010dit k nov\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m a \u010din\u016fm. P\u0159edstavoval si rozlehl\u00e9 pl\u00e1n\u011b St\u0159edozem\u011b, kter\u00fdm by mohl vl\u00e1dnout v \u010dele sv\u00e9ho lidu m\u00edsto toho, aby se t\u00edsnil v mal\u00e9 zemi\u010dce, pod neust\u00e1l\u00fdm dohledem Valar, jako „nevoln\u00edk“.
\nV t\u00e9 dob\u011b si Noldor za\u010dali kovat zbran\u011b a zbroj a plnit jimi svoje domy. Nad\u011blali si tak\u00e9 \u0161t\u00edty se znaky mnoha dom\u016f a rodin, kter\u00e9 mezi sebou soupe\u0159ily. A F\u00ebanor si postavil tajnou kov\u00e1rnu, a tam kalil b\u0159itk\u00e9 me\u010de pro sebe a pro sv\u00e9 syny a d\u011blal vysok\u00e9 p\u0159ilby s rud\u00fdmi chocholy. K jeho silmaril\u016fm se nesm\u011bl p\u0159ibl\u00ed\u017eit nikdo jin\u00fd krom\u011b otce a syn\u016f – F\u00ebanor je sice nosil p\u0159i velk\u00fdch hostin\u00e1ch na \u010dele, kde mu pl\u00e1polaly, ale jindy byly bedliv\u011b st\u0159e\u017eeny, zam\u010deny v hlubok\u00fdch kobk\u00e1ch jeho pokladu v Tirionu. F\u00ebanor si toti\u017e silmarily zamiloval lakotnou l\u00e1skou a pohled na n\u011b nedop\u0159\u00e1l nikomu krom\u011b sv\u00e9ho otce a sv\u00fdch sedmi syn\u016f; m\u00e1lokdy si te\u010f vzpomn\u011bl, \u017ee sv\u011btlo v nich nen\u00ed jeho vlastn\u00ed.
\nPo incidentu p\u0159ed Finw\u00ebho domem v Tirionu, kde F\u00ebanor napadl sv\u00e9ho bratra Fingolfina, se Valar rozhodli ji\u017e d\u00e1l nep\u0159ehl\u00ed\u017eet nespokojenost Noldor. F\u00ebanor byl vyzv\u00e1n, aby p\u0159ed n\u011b p\u0159i\u0161el do br\u00e1ny Valmaru a zodpov\u00eddal se ze sv\u00fdch slov a \u010din\u016f. Tehdy bylo odhaleno, \u017ee za v\u0161\u00edm stoj\u00ed Melkor a jeho zloba, av\u0161ak F\u00ebanor byl rovn\u011b\u017e shled\u00e1n vinn\u00fdm za to, \u017ee vytasil me\u010d na sv\u00e9ho bratra a poru\u0161il t\u00edm m\u00edr ve Valinoru. Bylo mu p\u0159ik\u00e1z\u00e1no na dvan\u00e1ct let opustit Tirion, radit se se sebou sam\u00fdm a p\u0159ehodnotit sv\u00e9 \u010diny.
\nF\u00ebanor si do vyhnanstv\u00ed vzal v\u0161e, co se nach\u00e1zelo v jeho dom\u00e1cnosti a \u0161li s n\u00edm i jeho synov\u00e9 a otec z l\u00e1sky, kterou ke sv\u00e9mu synu choval. Postavili na severu Valinoru v kopc\u00edch hradi\u0161t\u011b a pokladnici a tam ve Formenosu byla uskladn\u011bna spousta \u0161perk\u016f i zbran\u00ed a silmarily byly uzav\u0159eny do \u017eelezn\u00e9 komory.
\nMelkora se, i p\u0159es ve\u0161kerou Tulkasovu a Orom\u00ebho snahu, nepoda\u0159ilo vyp\u00e1trat, nebo\u0165 ten, kdy\u017e poznal, \u017ee jeho \u00faklady byly odhaleny, skryl se a kmital z m\u00edsta na m\u00edsto jako mrak po kopc\u00edch. V t\u00e9 dob\u011b sv\u011btlo Strom\u016f potemn\u011blo a st\u00edny ve Valinoru se dlou\u017eily – nebyl ji\u017e daleko okam\u017eik, kdy m\u011bly Stromy vyhasnout nav\u017edy. Po \u010dase se Melkor vydal do Formenosu a rozmlouval z F\u00ebanorem p\u0159ed dve\u0159mi jeho domu. Sv\u00fdmi slovy v\u0161ak zas\u00e1hl F\u00ebanora do srdce, nebo\u0165 se dotkl silmaril\u016f a z jeho slov byla poznat touha vlastnit je. Nen\u00e1vist p\u0159emohla F\u00ebanor\u016fv strach a ten Melkora proklel a zabouchl p\u0159ed n\u00edm dve\u0159e sv\u00e9ho domu. Melkor s hanbou ode\u0161el, ale srdce m\u011bl \u010dern\u00e9 hn\u011bvem – prchl p\u0159es Calaciryi jako bou\u0159kov\u00e9 mra\u010dno a zam\u00ed\u0159il na sever St\u0159edozem\u011b. Orom\u00eb a Tulkas se plnou rychlost\u00ed hnali za n\u00edm a sna\u017eili se ho pokud mo\u017eno dostihnout, ale v neos\u00eddlen\u00fdch kon\u010din\u00e1ch po n\u011bm nena\u0161li ani stopy, ani zv\u011bsti. Melkor se toti\u017e obr\u00e1til zp\u00e1tky na jih a\u017e do\u0161el do temn\u00e9ho kraje Avatharu, kde v nejhlub\u0161\u00edch a nejhust\u0161\u00edch st\u00ednech na sv\u011bt\u011b s\u00eddlila Ungoliant – tvor v podob\u011b obrovsk\u00e9ho obludn\u00e9ho pavouka, kter\u00fd tk\u00e1 sv\u00e9 \u010dern\u00e9 s\u00edt\u011b v horsk\u00e9 rozsedlin\u011b. Tam s\u00e1la v\u0161echno sv\u011btlo, kter\u00e9 mohla naj\u00edt, a p\u0159edla z n\u011bho temn\u00e9 s\u00edt\u011b rdous\u00edc\u00ed temnoty, a\u017e k jej\u00edmu p\u0159\u00edbytku nepronikalo \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed sv\u011btlo, a tak hladov\u011bla.
\nTe\u010f p\u0159i\u0161el do Avatharu Melkor a vyhledal ji. Op\u011bt vzal na sebe podobu, kterou nosil jako tyran v Utumnu: temn\u00e9ho P\u00e1na, vysok\u00e9ho a stra\u0161n\u00e9ho. V t\u00e9 podob\u011b ji\u017e nav\u017edy z\u016fstal. Tam, v \u010dern\u00fdch st\u00ednech, kam nedohl\u00e9dl ani Manw\u00eb ze sv\u00fdch nejvy\u0161\u0161\u00edch s\u00edn\u00ed, kul Melkor s Ungoliant svou pomstu. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed ud\u00e1losti vypr\u00e1v\u00ed Aldud\u00e9ni\u00eb<\/em> (neboli N\u00e1\u0159ek pro dva Stromy<\/em>). kterou slo\u017eil Elemm\u00edr\u00eb z Vanyar a kterou znaj\u00ed v\u0161ichni Eldar. Stromy za\u0161ly a Valinor utonul v hlubok\u00e9m mo\u0159i noci. Manw\u00eb v\u0161ak vyhl\u00e9dl ze sv\u00e9ho vysok\u00e9ho stolce a jedin\u011b jeho o\u010di pronikly noc\u00ed, a\u017e spat\u0159ily Tmu p\u0159evy\u0161uj\u00edc\u00ed temno, j\u00ed\u017e nemohly proniknout, velkou, ale vzd\u00e1lenou, rychle se pohybuj\u00edc\u00ed k severu, a v\u011bd\u011bl, \u017ee Melkor p\u0159i\u0161el a ode\u0161el.
\nZa\u010dalo pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed a zem\u011b se t\u0159\u00e1sla pod kopyty Orom\u00ebho z\u00e1stupu a ohe\u0148, kter\u00fd vyk\u0159es\u00e1vala Naharova kopyta, byl prvn\u00edm sv\u011btlem, kter\u00e9 se vr\u00e1tilo do Valinoru. Jakmile v\u0161ak dostihli Ungoliantin mrak, byli jezdci Valar oslepeni a zmateni, rozpt\u00fdlili se a jeli, nev\u011bd\u011bli kam; zvuk Valar\u00f3my zakol\u00edsal a zmlkl. A Tulkas byl jakoby chycen v \u010dern\u00e9 s\u00edti v noci, st\u00e1l bezmocn\u011b a marn\u011b tloukl do pr\u00e1zdna. Ale kdy\u017e Tma p\u0159e\u0161la, bylo pozd\u011b: Melkor se dostal, kam cht\u011bl, a jeho pomsta se naplnila.<\/p>\n

\"silmarily<\/center><\/p>\n

Po \u010dase se se\u0161lo velk\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed u Soudn\u00e9ho kruhu, av\u0161ak v\u0161ichni sed\u011bli ve st\u00ednu a v srdc\u00edch m\u011bli \u017eal. P\u0159esto nebyla ve Valinoru \u00fapln\u00e1 Tma, nebo\u0165 vzduch byl op\u011bt \u010dist\u00fd a nad hlavami jim z\u00e1\u0159ily Vardiny hv\u011bzdy. Pak vstala Yavanna a p\u0159istoupila ke Strom\u016fm, jen\u017ee ty byly mrtv\u00e9 a nov\u00e9 ji\u017e v tomto sv\u011bt\u011b nemohly b\u00fdt znovu stvo\u0159eny. Ungoliant ve sv\u00e9m neukojiteln\u00e9m hladu po sv\u011btle vypila i velk\u00e9 k\u00e1d\u011b, kde bylo skladov\u00e1no sv\u011btlo dvou Strom\u016f, a tak jedin\u00fdm jeho zdrojem te\u010f byly F\u00ebanorovy silmarily. Proto jej Yavanna po\u017e\u00e1dala o jejich vyd\u00e1n\u00ed, nebo\u0165 je\u0161t\u011b existovala nad\u011bje, \u017ee by pomoc\u00ed jejich sv\u011btla dok\u00e1zala p\u0159iv\u00e9st Stromy k \u017eivotu, r\u00e1ny by se zahojily a Melkorova zloba by nedo\u0161la zadostiu\u010din\u011bn\u00ed.
\nPromluvil i Manw\u00eb a \u017e\u00e1dal F\u00ebanora o vyd\u00e1n\u00ed klenot\u016f, F\u00ebanor v\u0161ak ml\u010del. Pak v roz\u010dilen\u00ed vyk\u0159ikl Tulkas, ale Aul\u00eb jej napomenul, nebo\u0165 si byl dob\u0159e v\u011bdom, \u017ee \u017e\u00e1daj\u00ed od F\u00ebanora mnohem v\u00edc, ne\u017e by se zd\u00e1lo, v\u017edy\u0165 silmarily byly jeho nejv\u011bt\u0161\u00edm d\u00edlem a jeho srdce k nim bylo pevn\u011b p\u0159ipout\u00e1no. Nakonec ale F\u00ebanor promluvil a zvolal trpce: „Pro men\u0161\u00edho jako pro v\u011bt\u0161\u00edho je n\u011bjak\u00e9 d\u00edlo, kter\u00e9 m\u016f\u017ee vykonat jen jednou, a v tom d\u00edle utkv\u00ed jeho srdce. Mo\u017en\u00e1, \u017ee mohu sv\u00e9 klenoty otev\u0159\u00edt, ale u\u017e nikdy neud\u011bl\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 podobn\u00e9, a mus\u00edm-li je rozb\u00edt, pukne mi srdce a to m\u011b zabije; prvn\u00edho ze v\u0161ech Eldar v Amanu.“ „Prvn\u00edho ne“, promluvil Mandos, ale nerozum\u011bli jeho slov\u016fm. Nakonec F\u00ebanor odm\u00edtl vydat Valar klenoty dobrovoln\u011b, av\u0161ak nedlouho pot\u00e9 dorazili posli z Formenosu a p\u0159inesli s sebou zl\u00e9 zv\u011bsti…
\nV tu chv\u00edli se F\u00ebanor i v\u0161ichni p\u0159\u00edtomn\u00ed dozv\u011bd\u011bli, \u017ee Melkor za\u00fato\u010dil na pevnost ve Formenosu, p\u0159ed dv\u011b\u0159mi pokladnice zabil F\u00ebanorova otce Finw\u00ebho a ukradl silmarily.
\nF\u00ebanor vstal, pozvedl p\u0159ed Manw\u00ebm ruku, proklel Melkora a nazval ho Morgothem<\/em>, \u010cern\u00fdm nep\u0159\u00edtelem Sv\u011bta. Proklel tak\u00e9 Manw\u00ebho pozv\u00e1n\u00ed a hodinu, v n\u00ed\u017e p\u0159i\u0161el na Taniquetil, proto\u017ee se v \u0161\u00edlenstv\u00ed sv\u00e9ho vzteku a ho\u0159e domn\u00edval, \u017ee kdyby byl b\u00fdval ve Formenosu, jeho s\u00edla by sta\u010dila na v\u00edc ne\u017e na to, aby byl tak\u00e9 zabit, jak Melkor zam\u00fd\u0161lel. Pak F\u00ebanor vyb\u011bhl ze Soudn\u00e9ho kruhu a prchl do noci; otec mu byl toti\u017e dra\u017e\u0161\u00ed ne\u017e Sv\u011btlo Valinoru nebo nesrovnateln\u00e9 d\u00edlo jeho rukou, a komu ze syn\u016f, elfovi nebo \u010dlov\u011bku, byl otec cenn\u011bj\u0161\u00ed?
\nTak se tedy naplnilo to, co bylo ji\u017e d\u00e1vno p\u0159edpov\u011bzeno v Hudb\u011b – kr\u00e1sa a m\u00edr Bla\u017een\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e byl poka\u017een, Stromy zahubeny a na Noldor, za jejich skutky, kter\u00e9 bezprost\u0159edn\u011b n\u00e1sledovaly, padla Sudba a hn\u011bv Valar. V\u0161echny tyto ud\u00e1losti, by\u0165 byly pln\u00e9 \u017ealu, se ale musely odehr\u00e1t, nebo\u0165 z nich vze\u0161ly v\u011bci nov\u00e9 a velkolep\u00e9, kter\u00e9 obohatily Ardu a jej\u00ed d\u011bjiny tak, jak to Il\u00favatar od Po\u010d\u00e1tku zam\u00fd\u0161lel.<\/p>\n

Pot\u00e9, co z\u00edskal co cht\u011bl, dal se Melkor na \u00fat\u011bk a unikl pron\u00e1sledovatel\u016fm Valar. P\u0159e\u0161el ledovou pustinu Helcarax\u00eb a vstoupil na p\u016fdu St\u0159edozem\u011b. Kdy\u017e se u\u017e bl\u00ed\u017eil k trosk\u00e1m sv\u00e9 b\u00fdval\u00e9 pevnosti Angbandu, prohl\u00e9dla Ungoliant jeho pl\u00e1n. Zastavila ho a \u017e\u00e1dala, aby splnil sv\u016fj slib. Tu musel Melkor, by\u0165 neochotn\u011b, vydat velkou \u010d\u00e1st F\u00ebanorova pokladu z Formenosu Ungoliant, a ta je po\u017e\u00edrala a jejich kr\u00e1sa nav\u017edy mizela ze sv\u011bta. Ungoliant v\u0161ak byla st\u00e1le nenasitn\u011bj\u0161\u00ed a jej\u00ed moc z ka\u017ed\u00fdm soustem je\u0161t\u011b v\u00edc rostla; \u017e\u00e1dala, aby j\u00ed Melkor vydal i to, co nesl v druh\u00e9 ruce – z\u00e1\u0159iv\u00e9 silmarily. Kdy\u017e Melkor odm\u00edtl, povstala proti n\u011bmu, aby ho zardousila, ale Morgoth vyrazil stra\u0161liv\u00fd v\u00fdk\u0159ik, kter\u00fd se ozv\u011bnou rozlehl po hor\u00e1ch. Ten k\u0159ik usly\u0161eli jeho v\u011brn\u00ed slu\u017eebn\u00edci balrogov\u00e9, kte\u0159\u00ed unikli hn\u011bvu Valar p\u0159i Melkorov\u011b zajet\u00ed a nyn\u00ed se skr\u00fdvali v hlubok\u00fdch jam\u00e1ch Angbandu, p\u0159ihnali se jako ohniv\u00e1 smr\u0161\u0165 a sv\u00fdmi plamenn\u00fdmi bi\u010di zahnali Ungoliant na \u00fat\u011bk. Tak byl Morgoth zachr\u00e1n\u011bn, vr\u00e1til se do Angbandu, znovu tam vyhloubil sv\u00e1 ob\u0159\u00ed sklepen\u00ed a \u017eal\u00e1\u0159e a nad branami vzty\u010dil trojit\u00e9 \u0161t\u00edty Thangorodrim, kolem nich\u017e se st\u00e1le vinul velik\u00fd z\u00e1voj \u010dern\u00e9ho p\u00e1chnouc\u00edho kou\u0159e. Op\u011bt shrom\u00e1\u017edil v\u0161echny sv\u00e9 sluhy a z\u00e1stupy jeho \u0161elem a d\u00e9mon\u016f se staly bezpo\u010detn\u00fdmi a d\u00e1vno vyp\u011bstovan\u00e9 sk\u0159et\u00ed plemeno se mno\u017eilo v \u00fatrob\u00e1ch zem\u011b. Tam v Angbandu si Morgoth vykoval velikou \u017eeleznou korunu, do n\u00ed\u017e zasadil v\u0161echny t\u0159i silmarily, a nazval se Kr\u00e1lem sv\u011bta. Dotekem t\u011bch posv\u011bcen\u00fdch klenot\u016f mu ruce oho\u0159ely do \u010derna a z\u016fstaly \u010dern\u00e9 ji\u017e nav\u017edy; nikdy se tak\u00e9 nezbavil bolesti z pop\u00e1lenin a hn\u011bvu nad tou bolest\u00ed. Korunu nikd nesn\u00edmal z hlavy, t\u0159eba\u017ee jej\u00ed v\u00e1ha mu p\u016fsobila smrtelnou \u00fanavu. Jen jedinkr\u00e1t se tajn\u011b na chv\u00edli vzd\u00e1lil ze sv\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e na Severu; m\u00e1lokdy v\u016fbec opu\u0161t\u011bl hlubiny sv\u00e9 tvrze, ale \u0159\u00eddil sv\u00e1 vojska ze sv\u00e9ho seversk\u00e9ho tr\u016fnu. A jen jedinkr\u00e1t za celou dobu, co trvala jeho \u0159\u00ed\u0161e, tak\u00e9 s\u00e1m bojoval zbran\u00ed.
\nBeleriand zaho\u0159el v\u00e1lkou, kter\u00e1 byla naz\u00fdv\u00e1na V\u00e1lkou o Klenoty, nebo\u0165 Noldor – a p\u0159edev\u0161\u00edm pak F\u00ebanor a jeho synov\u00e9 – hn\u00e1ni P\u0159\u00edsahou a Sudbou, p\u0159i\u0161li ze Z\u00e1mo\u0159\u00ed do St\u0159edozem\u011b a po cel\u00fd jeden Slune\u010dn\u00ed v\u011bk vedli z Morgothem zoufalou v\u00e1lku o znovunabyt\u00ed ztracen\u00fdch silmaril\u016f. B\u011bhem t\u00e9to doby bylo svedeno p\u011bt velk\u00fdch bitev, je\u017e jsou p\u0159ipom\u00edn\u00e1ny v mnoha zp\u011bvech, a v nich\u017e zahynulo mnoho velk\u00fdch a udatn\u00fdch elf\u00edch p\u00e1n\u016f i prost\u00fdch voj\u00e1k\u016f stejn\u011b jako lid\u00ed, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li do Beleriandu a se stali jejich spojenci. Na v\u0161ech toti\u017e le\u017eela Sudba a hn\u011bv Valar, kter\u00e1 padla na F\u00ebanora a jeho lid a padla i na ty, kte\u0159\u00ed se je rozhodli n\u00e1sledovat – jejich p\u0159\u00edsaha je toti\u017e hnala kup\u0159edu, ale na konci je stejn\u011b zradila a vyrvala jim pr\u00e1v\u011b ty poklady, o kter\u00e9 p\u0159\u00edsahali usilovat. V\u0161echno, co dob\u0159e za\u010dali, se obr\u00e1tilo ke zl\u00e9mu konci, zradou mezi p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi a strachem ze zrady. A Valinor byl obehn\u00e1n kouzly a stal se pro n\u011b nedostupn\u00fdm do t\u00e9 doby, dokud se nena\u0161el ten, kter\u00fd v hodin\u011b nejvy\u0161\u0161\u00ed nouze p\u0159iplul a \u017e\u00e1dal o odpu\u0161t\u011bn\u00ed jak za elfy, tak za lidi…<\/p>\n

<\/p>\n

>>><\/font> Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed na Tolkien.cz <<< <\/font><\/h2>\n

<\/a><\/center>
\n

<\/p>\n

>>><\/font> Silmarily na Wikipedii <<< <\/font><\/h2>\n

<\/a><\/center><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

 <\/span>
<\/div><\/a><\/path><\/svg> <\/span><\/span><\/a><\/path><\/svg> <\/span><\/span><\/a><\/path><\/svg> <\/span><\/span><\/a><\/svg> <\/span><\/span><\/a><\/svg> <\/span><\/span><\/a> <\/span><\/path><\/g><\/svg><\/span><\/a><\/div><\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[23],"tags":[],"class_list":["post-911","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-artefaktystredozeme"],"views":4898,"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/911","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=911"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/911\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=911"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=911"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=911"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}