<\/center><\/p>\n
Byl to mimo\u0159\u00e1dn\u011b tepl\u00fd den. U\u017e od r\u00e1na slunce pra\u017eilo, a\u017e \u010dlov\u011bk m\u00e1lem z\u00e1vid\u011bl Sauronovi ten st\u00edn v Mordoru, a j\u00e1 \u010dekal u cesty na hobity. Sed\u011bl jsem ve st\u00ednu mohutn\u00e9ho stromu a zlomen\u00fdm And\u00farilem, me\u010dem, je\u017e m\u011bl b\u00fdt zkut, jsem si \u010distil nehty. Zaujat prac\u00ed jsem si ani nev\u0161iml, \u017ee n\u011bkdo
\np\u0159i\u0161el. Najednou se nade mnou ozvalo tich\u00e9 hobit\u00ed zaka\u0161l\u00e1n\u00ed:<\/p>\n
„Ehm… dobr\u00fd den…!<\/p>\n
P\u011bkn\u011b to se mnou \u0161kubnulo, ale nedal jsem na sob\u011b nic zn\u00e1t, ani jsem nezvedl zrak:<\/p>\n
„To je dost, \u017ee jdete, u\u017e tu na v\u00e1s \u010dek\u00e1m,“ \u0159ekl jsem pokud mo\u017eno drsn\u011b, aby bylo, hned od za\u010d\u00e1tku jasno, kdo tu bude porou\u010det. Hobiti jsou toti\u017e podle n\u00e1s, D\u00fanadan\u016f, zh\u00fd\u010dkan\u00e1 pak\u00e1\u017e, kter\u00e1 um\u00ed jen j\u00edst, p\u00edt, sp\u00e1t, kou\u0159it a d\u011blat probl\u00e9my. Neb\u00fdt Gandalfa, nikdy bych ne\u0161el do akce s takov\u00fdmi
\nspole\u010dn\u00edky.<\/p>\n
Dal\u0161\u00edch n\u011bkolik minut str\u00e1vili hobiti rozpa\u010dit\u00fdm p\u0159e\u0161lapov\u00e1n\u00edm a poka\u0161l\u00e1v\u00e1n\u00edm a j\u00e1 t\u00edm, \u017ee jsem si vyt\u0159ep\u00e1val z m\u00e9 vysok\u00e9 boty je\u017eka, kter\u00fd m\u011b tam u\u017e n\u011bkolik dn\u00ed p\u00edchal. Teprve pak jsem je uznal za hodny pohledu. Byli \u010dty\u0159i, jeden hobitovat\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e druh\u00fd a t\u0159et\u00ed ne\u017e \u010dtvrt\u00fd. Pak jsem je stru\u010dn\u011b zasv\u011btil do nejbli\u017e\u0161\u00edch pl\u00e1n\u016f:<\/p>\n
„Jdeme!“<\/p>\n
A \u0161li jsme. Tedy, sp\u00ed\u0161 se plou\u017eili, hobiti maj\u00ed toti\u017e hrozn\u011b kr\u00e1tk\u00e9 nohy. Sem tam jsem je napomenul, aby se chovali ti\u0161eji, sp\u00ed\u0161 pro udr\u017een\u00ed autority. Z jejich \u017evatl\u00e1n\u00ed jsem \u010dasem vyrozum\u011bl, jak se kter\u00fd jmenuje. Pon\u011bkud vyt\u00e1hlej\u0161\u00ed Pipin, dost z\u017een\u0161til\u00fd Sm\u00ed\u0161ek, ubreptan\u00fd Sam a ze v\u0161ech
\nnejprotivn\u011bj\u0161\u00ed Frodo.<\/p>\n
Kdy\u017e jsme se dostali do nebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edch kraj\u016f, p\u0159ik\u00e1zal jsem jim zmlknout \u00fapln\u011b. Ve\u0161ker\u00e1 komunikace v na\u0161\u00ed dru\u017eince byla omezena na to, \u017ee jsem ob\u010das za\u0161eptal: „Nazg\u00fal nalevo ve \u0161karp\u011b… napravo dva na strom\u011b… a\u00fa\u00fa\u00fa… zatracenej \u0161utr… pssst… bu\u010fte zticha nebo si n\u00e1s v\u0161imnou…“<\/p>\n
Kdy\u017e jsme do\u0161li na obzvl\u00e1\u0161t\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9 m\u00edsto pln\u00e9 much a kom\u00e1r\u016f, vybral jsem pokud mo\u017eno hodn\u011b trnit\u00fd ke\u0159 a \u0159ekl hobit\u016fm, a\u0165 si tam vlezou a po\u010dkaj\u00ed na m\u011b. \u017de si jako p\u016fjdu nechat zkout And\u00faril a po cest\u011b natrh\u00e1m n\u011bco athelasu. \u017de nemaj\u00ed vyl\u00edzat, mluvit nahlas, kou\u0159it, mlaskat a pokud mo\u017eno co
\nnejm\u00ed\u0148 d\u00fdchat. A ode\u0161el jsem, zanechav je nevesel\u00e9 n\u00e1lad\u011b a hmyzu.<\/p>\n
Jako v\u017edy jsem se vydal p\u0159\u00edmo za nosem, proto\u017ee hrani\u010d\u00e1\u0159i znaj\u00ed v m\u00edstn\u00ed krajin\u011b ka\u017ed\u00fd balvan \u010di strom, tak\u017ee v n\u00ed prakticky nemohu zabloudit. Jako v\u017edy jsem byl po \u010dase p\u0159ekvapen, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee je\u0161t\u011b existuj\u00ed m\u00edsta, kde jsem v \u017eivot\u011b nebyl. Po dlouh\u00e9m bloud\u011bn\u00ed jsem se zaradoval, kdy\u017e jsem se
\nkone\u010dn\u011b spat\u0159il zn\u00e1m\u00e1 m\u00edsta, bohu\u017eel to byla m\u00edsta, kter\u00e1 jsem poznal asi p\u0159ed hodinou, kdy\u017e jsem tudy proch\u00e1zel poprv\u00e9. Po n\u011bkolika kole\u010dk\u00e1ch jsem kone\u010dn\u011b na\u0161el tu spr\u00e1vnou cestu. Poznal jsem ji podle toho, \u017ee byla pln\u00e1 nazg\u00fal\u016f, tak\u017ee jsem musel j\u00edt pomalu a opatrn\u011b, abych na n\u011bjak\u00e9ho ne\u0161l\u00e1pl.<\/p>\n
Athelasu se toho roku moc neurodilo, jen p\u00e1r d\u00e1vek, pokus\u00edm se s n\u00edm \u0161et\u0159it a co zbude, to v\u00fdhodn\u011b prod\u00e1m Elrondov\u00fdm lidem v Roklince, spousta z nich je ji\u017e na athelasu z\u00e1visl\u00e1 a za d\u00e1vku jsou ochotn\u00ed zaplatit cokoliv.<\/p>\n
And\u00faril mi zkovali a dokonce nabrousili, co\u017e mi d\u011blalo zpo\u010d\u00e1tku probl\u00e9my, nebo\u0165 jsem se nemohl zbavit dlouholet\u00e9ho zlozvyku \u0161kr\u00e1bat se s n\u00edm za uchem. Ale co, jizvy na tv\u00e1\u0159i mu\u017ee p\u016fsob\u00ed bojovn\u00fdm dojmem.<\/p>\n
Cestu zp\u00e1tky jsem znal, tak\u017ee jsem se svi\u017en\u011b vydal p\u0159\u00edmo za nosem, proto\u017ee jsem tuto krajiny p\u0159ed chv\u00edl\u00ed prochodil k\u0159\u00ed\u017eem kr\u00e1\u017eem. Tak\u017ee m\u011b zase p\u0159ekvapilo, kdy\u017e jsem se ocitnul na nezn\u00e1m\u00e9m m\u00edst\u011b. Ke ke\u0159\u016fm s hobity jsem se nakonec dostal ne\u010dekan\u011b z druh\u00e9 strany. Hobiti pr\u00e1v\u011b hr\u00e1li svou obl\u00edbenou hru na Strukavce, jej\u00ed\u017e pravidla jsem nepochopil, a kter\u00e1 spo\u010d\u00edvala v tom \u017ee l\u00edtali po lese a k\u0159i\u010deli. Taktn\u011b jsem Froda upozornil, \u017ee nesplnili m\u00e9 instrukce. Kdy\u017e mu p\u0159estala t\u00e9ci krev z nosu, vydali jsme se na dal\u0161\u00ed cestu.<\/p>\n
Hobit\u016fm jsem navrhl, \u017ee bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e p\u016fjdou lesem a j\u00e1 po cest\u011b, abych na sebe poutal pozornost nazgul\u016f. Tak\u017ee jsem se voln\u00fdm proch\u00e1zkov\u00fdm krokem vydal k Roklince, zat\u00edmco hobiti si razili cestu klest\u00edm, p\u0159eskakovali v\u00fdvraty, prod\u00edrali se st\u00e1dy zv\u011b\u0159e. Kdy\u017e u\u017e jsem se pomalu za\u010d\u00ednal nudit, objevili se na cest\u011b proti mn\u011b dva nazgulov\u00e9, z nich\u017e jeden byl s\u00e1m kr\u00e1l nazgul\u016f. Zaradoval jsem se a za\u010dal na nazguly d\u011blat sprost\u00e9 posunky, \u010d\u00edm\u017e jsem upoutal jejich pozornost a hobiti m\u011bli \u010das zmizet. K
\npo\u0159\u00e1dn\u00e9mu boji nakonec bohu\u017eel nedo\u0161lo, nazgulov\u00e9 jen pob\u00edhali okolo m\u011b, sy\u010deli, prskali a divn\u011b se kroutili. Nudili m\u011b. Tak jsem \u0161el pry\u010d. <\/p>\n
Hobiti se schovali tak d\u016fkladn\u011b, \u017ee jsem je hledal aspo\u0148 hodinu. Asi bych je nena\u0161el v\u016fbec, kdyby to vydr\u017eeli a neza\u010dali zase hr\u00e1t Strukavce. Na mohylov\u00fdch vr\u0161\u00edch si hobiti v \u00faschovn\u011b zavazadel vyzvedli me\u010de a kouzla a do\u0161li jsme do Roklinky. Tam jsem poprv\u00e9 spat\u0159il s\u00edly Dobra. Zrovna zap\u00edjeli
\nlikvidaci dvou nazg\u00fal\u016f. N\u011bkolik mlad\u00fdch elf\u00edch hoch\u016f oplak\u00e1valo sv\u00e9ho mil\u00e9ho Legolas\u00ed\u010dka, kter\u00fd p\u0159itom padl.<\/p>\n
Po kr\u00e1tk\u00e9 porad\u011b, ve kter\u00e9 jsem zd\u016fraznil p\u0159\u00edtomn\u00fdm n\u011bkter\u00e9 rysy hobit\u00ed povahy, jsme se rozhodli, \u017ee Froda i s prstenem ukryjeme na vysok\u00e9 v\u011b\u017ei a sami p\u016fjdeme p\u0159ipravit p\u016fdu pro vhozen\u00ed prstenu do Orodruiny, nejl\u00e9pe t\u00edm, \u017ee pobijeme v\u0161echny nazg\u00faly.<\/p>\n
Vysv\u011btlil jsem Frodovi, jak je pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00e9, aby z\u016fstal na v\u011b\u017ei a nevych\u00e1zel ven, proto\u017ee i kdyby ho n\u00e1hodou nazgulov\u00e9 nechytili, tak dostane v\u00fdprask od n\u00e1s. K\u00fdvnul, jako \u017ee poslechne, tak\u017ee bylo jasn\u00e9, \u017ee neposlechne. Ale co se dalo d\u011blat.<\/p>\n
A pak se kone\u010dn\u011b za\u010dalo n\u011bco d\u00edt. Kdo si je\u0161t\u011b nezkusil zab\u00edt ani jednoho nazg\u00fala, nikdy nepochop\u00ed, jak kr\u00e1sn\u00fd pocit je pob\u00edhat mezi nimi a \u0159ezat do nich me\u010dem. Zrovna kdy\u017e jsem vbyl v nejlep\u0161\u00edm, tak \u0159ekli kluci:<\/p>\n
„Konec z\u00e1bavy, u\u017e jsme d\u00e1vno m\u011bli b\u00fdt v Morii.“<\/p>\n
Vrhl jsem posledn\u00ed smutn\u00fd pohled na boji\u0161t\u011b a nerad ode\u0161el. Sl\u00edbil jsem, \u017ee se vr\u00e1t\u00edm hned, jak budu m\u00edt \u010das. Te\u010f jsme ale museli hledat cestu do Morie. Vyrazili jsme \u010dty\u0159i, j\u00e1 se dv\u011bma mu\u017ei a je\u0161t\u011b s jednou bojovnic\u00ed, jej\u00ed\u017e jm\u00e9no jsem si nezapamatoval, ale v\u016fbec to na n\u00ed nebylo to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n
B\u011bhem hled\u00e1n\u00ed jsme odeslali jednoho bojovn\u00edka zp\u011bt k ostatn\u00edm se zpr\u00e1vami o poloze nazg\u00fal\u016f. Pak jsem kone\u010dn\u011b spat\u0159il m\u00edsto, odkud je to do Morie co by Silmarilem dohodil. N\u011bkdo bude muset doj\u00edt pro ostatn\u00ed. Onen bojovn\u00edk, jmenoval se tu\u0161\u00edm n\u011bjak …mir, n\u00e1hle \u0159ekl, \u017ee mu nen\u00ed dob\u0159e a \u017ee z\u016fstane tady, mizera. \u017denu p\u0159ece nepo\u0161leme, tak to zbylo na m\u011b. Oni si vylezli do koruny ko\u0161at\u00e9ho posedu a j\u00e1 na\u0161tvan\u011b vyrazil na cestu, b\u011bhem kter\u00e9 mi moje fantazie l\u00ed\u010dila, co se tam naho\u0159e asi d\u011bje a jak je …mirovi \u0161patn\u011b.<\/p>\n
N\u00e1hle se na obzoru objevily hordy Sarumanov\u00fdch sk\u0159et\u016f. Zaradoval jsem se, pobil jich asi p\u011bt \u0161est stovek a hned mi bylo l\u00edp. Po tomto mal\u00e9m incidentu jsem se ji\u017e bez probl\u00e9m\u016f dostal k na\u0161im a zavedl je do Morie. Tam jsme chv\u00edli hledali Balroga, dokud se s\u00e1m neuk\u00e1zal, cel\u00fd zahalen v sy\u010d\u00edc\u00edch
\nplamenech, a \u017ee jako bude bojovat s Gandalfem. Na\u010de\u017e Gandalf vyvolal mocn\u00e9 kouzlo na zab\u00edjen\u00ed Balrog\u016f a on na\u0161tvan\u011b um\u0159el.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
p\u0159\u00edb\u011bhy z bitvy p\u00e1n prsten\u016f po\u0159\u00e1dan\u00e9 roku 1992<\/p>\n