{"id":522,"date":"2009-06-12T11:31:45","date_gmt":"2009-06-12T10:31:45","guid":{"rendered":"http:\/\/tolkien.cz\/?page_id=522"},"modified":"2016-08-18T14:04:07","modified_gmt":"2016-08-18T13:04:07","slug":"jrrtolkien-zivot-1","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/tolkien.cz\/?page_id=522","title":{"rendered":"J.R.R.TOLKIEN"},"content":{"rendered":"

\u017dIVOT – D\u011btstv\u00ed<\/font>
\nzp\u011bt na obsah<\/i><\/a><\/p>\n

John Ronald Reuel Tolkien se narodil 3. ledna 1892 v Ji\u017en\u00ed Africe ve m\u011bst\u011b Bloemfontein, centru Oran\u017esk\u00e9ho svobodn\u00e9ho st\u00e1tu. Oba rodi\u010de byli sice Angli\u010dan\u00e9, ale svou rodnou zemi opustili, aby za\u010dali nov\u00fd \u017eivot pr\u00e1v\u011b v Africe. V roce 1896 – tedy kdy\u017e byly Ronaldovi pouh\u00e9 \u010dty\u0159i roky – vzala matka Mabel sv\u00e9 dva syny na pr\u00e1zdniny do Anglie, aby poznali sv\u00e9 prarodi\u010de. Tam tak\u00e9 obdr\u017eela telegram, \u017ee jej\u00ed man\u017eel mezit\u00edm zem\u0159el. Nyn\u00ed nem\u011bla \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod vracet se do Afriky, kde se j\u00ed stejn\u011b p\u0159\u00edli\u0161 nel\u00edbilo, a tak se sv\u00fdmi d\u011btmi z\u016fstala natrvalo v Anglii. Tolkienovi zbylo jen n\u011bkolik nepatrn\u00fdch, ale zato \u017eiv\u00fdch vzpom\u00ednek na Afriku, v\u010detn\u011b d\u011bsiv\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed s velik\u00fdm chlupat\u00fdm pavoukem, kter\u00fd vytvo\u0159il p\u0159edobraz pro ob\u0159\u00ed pavouky vyskytuj\u00edc\u00ed se v Tolkienov\u011b imagin\u00e1rn\u00edm sv\u011bt\u011b.
\nMabel se se sv\u00fdmi dv\u011bma syny nejprve usadila ve v\u00edsce Sarehole. Tolkien \u010dasto tvrdil, \u017ee nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed roky jeho \u017eivota byly pr\u00e1v\u011b ty str\u00e1ven\u00e9 zde. Dokonce se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee idylick\u00e1, m\u00edrn\u011b zvln\u011bn\u00e1 zelen\u00e1 vesnick\u00e1 krajina v okol\u00ed Sarehole byla p\u0159edlohou pro imagin\u00e1rn\u00ed Kraj, domov hobit\u016f v knize P\u00e1n prsten\u016f. Jedn\u00edm z nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst pro Ronalda a jeho bratra byl zdej\u0161\u00ed star\u00fd ml\u00fdn. Chlapci str\u00e1vili mnoho dn\u00ed jeho zkoum\u00e1n\u00edm a \u010dastokr\u00e1t byli zahn\u00e1ni mlyn\u00e1\u0159ov\u00fdm synem, kter\u00e9mu p\u0159ezd\u00edvali \u201eB\u00edl\u00fd Obr“. Mnohem pozd\u011bji, kdy\u017e za\u010dal ml\u00fdn upadat, zalo\u017eil Tolkien fond na jeho z\u00e1chranu. Jako dosp\u011bl\u00fd mu\u017e Tolkien nejednou na\u0159\u00edkal nad ztr\u00e1tou \u201er\u00e1je d\u011btstv\u00ed\u201c, nad z\u00e1sahem civilizace, s jej\u00edmi \u017eeleznicemi, tov\u00e1rnami a motorov\u00fdmi auty, na jeho d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm domov\u011b a na anglick\u00e9m venkov\u011b v\u016fbec.
\nMabel za\u010dala sv\u00e9 syny brzy vyu\u010dovat a ti nemohli dostat lep\u0161\u00ed u\u010ditelku – a ona lep\u0161\u00edho \u017e\u00e1ka ne\u017e Ronalda, kter\u00fd ve \u010dty\u0159ech letech um\u011bl \u010d\u00edst a brzy se nau\u010dil plynule ps\u00e1t. Nau\u010dila ho hodn\u011b o stromech, kter\u00e9 se staly jeho celo\u017eivotn\u00ed l\u00e1skou. Rovn\u011b\u017e v n\u011bm jako prvn\u00ed vzbudila z\u00e1jem o jazyky a povzbuzovala ho, aby se zaj\u00edmal o slova. Matka mu d\u00e1vala tak\u00e9 spoustu poh\u00e1dkov\u00fdch kn\u00ed\u017eek. U\u017e tehdy ho nejv\u00edce nadchla seversk\u00e1 pov\u011bst o Sigurdovi, kter\u00fd zabil draka F\u00e1fnira. \u201eTou\u017eil jsem po drac\u00edch s celou svou \u017e\u00e1dostivost\u00ed\u201c, vypr\u00e1v\u011bl dlouho pot\u00e9. \u201eSamoz\u0159ejm\u011b jsem je ve sv\u00e9 b\u00e1zlivosti necht\u011bl m\u00edt v okol\u00ed. Ale sv\u011bt, ve kter\u00e9m existovala alespo\u0148 p\u0159edstava draka F\u00e1fnira, byl bohat\u0161\u00ed a kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, bez ohledu na nebezpe\u010d\u00ed.\u201c Kdy\u017e bylo Ronaldovi asi sedm, vytvo\u0159il o drakovi dokonce vlastn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh.<\/p>\n

<\/center>
\n<\/a>
\n\u017dIVOT – Studentsk\u00e1 l\u00e9ta<\/font>
\nzp\u011bt na obsah<\/i><\/a><\/p>\n

Pozd\u011bji byl Ronald posl\u00e1n do pr\u016fmyslov\u00e9ho Birminghamu na \u0161kolu kr\u00e1le Edwarda, a proto bylo nutn\u00e9 p\u0159est\u011bhovat se bl\u00ed\u017ee ke spoji do m\u011bsta. Rodina prozat\u00edmn\u011b p\u0159es\u00eddlila do King\u00b4s Heath, do domu u \u017eelezni\u010dn\u00ed trati. Ronald zde sice zoufale tesknil po sareholsk\u00e9m venkov\u011b, ale zato se zde probudila jeho lingvistick\u00e1 p\u0159edstavivost – na bo\u010dn\u00edch st\u011bn\u00e1ch uheln\u00fdch vag\u00f3n\u016f objevil divn\u00e1, pozoruhodn\u00e1 jm\u00e9na, kter\u00e1 neum\u011bl vyslovit, kter\u00e1 ho v\u0161ak zvl\u00e1\u0161t\u011b p\u0159itahovala – ve vel\u0161sk\u00fdch jm\u00e9nech jako Nantyglo, Senghenydd, Blaen-Rhonnda, Penrhiwceiber a Tredegar zahl\u00e9dl jin\u00fd, tajemn\u00fd jazykov\u00fd sv\u011bt.
\nP\u0159ibli\u017en\u011b v dob\u011b, kdy za\u010dal Tolkien chodit do King Edward\u00b4s School, nastala ud\u00e1lost hlubok\u00e9ho v\u00fdznamu; v posledn\u00edm roce 19. stolet\u00ed se matka Mabel rozhodla v protestantsk\u00e9 Anglii p\u0159estoupit na \u0159\u00edmskokatolickou v\u00edru. To zp\u016fsobilo odcizen\u00ed od p\u0159\u00e1tel a odpor u jej\u00edch p\u0159\u00edbuzn\u00fdch, kte\u0159\u00ed byli zaryt\u00ed baptist\u00e9. Ronald z\u00edskal dojem, \u017ee pr\u00e1v\u011b to napomohlo mat\u010din\u011b brzk\u00e9 smrti – zem\u0159ela roku 1904 na cukrovku, tehdy nevyl\u00e9\u010ditelnou chorobu, a zanechala po seb\u011b dva nezaji\u0161t\u011bn\u00e9 sirotky. Mat\u010dina smrt je\u0161t\u011b pos\u00edlila Ronald\u016fv vztah k v\u00ed\u0159e a spolu se sv\u00fdm bratrem z\u016fstali oddan\u00fdmi katol\u00edky a\u017e do konce sv\u00e9ho \u017eivota. S\u00e1m o tom napsal: \u201eM\u00e1 drah\u00e1 matka byla opravdov\u00e1 mu\u010dednice, a ne ka\u017ed\u00e9mu B\u016fh dop\u0159eje tak snadnou cestu ke sv\u00fdm velk\u00fdm dar\u016fm jako Hilarymu a mn\u011b, kdy\u017e n\u00e1m dal matku, kter\u00e1 se upracovala a usou\u017eila k smrti, jen aby zajistila, \u017ee zachov\u00e1me v\u00edru.\u201c
\nV t\u00e9to t\u011b\u017ek\u00e9 chv\u00edli si vzal chlapce do p\u00e9\u010de katolick\u00fd kn\u011bz otec Francis, mat\u010din p\u0159\u00edtel, kter\u00fd u\u017e za jej\u00edho \u017eivota poskytoval rodin\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd zdroj duchovn\u00ed s\u00edly a \u00fat\u011bchy. Jeho kostel, jm\u00e9nem Orato\u0159, byl pro chlapce \u010dast\u00fdm \u00fato\u010di\u0161t\u011bm pot\u00e9, co byli nuceni se uch\u00fdlit do domu sv\u00e9 nesympatick\u00e9 tety Beatrice Suffieldov\u00e9, kde bydleli \u010dty\u0159i roky. Pozd\u011bji byli ubytov\u00e1ni u pan\u00ed Faulknerov\u00e9.
\nV t\u00e9 dob\u011b ji\u017e Ronald projevoval v\u00fdrazn\u00e9 lingvistick\u00e9 nad\u00e1n\u00ed. Rychle se u\u010dil latinu a \u0159e\u010dtinu, kter\u00e9 byly v t\u00e9 dob\u011b z\u00e1kladem vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, a zvl\u00e1dl tak\u00e9 v\u00edce ne\u017e jen z\u00e1klady n\u011bkolika dal\u0161\u00edch jazyk\u016f, jak modern\u00edch tak starov\u011bk\u00fdch, p\u0159edev\u0161\u00edm g\u00f3tsk\u00fdch, ale t\u00e9\u017e fin\u0161tinu. Tehdy tak\u00e9 objevil starou angli\u010dtinu, kter\u00e1 jej velmi okouzlila. P\u0159ipadala mu d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e1, nebo\u0165 v n\u00ed pozn\u00e1val p\u0159edch\u016fdce sv\u00e9ho vlastn\u00edho jazyka a p\u0159ipom\u00ednala mu midlandsk\u00e9 n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed milovan\u00e9ho Sarehole, ale z\u00e1rove\u0148 byla vzd\u00e1len\u00e1 a z\u00e1hadn\u00e1. S nad\u0161en\u00edm pro\u010d\u00edtal star\u00e9 anglick\u00e9 pam\u00e1tky, jako nap\u0159\u00edklad epos Beowulf. Za\u010dal se je\u0161t\u011b v\u00edce zaj\u00edmat o jazyky, sna\u017eil se jim porozum\u011bt a zjistit, pro\u010d jsou t\u00edm, \u010d\u00edm jsou, nal\u00e9zt \u201ekosti“, ze kter\u00fdch se v\u0161echny jazyky skl\u00e1daj\u00ed. A odsud byl u\u017e jen kr\u016f\u010dek k vynal\u00e9z\u00e1n\u00ed jazyk\u016f vlastn\u00edch. Tolkien v\u011bnoval dost \u010dasu vytv\u00e1\u0159en\u00ed nov\u00fdch jazyk\u016f \u010dist\u011b jen pro vlastn\u00ed z\u00e1bavu, pro okouzlen\u00ed ze zvuku slov a z jejich uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed.
\nVe \u0161kole kr\u00e1le Edwarda si Ronald na\u0161el mnoho dobr\u00fdch p\u0159\u00e1tel; v pozd\u011bj\u0161\u00edch letech se pravideln\u011b sch\u00e1zeli po \u0161kole jako \u010c.K.B.S (\u010cajov\u00fd klub, Barroviansk\u00e1 spole\u010dnost, pojmenovan\u00fd podle jejich shroma\u017edi\u0161t\u011b v Barrow Stores). Tolkien na\u0161el velk\u00e9 zal\u00edben\u00ed v mu\u017esk\u00e9 spole\u010dnosti debatuj\u00edc\u00ed u krbu; a\u017e do konce \u017eivota to byla jedna z jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch \u010dinnost\u00ed. D\u016fle\u017eitost p\u0159\u00e1telstv\u00ed mezi mu\u017ei (\u010di hobity) je jedn\u00edm z v\u00fdznamn\u00fdch motiv\u016f Tolkienova d\u00edla. \u010clenov\u00e9 klubu pokra\u010dovali v p\u0159\u00e1telsk\u00e9 korespondenci a vym\u011b\u0148ovali si a kritizovali navz\u00e1jem sv\u00e1 liter\u00e1rn\u00ed d\u00edla a\u017e do roku 1916.
\nV t\u00e9 dob\u011b p\u0159i\u0161la zcela \u201enemu\u017esk\u00e1\u201c komplikace. Mezi obyvateli soukrom\u00e9 ubytovny byla i d\u00edvka jm\u00e9nem Edith Brattov\u00e1. Kdy\u017e bylo Ronaldovi 16 a j\u00ed 19, vyvstalo mezi nimi p\u0159\u00e1telstv\u00ed, kter\u00e9 se postupn\u011b prohlubovalo v l\u00e1sku. Pozd\u011bji v\u0161ak zas\u00e1hl jeho poru\u010dn\u00edk otec Morgan a zak\u00e1zal Ronaldovi se s Edith v\u00eddat nebo s n\u00ed dokonce korespondovat, dokud mu nebude 21 let. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee Ronald tento \u201esoudn\u00ed p\u0159\u00edkaz\u201c stoicky splnil. V roce 1911 nastoupil jako student na Exeterskou kolej do Oxfordu (dostal stipendium), kde se op\u011bt dostal do mu\u017esk\u00e9 spole\u010dnosti a pono\u0159il se do studia klasik\u016f, staroangli\u010dtiny, germ\u00e1nsk\u00fdch jazyk\u016f (zvl\u00e1\u0161t\u011b g\u00f3t\u0161tiny), vel\u0161tiny a fin\u0161tiny. Ve studiu klasick\u00e9 filologie nedosahoval v\u00fdsledk\u016f, kter\u00e9 by ho uspokojovaly, a tak p\u0159e\u0161el na vhodn\u011bj\u0161\u00ed obor bli\u017e\u0161\u00ed anglick\u00e9mu jazyku a literatu\u0159e. Nad\u0161en\u011b objevoval d\u00edla seversk\u00e9 mytologie, byl okouzlen zvl\u00e1\u0161tn\u00edmi sv\u011bty finsk\u00e9 s\u00e1gy Kalevaly \u010di islandsk\u00e9 Eddy. Hloub\u011bji se pono\u0159il do studia \u201ekost\u00ed\u201c jazyk\u016f a \u201ehudby slov\u201c, kter\u00e1 ho v\u017edy okouzlovala. Jednou z b\u00e1sn\u00ed, kter\u00e9 objevil b\u011bhem sv\u00e9ho studia star\u0161\u00ed angli\u010dtiny, byl Cynewulf\u016fv Crist – Tolkien byl ohromen zvl\u00e1\u0161\u0165 tajemn\u00fdm dvojver\u0161\u00edm:
\n


\nE\u00e1l\u00e1 Earendel engla beorhtast
\nofer middangeard monnum sended.
\n—
\nBu\u010f zdr\u00e1v, Earendile, nejjasn\u011bj\u0161\u00ed z and\u011bl\u016f
\nnad St\u0159edozem\u00ed poslan\u00fd lidem.
\n<\/center>
\n\u201eMiddangeard\u201c byl starov\u011bk\u00fd v\u00fdraz pro sv\u011bt; jeho p\u0159eklad do modern\u00ed angli\u010dtiny – Middleearth (\u010desky St\u0159edozem) se stal n\u00e1zvem Tolkienovy imagin\u00e1rn\u00ed \u0159\u00ed\u0161e. Toto dvojver\u0161\u00ed inspirovalo Tolkiena k naps\u00e1n\u00ed n\u011bkolika z jeho velmi rann\u00fdch a nesm\u011bl\u00fdch pokus\u016f o pops\u00e1n\u00ed kr\u00e1sy starov\u011bk\u00e9ho sv\u011bta v b\u00e1sn\u00edch. Postava Earendila, jasn\u00e9ho poutn\u00edka po nebes\u00edch, se objevuje i v pozd\u011bj\u0161\u00edm Tolkienov\u011b d\u00edle.<\/p>\n

<<< <\/a>=2=<\/b> >>> <\/a><\/p>\n

<\/center><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u017dIVOT – D\u011btstv\u00ed zp\u011bt na obsah John Ronald Reuel Tolkien se narodil 3. ledna 1892 v Ji\u017en\u00ed Africe ve m\u011bst\u011b Bloemfontein, centru Oran\u017esk\u00e9ho svobodn\u00e9ho st\u00e1tu. Oba rodi\u010de byli sice Angli\u010dan\u00e9, ale svou rodnou zemi opustili, aby za\u010dali nov\u00fd \u017eivot pr\u00e1v\u011b v Africe. V roce 1896 – tedy kdy\u017e byly Ronaldovi pouh\u00e9 \u010dty\u0159i roky – vzala […]<\/p>\n

 <\/span>
<\/div><\/a><\/path><\/svg> <\/span><\/span><\/a><\/path><\/svg> <\/span><\/span><\/a><\/path><\/svg> <\/span><\/span><\/a><\/svg> <\/span><\/span><\/a><\/svg> <\/span><\/span><\/a> <\/span><\/path><\/g><\/svg><\/span><\/a><\/div><\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":507,"menu_order":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-522","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/522","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=522"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/522\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/507"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/tolkien.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=522"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}